ECLI:CZ:NS:2014:25.CDO.2222.2014.1
sp. zn. 25 Cdo 2222/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce Ing. L. Z., zastoupeného JUDr. Stanislavem Kadečkou, Ph.D., advokátem se sídlem v Pardubicích, Teplého 2786, proti žalovaným 1) V. P. , a 2 ) Sdružení pro ekologii – Mikulovice, Staňkova 50, 530 02 Mikulovice, IČO: 266 61 110 , o 52.460,00 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 106 C 131/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 22. října 2013, č. j. 23 Co 400/2013-145, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 30. dubna 2013, č. j. 106 C 131/2011-105, zamítl žalobu na zaplacení 52.460,00 Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 22. října 2013, č. j. 23 Co 400/2013-145, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé potvrdil, ve výroku o náhradě nákladů řízení jej změnil a rozhodl o náhradě nákladů řízení odvolacího.
Tento rozsudek napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ust. §237 o. s. ř. s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Podle §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2013) dovolání podle ust. §237 o. s. ř. není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,00 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V dané věci žalobce napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba na zaplacení částky 52.460,00 Kč, která je součtem částek nárokovaných na náhradě škody spočívající jednak v rozdílu mezi náhradou nákladů exekučního řízení, jež byla dovolateli přiznána, a částkou, kterou uhradil advokátu v souvislosti s poskytnutou právní službou (45.260,00 Kč) a jednak v nákladech vynaložených na pořízení znaleckého posudku o ceně jeho nemovitosti pro účely žádosti o omezení generálního inhibitoria ve výši 7.200,00 Kč. Jedná se o dva samostatné nároky, byť požadované jako důsledek jedné škodné události. Přípustnost dovolání proti rozhodnutí se proto posuzuje u každého nároku zvlášť bez ohledu na to, zda nároky byly uplatněny jednou žalobou a bylo o nich rozhodnuto v jednom řízení jedním rozsudkem (obdobně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 376/96, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 9/2000, popř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 9. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2136/99, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 55/2000). Předmětem řízení před odvolacím soudem byly jednotlivé nároky ve výši 45.260,00 Kč a 7.200,00 Kč, z nichž žádný nepřevyšuje 50.000,00 Kč. Přípustnost dovolání proti rozhodnutí o peněžitých plněních nepřevyšujících 50.000,00 Kč je vyloučena ustanovením §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř., byť celkový součet výše požadovaného plnění z jednotlivých nároků uvedenou částku převyšuje.
Přípustnost dovolání žalobce proti výroku o náhradě nákladů řízení je též vyloučena ust. §238 odst. 1 písm. d), tedy že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,00 Kč.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně odmítl podle §243c o. s. ř.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243c odst. 3, věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalované náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. září 2014
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu