ECLI:CZ:NS:2014:25.CDO.3358.2014.1
sp. zn. 25 Cdo 3358/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce P. H. zastoupeného Mgr. Pavlem Střelečkem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Pouchovská 1255/109B, proti žalovaným 1) J. K. a 2) Š. H. zastoupené JUDr. Bedřiškou Kubelkovou, advokátkou se sídlem Městec Králové, náměstí Republiky 213, o 517.042,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 17 C 186/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 3. 2014, č.j. 17 Co 408/2013-252, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen nahradit žalované 2) náklady dovolacího řízení ve výši 10.680,- Kč k rukám JUDr. Bedřišky Kubelkové, advokátky se sídlem Městec Králové, Náměstí Republiky 213, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1) nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 3. 2014, č.j. 17 Co 408/2013-252, není podle ustanovení §237 o. s. ř. přípustné, neboť uplatněné námitky nesměřují proti otázce hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení napadené rozhodnutí výlučně závisí. Odvolací soud při zkoumání podmínek odpovědnosti za škodu na straně žalovaných došel k závěru, že se nedopustili protiprávního jednání a zároveň chybí příčinná souvislost mezi jejich jednáním a vznikem žalobcem popsané škody. Jestliže pak dovolatel namítá nesprávné právní posouzení otázky protiprávnosti jednání žalovaných, nejde o otázku, jejíž řešení by mohlo přinést změnu napadeného rozhodnutí, spočívajícího na posouzení více právních otázek, které samy o sobě postačují k zamítnutí žaloby (absence příčinné souvislosti), jejichž správnost však dovolatel nezpochybňuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, uveřejněné pod č. 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a v otázce příčinné souvislosti ani zpochybňovat nemůže, jelikož se jedná o otázku skutkovou, nikoliv právní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 300/2001, publikovaný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 1025, nebo rozsudek ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. 25 Cdo 3334/2006), a tudíž nezpůsobilou založit přípustný dovolací důvod – nesprávné právní posouzení (§241a odst. 1 o. s. ř.).
Chybí-li jeden ze základních předpokladů odpovědnosti za škodu (příčinná souvislost), nemůže být žaloba o náhradu škody úspěšná, a je tudíž nadbytečné zabývat se správností závěrů ohledně ostatních podmínek odpovědnosti za škodu. Za situace, kdy nelze podrobit přezkumu jeden z důvodů, pro který odvolací soud nároku žalobce nevyhověl, nemohou žádné další dovolací důvody (námitky nesprávného právního posouzení otázky protiprávnosti jednání žalovaných) naplnit podmínky přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř., neboť ani odlišné vyřešení takto vymezeného předmětu dovolacího řízení by se nemohlo v poměrech žalobce nijak pozitivně projevit, což činí jeho dovolání v tomto rozsahu nepřípustným.
V rozsahu, v jakém dovolání směřuje proti výrokům o náhradě nákladů řízení, neobsahuje dovolání jakékoliv námitky, resp. povinné náležitosti podle §241a odst. 2 o. s. ř. - vymezení přípustnosti a důvodu dovolání, tedy postrádá obligatorní zákonné náležitosti, které jsou předpokladem jeho projednatelnosti. Ostatně proti výrokům odvolacího soudu, jimiž byla žalobci uložena povinnost nahradit náklady řízení před soudem prvního stupně České republice a náklady odvolacího řízení žalované 2), je dovolání objektivně nepřípustné podle §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2013), neboť těmito výroky bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč.
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. S ohledem na výsledek dovolacího řízení mají žalovaní právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalované 2) sestávají z odměny za zastoupení advokátkou, jejíž výše byla vypočtena podle §7 bodu 6 a §8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů a činí 10.380,- Kč. Advokátka žalované 2) učinila ve věci právě jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání ze dne 24. 7. 2014. Další tvrzený úkon – porada s klientem – nebyl doložen a nejeví se vzhledem k povaze dovolacího řízení účelným, tudíž odměna za něj nebyla přiznána. K nákladům zastoupení náleží paušální náhrada hotových výdajů 300,- Kč podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Celkem náhrada činí 10.680,- Kč. Žalovanému 1) v souvislosti s dovolacím řízením žádné prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. listopadu 2014
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu