ECLI:CZ:NS:2018:25.CDO.2384.2018.1
sp. zn. 25 Cdo 2384/2018-292
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Ivy Suneghové a JUDr. Marty Škárové v právní věci žalobce: Lesy České republiky, s. p. , se sídlem Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, IČO 42196451, proti žalovanému: K. K. , zastoupený Mgr. Martinem Chrásteckým, MBA, advokátem se sídlem Zarámí 92, Zlín, o 67.600 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 238 C 79/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 2. 2018, č. j. 8 Co 401/2017-265, ve spojení s usnesením ze dne 8. 2. 2018, č. j. 8 Co 401/2017-268, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Žalobce podal dovolání proti rozsudku ze dne 8. 2. 2018, č. j. 8 Co 401/2017-265, jímž Krajský soud v Ostravě ve spojení s usnesením ze dne 8. 2. 2018, č. j. 8 Co 401/2017-268, změnil rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 25. 8. 2017, č. j. 238 C 79/2015-223, tak, že žalobu co do částky 13.403 Kč s příslušenstvím zamítl, jinak jej potvrdil, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje vůči výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby co do 13.403 Kč s příslušenstvím, není přípustné podle ustanovení §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění účinném od 30. 9. 2017 (článek II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. dále jen „o. s. ř.“), neboť nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy nebo o vztah pracovněprávní a napadeným výrokem bylo v této části rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč (k příslušenství pohledávky se nepřihlíží). Za rozhodnou pro posouzení přípustnosti dovolání z hlediska finančního limitu je třeba považovat sice výši peněžitého plnění, jež bylo předmětem odvolacího řízení, avšak pouze v rozsahu, jenž může být rozhodnutím dovolacího soudu dotčen, tedy o němž bylo rozhodnuto dovoláním napadeným výrokem. I podle důvodové zprávy k zákonu č. 296/2017 Sb., jež mimo jiné nově formuloval §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., si navrhovaná změna v prvé řadě pomocí rozšíření výjimek z jinak široce formulované přípustnosti dovolání klade za cíl odbřemenění dovolacího soudu. Ke změnám navrhovaným v písmenu c) odst. 1 důvodová zpráva uvádí, že „ve sporech o peněžitá plnění nepřevyšující 50 000 Kč je přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vyloučena jen v případech, kdy o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč bylo rozhodnuto dovoláním napadeným výrokem. Jinak řečeno, tam, kde předmětem sporu je zaplacení částky nepřevyšující 50 000 Kč, nevylučuje ustanovení §238 odst. 1 písm. c) přípustnost dovolání proti těm rozhodnutím odvolacího soudu, která (ač vydána v rámci takového sporu) nejsou rozhodnutími o peněžitém plnění (např. šlo-li o mezitímní rozsudek). Navrhovaná změna má tuto možnost vyloučit.“ Z citované důvodové zprávy nutno dovodit, že znění §238 odst. 1 písm. c) účinné od 30. 9. 2017 znamená zúžení možnosti podání dovolání v tzv. „bagatelních věcech“, nikoli její rozšíření.
Ve zbývajícím rozsahu není dovolání rovněž přípustné, neboť k jeho podání není dovolatel oprávněn (subjektivně legitimován), když jinak bylo napadeným rozhodnutím žalobci plně vyhověno a nevznikla mu ani jiná újma, kterou by bylo možné odčinit změnou či zrušením rozhodnutí odvolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněné v časopisu Soudní judikatura č. 3, ročník 1998, pod č. 28, nebo usnesení téhož soudu ze dne 1. 2. 2001, sp. zn. 29 Cdo 2357/2000, publikováno pod C 154 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck).
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. 6. 2018
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu