ECLI:CZ:NS:2018:25.CDO.3017.2018.1
sp. zn. 25 Cdo 3017/2018-254
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martou Škárovou v právní věci žalobce: O. J. , zastoupený JUDr. Radimem Dvorským, advokátem se sídlem Národní 58/32, Praha 1, proti žalovanému: R. K. , zastoupený JUDr. Rao Varadem Uppalurim, advokátem se sídlem Hybernská 1007/20, Praha 1, o 1.900.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 11 C 211/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2018, č. j. 72 Co 4/2018-220, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Dovolání žalobce proti výroku rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2018, č. j. 72 Co 4/2018-220, jímž byl co do částky 180.000 Kč potvrzen zamítavý výrok rozsudku soudu prvního stupně, není podle §237 o. s. ř. přípustné, neboť uplatněné námitky nesměřují proti otázce hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí.
Odvolací soud své rozhodnutí shodně se soudem prvního stupně založil na závěru, že žalobce neprokázal vznik škody, jejíž náhrady se domáhá, neboť jeho dům nebyl v letech 2012 a 2013 způsobilý řádného užívání a o pronájem bytů v něm žalobce ani neusiloval, takže jeho nárok na náhradu za ušlé nájemné v období od 1. 3. 2012 do 28. 2. 2013 není důvodný. Dovolatel s tímto závěrem nesouhlasí a namítá, že žalovaný úmyslným jednáním proti dobrým mravům (obstrukční žalobou s následným záznamem spornosti v katastru nemovitostí) mu znemožnil nemovitost užívat, opravit, pronajmout či prodat.
Namítá-li dovolatel, že tvrzený vznik škody byl prokázán, nenapadá právní posouzení věci odvolacím soudem, ale zjištěný skutkový stav, čímž nelze přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. založit. Ani jeho výhrady ohledně souběžně vedeného řízení pod sp. zn. 15 C 162/2011 nesměřují proti právnímu posouzení odvolacího soudu, a postrádají proto charakter právní otázky, kterou by měl dovolací soud řešit (§241a odst. 1 o. s. ř.). Důvodná pak není námitka, že napadeným rozhodnutím se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2242/2014, neboť v tomto skutkově odlišném případě šlo po právní stránce o vydání bezdůvodného obohacení, jehož existence byla prokázána, a dovolání podané v této věci bylo jako nepřípustné odmítnuto.
Ani další výhrady dovolatele, že se soud zabýval pouze otázkou vzniku škody, aniž by vyžádal znalecký posudek a zohlednil předložené důkazy, postrádají charakter právní otázky, kterou by mohl a měl dovolací soud řešit (§241a odst. 1 o. s. ř.), nesměřují totiž proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem, ale paušálně proti skutkovým závěrům. Námitky proti zjištěnému skutkovému stavu či proti hodnocení důkazů nejsou předmětem dovolacího přezkumu a ani nezakládají přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. (např. usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. I. ÚS 2037/17).
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Tímto rozhodnutím se řízení nekončí; o náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 9. 2018
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu