ECLI:CZ:NS:2013:25.CDO.2308.2013.1
sp. zn. 25 Cdo 2308/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně Seisin, a.s. , IČO 26159279, se sídlem Praha 1, Petrská 2051/5, proti žalovaným 1) Ing. E. H., a 2) TEMPERANCE, spol. s r.o ., IČO 48108723, se sídlem Praha 6, V. P. Čkalova 732/9, oba zastoupeni JUDr. Pavlem Ramešem, advokátem se sídlem Praha 2, Fügnerovo náměstí 1808/3, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 28 C 199/2008, o dovolání žalovaných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2013, č.j. 29 Co 73/2013-139, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2013, č.j. 29 Co 73/2013-139, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se po žalovaných domáhá zaplacení částky 8.000.000,- Kč s příslušenstvím z důvodu náhrady škody podle §77a o. s. ř., která jí měla vzniknout tím, že na základě předběžného opatření Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 10. 2007, č.j. 33 Nc 1428/2007-12, jež bylo vydáno na návrh žalovaných a následně k odvolání žalobkyně zrušeno odvolacím soudem, byla omezena s nakládáním s nemovitostmi - domem č. p. stojícím na pozemcích p.č. 1746, 1747 a 1748 v k. ú. B, v důsledku čehož nemohla od 1. 11. 2007 do 11. 7. 2008 uzavřít nájemní smlouvu o pronájmu domu a pozemků, a tedy nemohla mít příjem z nájemného a po uvedenou dobu musela nést náklady spojené s provozováním a údržbou domu a pozemků a musela vynaložit další náklady v souvislosti s prodloužením splatnosti a splácením úvěrů jí poskytnutých.
Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 13. 6. 2012, č.j. 28 C 199/2008-105, žalobu zamítl a uložil žalobkyni povinnost uhradit žalovaným náklady řízení ve výši 312.108,- Kč. Žalobkyně podala proti tomuto rozhodnutí odvolání. Obvodní soud vyzval usneseními ze dne 25. 9. 2012, č.j. 28 C 199/2008-113 a 28 C 199/2008-114, žalobkyni k doplnění odvolání a k zaplacení soudního poplatku ve výši 400.000,- Kč. Následně bylo odvolací řízení usnesením ze dne 10. 10. 2012, č.j. 28 C 199/2008-117, zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání spojené se žádostí o osvobození od soudních poplatků z důvodu své ekonomické situace, ve které není schopna obstarat si dostatek peněžních prostředků, z nichž by mohla soudní poplatek za odvolání zaplatit. Obvodní soud poté usnesením ze dne 21. 11. 2012, č.j. 28 C 199/2008-123, nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků za odvolání. Dne 31. 12. 2012 podala žalobkyně návrh podle §107a o. s. ř. s odůvodněním, že Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 12. 2012 postoupila svou pohledávku za žalovanými společnosti NEON GROUP LLC, se sídlem ve Spojených státech amerických. Přílohou návrhu byl též souhlas uvedené společnosti se vstupem do řízení namísto dosavadní žalobkyně.
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 4. 1. 2013, č.j. 28 C 199/2008-127, byl návrh žalobkyně, aby místo ní vstoupila do řízení shora uvedená společnost, zamítnut s odůvodněním, že návrh na vstup do řízení na místo žalobkyně byl podán poté, co bylo ve věci již rozhodnuto, proto nebylo moci návrhu na vstup nabyvatele práv do řízení na místo žalobkyně vyhovět.
K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. 4. 2013, č.j. 29 Co 73/2013-139, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že na místo žalobkyně do řízení vstupuje společnost NEON GROUP LLC. Uvedl, že návrh žalobkyně na rozhodnutí podle §107a o. s. ř. byl podán v průběhu odvolacího řízení, neboť dosud nebylo rozhodnuto o odvolání žalobkyně proti rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení. Odvolací soud měl za prokázanou skutečnost, v důsledku které byl dovozován převod práva na nárokovanou náhradu škody, a to předmětnou smlouvou o postoupení pohledávky, a též souhlas postupníka se vstupem do řízení na místo žalobkyně, v důsledku čehož bylo třeba návrhu žalobkyně o procesním nástupnictví vyhovět.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalovaní dovolání. Jeho přípustnost spatřují v odchýlení se od rozhodovací praxe dovolacího soudu v otázce vstupu nového účastníka do řízení. Za dovolací důvod označují nesprávné právní posouzení věci. Namítají, že původní žalobkyně zneužila svého procesního postavení v úmyslu zapříčinit nedobytnost nákladů řízení v neúspěšném sporu. Dovolatelé mají za to, že nárok na náhradu škody je nedůvodný. Postoupení pohledávky novému subjektu považují za účelové, s cílem zbavit se povinnosti náhrady nákladů řízení, když původní žalobce v České republice dlouhodobě podniká, investoval nemalé prostředky do svých podnikatelských aktivit, zatímco nový žalobce je jen obtížně ztotožnitelný. Navrhují, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas, účastníky řízení (§240 odst. 1 o. s. ř), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatelů (§241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), je přípustné podle §238a o. s. ř. a důvodné.
Podle ustanovení §107a o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107 (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje (odstavec 2 věta první).
Podle ustanovení §2 o. s. ř. v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů fyzických a právnických osob a aby práv nebylo zneužíváno na úkor těchto osob.
Nejvyšší soud vyložil v usnesení ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, uveřejněném pod číslem 46/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že nelze vyloučit, že soud může ve výjimečných případech založit důvod k zamítnutí žalobcova návrhu podle §107a o. s. ř. (při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby takovému návrhu bylo vyhověno) prostřednictvím ustanovení §2 o. s. ř., přičemž takový postup by byl namístě například tehdy, bylo-li by možno dovodit podle toho, co v řízení vyšlo najevo, že cílem návrhu na vydání rozhodnutí podle §107a o. s. ř. je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou. V ústavní rovině přijal (mimo jiné s odkazem na citované R 46/2012) obdobný závěr Ústavní soud, jenž zdůraznil ve svém nálezu ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. III. ÚS 468/11, in www.usoud.cz, že obecné soudy nemohou přistupovat k rozhodnutí o procesním nástupnictví podle §107a o. s. ř. formalisticky, ale musí také posoudit, zda nejde pouze o účelové zneužití procesní úpravy zejména s ohledem na ustanovení §2 o. s. ř. (zda nedošlo k účelovému postoupení pohledávky za účelem zneužití procesní úpravy).
Odvolací soud v souzené věci citovanou judikaturu nerespektoval a nezabýval se otázkou, zda návrh žalobkyně podle ustanovení §107a o. s. ř. není zneužitím práva ve smyslu ustanovení §2 o. s. ř. Měl tak učinit z úřední povinnosti, vzhledem k popsané procesní situaci, v níž byl návrh podán a která takové zvážení rozhodně indikovala. Není zcela standardní a vyžaduje si pozornost při rozhodování o návrhu podle ustanovení §107a o. s. ř, dojde-li k postoupení pohledávky poté, co uplatňovaný nárok žalobkyně na náhradu škody byl soudem prvního stupně zcela zamítnut a byla jí uložena povinnost k náhradě značně vysokých nákladů řízení, když poté, co podala odvolání, žádala o osvobození od soudních poplatků z důvodu své nepříznivé ekonomické situace.
Jestliže se odvolací soud v předmětné věci nezabýval návrhem žalobkyně též z pohledu ustanovení §2 o. s. ř., je právní posouzení, na němž spočívá jeho dovoláním napadené procesní rozhodnutí, neúplné a tudíž nesprávné. Nejvyšší soud proto podle §243e odst. 1 o. s. ř. napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu podle §243e odst. 2, věty první, o. s. ř. vrátil k dalšímu řízení.
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je pro odvolací soud závazný (§243g odst. 1 o. s. ř., věta první za středníkem).
O náhradě nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. října 2013
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu