ECLI:CZ:NS:2019:25.CDO.206.2019.1
sp. zn. 25 Cdo 206/2019-105
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Hany Tiché a JUDr. Ivy Suneghové v právní věci žalobců: a) M. V. , narozený XY a b) K. V. , narozená XY, oba bytem XY, proti žalovaným: 1) T. Š. , soudce Okresního soudu v XY, se sídlem XY, 2) R. L., 3) F. H., 4) K. H. , všichni soudci Krajského soudu v XY, se sídlem XY, o nejasné podání, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 0 Nc 7512/2018, o dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 2018, č. j. 20 Co 321/2018-94, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 2. 10. 2018, č. j. 20 Co 321/2018-94, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 8. 2018, č. j. 0 Nc 7512/2018-84, jímž soud prvního stupně nepřiznal žalobcům osvobození od soudních poplatků a neustanovil jim zástupce z řad advokátů.
Proti tomuto usnesení podali žalobci dovolání, v němž požádali o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Soud prvního stupně věc dovolacímu soudu předložil, aniž by o této žádosti žalobců rozhodl, zabýval se poplatkovou povinností či vyzval žalobce k zajištění právního zastoupení.
Nejvyšší soud o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vzhledem k datu jeho vydání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §238 odst. 1 písm. i) a písm. j) o. s. ř. není dovolání přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek a proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
S ohledem na jednoznačnou dikci citovaných ustanovení, která s účinností od 30. 9. 2017 vylučují přípustnost dovolání proti poplatkovým rozhodnutím i proti rozhodnutím o žádosti o ustanovení zástupce, je dovolání žalobců objektivně nepřípustné, proto je Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Soud prvního stupně nepochybil, předložil-li spis dovolacímu soudu, aniž se zabýval poplatkovou povinností a rozhodl o žádosti žalobců o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení, neboť o ustanovení zástupce pro dovolací řízení není třeba rozhodovat, vzhledem k §241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř.
směřuje-li dovolání proti rozhodnutí, proti němuž není podle §238 o. s. ř. přípustné.
Jde-li o poplatkovou povinnost, soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle §138 o. s. ř. se neplatí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované pod č. 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení ze dne 5. 3. 2018, sp. zn. 30 Cdo 5784/2017), je proto nadbytečné, aby bylo rozhodováno o žádosti dovolatelů o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. Navíc by taková žádost nemohla být úspěšná z důvodu zřejmě bezúspěšného uplatňování práva (§138 odst. 1 o. s. ř. i §11a zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v platném znění).
Tímto rozhodnutím se řízení nekončí; o náhradě případných nákladů tohoto dovolacího řízení tak bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 2. 2019
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu