ECLI:CZ:NS:2003:25.CDO.1065.2002.1
sp. zn. 25 Cdo 1065/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce P. C., zastoupeného advokátem, proti žalovanému J. C., zastoupenému advokátkou, o zaplacení částky 75.000,- Kč a o vydání věcí, eventuálně o zaplacení částky 72.793,- Kč, vedené u Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově pod sp. zn. 112 C 51/2001, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 2001, č. j. 24 Co 771/2001 - 23, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 2001, č. j. 24 Co 771/2001 - 23, v potvrzujícím výroku a usnesení Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově ze dne 23. 7. 2001, č. j. 112 C 51/2001, ve výroku, jímž byla odmítnuta žaloba o vydání věcí, eventuálně o zaplacení částky 72.793,- Kč, se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou ze dne 4. 3. 2001, která byla doručena Okresnímu soudu v Karviné - pobočka v Havířově dne 19. 3. 2001, domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 75.000,- Kč. Svůj požadavek odůvodnil tím, že dne 22. 4. 1993 uzavřeli účastníci „smlouvu o pronájmu společně s předkupním právem k bytu H.“, na základě níž žalobce předal žalovanému dvě zálohy v celkové výši 75.000,- Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce posléze zjistil, že žalovaný nebyl vlastníkem označeného bytu a že tudíž „nebyl oprávněn uzavírat jakoukoliv smlouvu o jeho převodu, či nájmu“, vyzval žalovaného o vrácení poskytnutých záloh, naposledy dne 20. 1. 2001, avšak bezvýsledně. Dále se žalobce domáhal vydání movitých věcí, které mu žalovaný zadržuje a jejichž „seznam“ v žalobě uvedl; v tomto ohledu odkázal na „trestní spis sp. zn. 101 T 2/99 - 185, jímž byl odkázán na řízení občanskoprávní“; pro případ, že by mu žalovaný tyto věci nevydal, požadoval zaplacení náhrady škody ve výši 72.793,- Kč.
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově usnesením ze dne 8. 6. 2001, č. j. 112 C 51/2001 - 11, žalobce vyzval, aby podání ze dne 19. 3. 2001 ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení doplnil a opravil následujícím způsobem: 1/„specifikovat nárok, který svým podáním uplatňuje, a výrok, jehož vydání se domáhá tak, aby tento byl zcela srozumitelný, přesný a určitý, tj. pokud se domáhá výroku o vydání věcí, pak tyto nechť náležitě specifikuje a označí tak, aby byly přesně určeny a nezaměnitelné s jinými věcmi“, 2/ doplnit rozhodné skutečnosti pro posouzení žaloby, zejména ke skutečnostem uvedeným pod bodem II. žaloby, tedy co přesně představuje částka 75.000,- Kč“, 3/ „označit důkazy , kterých se dovolává a které by měly být v řízení provedeny“, 4/ „připojit k žalobě listinné důkazy, jichž se dovolává, a které označil v žalobě“, 5/ předložit podání s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, tj. ve 3 vyhotoveních“, a 6/ „žalobu podepsat a datovat“. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li podání opraveno nebo doplněno požadovaným způsobem ve stanovené lhůtě, nelze pro tyto nedostatky v řízení pokračovat a soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna (§42 odst. 4, §43 odst. 1, 2 a §79 odst. 1 o. s. ř. ).
Poté, co žalobce na výzvu soudu reagoval podáním ze dne 22. 6. 2001, doručeným okresnímu soudu dne 27. 6. 2001, v němž movité věci, jejich vydání se domáhá, zčásti blíže specifikoval, a současně připojil listinné důkazy, které označil již v žalobě, Okresní soud v Karviné, pobočka v Havířově, usnesením ze dne 23. 7. 2001, č. j. 112 C 51/2001 - 17, „žalobu ze dne 19. 3. 2001 spolu s upřesněním ze dne 27. 6. 2001“ podle §43 odst. 2 věta druhá o. s. ř. odmítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce výzvu obsaženou v usnesení ze dne 23. 7. 2001, č. j. 112 C 51/2001 - 17, ve stanovené lhůtě nesplnil a neodstranil vady podání.
K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 17. 9. 2001, č. j. 42 Co 771/2001 - 23, usnesení soudu prvního stupně ve výroku, jímž byla odmítnuta žaloba na vydání věcí „nebo“ zaplacení částky 72.793,- Kč, potvrdil a ve výroku o odmítnutí žaloby o zaplacení částky 75.000,- Kč a ve výroku o nákladech jej zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, neboť dospěl k závěru, že v této části žaloby byly náležitosti řádného podání ve smyslu ust. §42 odst. 4 a §79 odst. 1 o. s. ř. splněny. Ohledně požadavku žalobce na vydání movitých věcí „nebo“ zaplacení částky 72.793,- Kč se ztotožnil s názorem okresního soudu, že v žalobě tyto věci nebyly podrobně specifikovány. Poukázal na to, že žalobní petit musí být úplný, určitý a srozumitelný a že je v něm nutno vymezit práva a povinnosti tak přesně a jednoznačně, aby po jeho převzetí do výroku soudního rozhodnutí mohl být nařízen a proveden výkon rozhodnutí. Žalobcem provedené označení movitých věcí však bylo neurčité a nejasné a okresní soud proto v tomto rozsahu žalobu správě podle §43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.
Proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá v napadeném výroku na nesprávném právním posouzení věci. Má za to, že věci, jejichž vydání se na žalovaném domáhá, specifikoval dostatečným způsobem, a rovněž jeho požadavek na eventuální plnění v penězích je v žalobě jasně vyjádřen. Žalobní petit není sice v žalobě uveden v souladu s právní praxí, avšak žalobní požadavek je zřejmý z obsahu žaloby; pokud by specifikace věcí nebyla dostačující pro vykonatelnost rozsudku, je jejich upřesnění možno provést v průběhu řízení. Protože žaloba splňuje veškeré náležitostí stanovené občanským soudním řádem, měla být řádně projednána. Pokud by přesto soud dospěl k závěru, že specifikace věcí není pro vykonatelnost rozsudku dostatečná, je to důvod pro její zamítnutí a nikoliv odmítnutí. Vzhledem k tomu, že se žalobce postupem soudů obou stupňů cítí být zkrácen na svém právu na soudní ochranu a na spravedlivý proces, navrhl, aby usnesení odvolacího soudu bylo v napadeném výroku zrušeno a aby v tomto rozsahu byla věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. a že jde o usnesení, proti kterému je podle ustanovení §239 odst. 3 o. s. ř. dovolání přípustné, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení §242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Žaloba je podání, kterým se zahajuje řízení před soudem. Žaloba musí obsahovat kromě obecných náležitostí podání uvedených v ustanovení §42 odst. 4 o. s. ř. mimo jiné vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, a musí z ní být patrno, čeho se žalobce domáhá (srov. §79 odst.1 větu druhou o. s. ř.).
Rozhodujícími skutečnostmi se ve smyslu ustanovení §79 odst.1 věty druhé o. s. ř. rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Žalobce musí v žalobě uvést takové skutečnosti, kterými vylíčí skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci, tedy vymezit předmět řízení po skutkové stránce. Vylíčením rozhodujících skutečností v žalobě plní žalobce též svoji povinnost tvrzení, uloženou mu ustanovením §101 odst.1 písm. a) o. s. ř. Neuvede-li žalobce v žalobě všechna potřebná tvrzení, významná podle hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení, jestliže v ní vylíčil alespoň takové rozhodující skutečnosti, kterými byl vymezen předmět řízení po skutkové stránce; povinnost tvrzení může žalobce splnit i dodatečně (při přípravě jednání, popřípadě též při jednání před soudem prvního stupně).
Označením důkazů v žalobě plní žalobce svoji důkazní povinnost, uloženou mu ustanoveními §101 odst.1 písm. b) a §120 odst.1 o. s. ř. Neoznačí-li žalobce důkazy v žalobě, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení; důkazní povinnost může žalobce splnit i dodatečně při přípravě jednání, popřípadě při jednání před soudem prvního stupně.
Požadavek, aby ze žaloby bylo patrno, čeho se žalobce domáhá (tzv. žalobní petit), nelze vykládat tak, že by žalobce byl povinen vždy učinit soudu návrh na znění výroku jeho rozsudku. Žalobce uvede, čeho se žalobou domáhá, i tehdy, jestliže v žalobě přesně a jednoznačně označí (tak, aby ji bylo možné z obsahu bez pochybností dovodit) povinnost, která má být žalovanému uložena rozhodnutím soudu. Požaduje-li žalobce peněžité plnění, musí být ze žaloby patrno i to, jakou částku mu žalovaný má zaplatit, neboť soud nemůže účastníkům přiznat jiná práva a uložit jim jiné povinnosti, než jsou navrhovány, žalobní petit musí svým rozhodnutím zcela vyčerpat a nesmí jej - s výjimkou případů uvedených v ustanovení §153 odst.2 o. s. ř. - překročit; nemůže-li žalobce svůj peněžitý nárok přesně vyčíslit, musí jej uvést alespoň v přibližné výši. Věc, která má být vydána, musí být v žalobě a potom i v rozsudku jasně a určitě označena tak, aby nemohlo dojít k její záměně za jinou věc (srov. Sborník rozhodnutí Nejvyššího soudu IV., str. 755).
Žalobce je povinen k žalobě připojit listinné důkazy, jichž se dovolává (§79 odst.2 o. s. ř.).
Neobsahuje-li žaloba všechny stanovené náležitosti nebo je-li neurčitá nebo nesrozumitelná, předseda senátu usnesením žalobce vyzve, aby žalobu doplnil nebo opravil, určí mu k tomu lhůtu a poučí jej, jak je třeba doplnění nebo opravu provést (srov. §43 odst.1 o. s. ř.). Není-li přes výzvu předsedy senátu žaloba opravena nebo doplněna a nelze-li pro tento nedostatek v řízení pokračovat, soud usnesením žalobu odmítne, jestliže žalobce byl o tomto následku poučen (srov. §43 odst. 2 o. s. ř.).
V projednávané věci žalobce ve své žalobě ze dne 4. 3. 2001 požadoval na žalovaném - kromě zaplacení částky 75.000,- Kč - vydání „předmětných zadržovaných věcí, jak jsou v seznamu (v žalobě jsou uvedeny pod bodem V.), v opačném případě uhradit vzniklou škodu za tyto, které byly vyčísleny na částku 72.793,- Kč“.
Se soudy obou stupňů lze souhlasit v tom, že žalobce neuvedl v žalobě ze dne 4. 3. 2001, ani v podání ze dne 23. 6. 2001, kterým sledoval doplnění žaloby, přesné označení movitých věcí, jejichž vydání se na žalovaném domáhá. V žalobě však uvedl, že se jedná o movité věci, které mu zadržuje žalovaný, a v tomto ohledu odkázal na rozsudek sp. zn. 101 T 2/99.
Jestliže z obsahu připojeného trestního spisu Okresního soudu Karviné - pobočka v Havířově, sp. zn. 101 T 2/99, lze zcela jednoznačně dovodit přesnou specifikaci věcí, které žalobce požaduje v tomto řízení na žalovaném vydat (viz např. znalecký posudek na č. l. 102 trestního spisu), pak se nejedná o takový nedostatek žaloby, který by bránil pokračování v řízení.
Kromě toho nebyl žalobce řádně poučen ani o následcích neodstranění této vady, která podle názoru soudu prvního stupně bránila pokračování v řízení (§43 odst. 2 o. s. ř.).
Neodstraní-li žalobce přes výzvu předsedy senátu vady podání, které brání pokračování v řízení, závisí další postup soudu na tom, zda jde o podání, kterým se zahajuje řízení. Jedná-li se o podání, kterým se zahajuje řízení, soud podání odmítne; k ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. Žaloba je podání, kterým se zahajuje řízení. Protože poučení o tom, jaké jsou následky neodstranění vad podání, je třeba účastníku poskytnout - stejně jako jiná poučení o jeho procesních právech a povinnostech - jednoznačně a konkrétně, musí být z něj bez dalšího zřejmé rovněž to, která z alternativ dalšího postupu soudu se ve smyslu ustanovení §43 odst. 2 o.s.ř. uplatní, tj. zda soud usnesením podání odmítne nebo zda k vadnému podání nebude přihlížet.
V projednávané věci soud prvního stupně v žalobce usnesením ze dne 8. 6. 2001, č. j. 112 C 51/2001 - 11, poučil, že „nebude-li podání opraveno nebo doplněno požadovaným způsobem ve stanovené lhůtě, nelze pro tyto nedostatky v řízení pokračovat a soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna (§42 odst. 4, §43 odst. 1, 2 a §79 odst. 1 o. s. ř. ). Uvedené poučení, jež náležitě nerozlišilo, podle které z alternativ uvedených v ustanovení §43 odst. 2 o. s. ř. bude soud v případě neodstranění vad podání dále postupovat, nelze považovat za odpovídající požadavku ustanovení §43 odst. 2 věty třetí o. s. ř., neboť žalobci neposkytlo přesnou a určitou informaci o následcích \"nečinnosti či neodstranění vad podání\". Rozhodnutí o odmítnutí žaloby nebylo též z tohoto důvodu v souladu se zákonem (shodný názor zaujal Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. 21 Cdo 370/2002, publikovaném v časopise Soudní judikatura č. 11/2002, pod pořadovým číslem 209).
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu není v napadeném potvrzujícím výroku správné; Nejvyšší soud České republiky je proto v tomto rozsahu zrušil (§243b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.). Protože důvody, pro které bylo v uvedené části zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud České republiky ve výroku, jímž byla odmítnuta žaloba o vydání věcí, eventuálně o zaplacení částky 72.793,- Kč, i toto rozhodnutí a věc v tomto rozsahu vrátil Okresnímu soudu v Karviné - pobočka v Havířově k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§243d odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. května 2003
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu