Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.05.2001, sp. zn. 25 Cdo 1413/2000 [ rozsudek / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2001:25.CDO.1413.2000.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2001:25.CDO.1413.2000.1
sp. zn. 25 Cdo 1413/2000 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce Z. I., zastoupeného advokátem, proti žalovanému J. N., zastoupeného advokátem, o zaplacení 43.123,50 Kč, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 10 C 279/98, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. února 2000 č. j. 26 Co 366/99 - 17, takto: Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9. února 2000 č. j. 26 Co 366/99 - 17 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Mělníku rozsudkem ze dne 26. 1. 1998 č. j. 10 C 279/98 - 25 uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 43.123,50 Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vycházel ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne 4. 10. 1992 pod č. 204683 kupní smlouvu ohledně sady nádobí G. D-124, přičemž žalovaný jako kupující se zavázal kupní cenu ve výši 2.390,- DEM zaplatit ve 3 měsíčních splátkách po 796,70 DEM od 1. 11. 1992 do 1. 1. 1993 splatných v Kč dle středního kursu S. v den splátky a prodávající pak dodat kupujícímu zboží do 28 dnů od poslední splátky. Dále bylo zjištěno, že žalovaný na kupní cenu ničeho nezaplatil. Tuto smlouvu posoudil okresní soud jako platně uzavřenou smlouvu kupní (§588 a obč. zák.). Vzhledem k tomu, že žalovaný neprokázal, že byl ohledně určení kupní ceny v DEM uveden omyl, jenž žalobce vyvolal nebo o něm musel vědět, dospěl soud prvního stupně k závěru, že požadavek žalobce na zaplacení kupní ceny je důvodný. K odvolání žalovaného Krajský soud Praze rozsudkem ze dne 9. února 2000 č. j. 26 Co 366/99 - 17 změnil rozsudek okresního soudu tak, že žalobu zamítl, a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, neztotožnil se však s jeho závěry právními. Na rozdíl od něj dovodil, že kupní smlouva účastníků ze dne 4. 10. 1992 je pro neurčitost ujednání o předmětu koupě neplatným právním úkonem ve smyslu ust. §37 odst. 1 obč. zák., neboť tento nedostatek nelze odstranit ani výkladem. Z pouhého označení „G.\" jako předmětu koupě není totiž patrno, o jakou věc se jedná, a pokud by se žalovaný domáhal vydání zboží, nebylo by takové rozhodnutí ani vykonatelné. Dalšími námitkami žalovaného uplatněnými v odvolání se z tohoto důvodu již krajský soud nezabýval a uzavřel, že žalobci nelze z neplatné smlouvy plnění přiznat. Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání z důvodů uvedených v ust. §241 odst. 3 písm.c/ a d/ o.s.ř. Nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že smlouva účastníků je absolutně neplatná pro neurčitost předmětu koupě, a poukazuje na to, že ze smlouvy je jednoznačně patrné, že se týká „jedinečného nádobí z ušlechtilé oceli\". Rovněž označení zboží jako „D-124 G.\" je naprosto přesné a odpovídající sortimentní listině, která byla nepochybně v době uzavření smlouvy k dispozici, a oběma stranám bylo jasné, z jakých součástí se souprava G. skládá. Stejným způsobem by pak bylo možno rozptýlit případné pochybnosti při vymáhání zboží, k čemuž však v praxi nedochází, neboť žalobce svůj závazek dodat zboží do 28 dnů od zaplacení celé kupní ceny neporušuje. Dovolatel má též za to, že určitě bylo dohodnuto i místo plnění. Navrhl, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a aby věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1.1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000). Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou (§240 odst. 1 o.s.ř.), účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem (§241 odst. 1 o.s.ř.), že je přípustné podle §238 odst. 1 písm.a/ o.s.ř. a opírá se o přípustný dovolací důvod podle ust. §241 odst. 3 písm.d/ o.s.ř., přezkoumal rozsudek odvolacího soudu podle §242 o.s.ř. a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné. Podle obsahu dovolání (§41 odst. 2 o.s.ř.) uplatňuje žalobce dovolací důvod podle §241 odst. 3 písm.d/ o.s.ř. Nesprávné právní posouzení věci ve smyslu §241 odst. 3 písm.d/o.s.ř. může spočívat v tom, že soud na správně zjištěný skutkový stav věci aplikoval nesprávný právní předpis, nebo že správně použitý právní předpis nesprávně vyložil. Podle §37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Sankce neplatnosti právního úkonu se tímto ustanovením váže k náležitostem projevu vůle; projev je neurčitý, je-li nejasný jeho obsah, to jest, když se jednajícímu nepodařilo obsah vůle jednoznačným způsobem stanovit. Závěr o neurčitosti právního úkonu předpokládá, že ani jeho výkladem nelze dospět k nepochybnému poznání, co chtěl účastník projevit (§35 odst. 1 obč. zák.) Se závěrem odvolacího o neplatnosti kupní smlouvy (§37 odst. 1 obč. zák.) z důvodu neurčitosti předmětu koupě se dovolací soud neztotožňuje. Podle §588 obč. zák. z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. Ke vzniku kupní smlouvy je tedy třeba, aby se její účastníci dohodli na předmětu koupě a na kupní ceně. Vedle těchto tzv. podstatných náležitostí (essentialia negotii) může kupní smlouva obsahovat i další ujednání, tzv. vedlejší náležitosti - accidentalia negotii (§601 - 610 obč. zák.). Podle §613 obč. zák. lze věci prodávat i na objednávku. Prodávající je povinen obstarat objednané zboží v dohodnuté lhůtě a není-li dohodnuta, ve lhůtě přiměřené okolnostem. Při prodeji na objednávku je předmětem smlouvy věc, kterou prodávající v době uzavření kupní smlouvy nemá k dispozici, avšak může jí opatřit a kupujícímu dodat. Kupní smlouva v tomto případě vzniká okamžikem, kdy se účastníci dohodnou na jejích podstatných náležitostech (předmětu plnění a kupní ceně). Prodávající má ze smlouvy povinnost v dohodnuté době (nebyla-li dohodnuta, pak ve lhůtě přiměřené okolnostem) kupujícímu věc obstarat. Předmětem kupní smlouvy mohou být věci určené individuálně, druhově, hromadně nebo úhrnně, soubor věcí, a dále práva a jiné majetkové hodnoty, pokud to jejich povaha připouští; předmět koupě přitom nemusí existovat již v době uzavření smlouvy. V posuzované věci účastníci uzavřeli tento typ kupní smlouvy, který je třeba právně kvalifikovat jako smlouvu o prodeji na objednávku podle §613 obč. zák., kdy se zboží prodává formou vzorků. Jestliže žalobce zboží zákazníkům předvádí formou vybraných vzorků z jednotlivých sad nádobí a nabídku doplňuje předložením prospektu, v němž jsou vyobrazeny jednotlivé kompletní soubory, které jsou v kupní smlouvě označeny pouze čísly, pak zákazník za základě předloženého katalogu ví, ačkoliv je zboží identifikováno ve smlouvě pouze typem a číslem, které konkrétní nádobí daný soubor (sadu) tvoří. Uvedené číslo je tak identifikačním znakem, které dostatečně odlišuje sjednaný předmět koupě od jiného zboží. Za stavu, kdy v posuzované věci byl předmět koupě označen v písemné kupní smlouvě jako souprava nádobí D-124 G. a žalovaný tuto smlouvu podepsal, nelze než uzavřít, že ve vztahu mezi účastníky byl předmět koupě dostatečně identifikován, navíc, když při uzavírání kupní smlouvy žalovaný v tomto směru (ohledně předmětu koupě) žádné pochybnosti nevznesl. Z uvedeného vyplývá, že dovolací důvod podle §241 odst. 3 písm.d/ o.s.ř. byl uplatněn důvodně, neboť právní závěr, na kterém rozsudek odvolacího soudu spočívá, není správný. Nejvyšší soud proto rozsudek krajského soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení (§243b odst. 1, část věty za středníkem, odst. 2, věta první o.s.ř.). Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný. V novém rozhodnutí o věci samé rozhodne soud znovu o náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení (§243d odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek. V Brně 24. května 2001 JUDr. Olga P u š k i n o v á , v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/24/2001
Spisová značka:25 Cdo 1413/2000
ECLI:ECLI:CZ:NS:2001:25.CDO.1413.2000.1
Typ rozhodnutí:Rozsudek
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18