ECLI:CZ:NS:2018:25.CDO.2277.2018.1
sp. zn. 25 Cdo 2277/2018-180
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. Ivou Suneghovou v právní věci žalobce: M. V. , proti žalovanému: T. V. , advokát se sídlem Huťská 1383, Kladno, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 7 C 131/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2018, č. j. 31 Nc 1149/2018-154, takto:
Řízení o dovolání žalobce se zastavuje .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Žalobce napadl usnesení ze dne 21. 3. 2018, č. j. 31 Nc 1149/2018-154, jímž Krajský soud v Praze rozhodl o námitce podjatosti, kterou žalobce v řízení vedeném u Okresního soudu v Berouně vznesl vůči soudkyni Mgr. Kristině Pavlisové, podáním označeným jako dovolání, ačkoli podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pouze pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.
Pojem „nadřízený soud“ vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoliv ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze.
Jak vyplývá z ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř., funkční příslušnost pro projednání dovolání proti rozhodnutí nadřízeného soudu (§16 odst. 1 o. s. ř.) není občanským soudním řádem upravena. Jestliže rozhodnutí Krajského soudu v Praze o námitce podjatosti není rozhodnutím odvolacího soudu, ale nadřízeného soudu, nemůže být ani podání žalobce projednáno jako dovolání (viz též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2001, sp. zn. 28 Cdo 1335/2001).
Nejvyšší soud proto řízení z důvodu nedostatku své funkční příslušnosti jako neodstranitelného nedostatku podmínky řízení podle ustanovení §243b a §104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. 6. 2018
JUDr. Iva Suneghová
pověřená členka senátu