ECLI:CZ:NS:2008:25.CDO.3514.2007.1
sp. zn. 25 Cdo 3514/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a JUDr. Marty Škárové v právní věci žalobce M. N., proti žalovanému D. p. m. B., a. s., za účasti A. p., a.s., jako vedlejšího účastníka na straně žalované, o 659.180,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 53 C 122/2003, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. října 2005, č. j. 44 Co 190/2005-104, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 31. 3. 2005, č. j. 53 C 122/2003-90, uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci částku 117.455,- Kč s příslušenstvím (výrok I.), co do částky 541.725,- Kč s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky i vůči státu (výrok III. a IV.). Žalobce utrpěl úraz při vystupování ze zadního vozu tramvajové soupravy, kterou byl po určitý čas vlečen poté, co se její řidič dostatečným způsobem nepřesvědčil o tom, zda již cestující z obou vozů ukončili vystupování, zavřel dveře a rozjel se ze zastávky; žalobci tak vznikla újma na zdraví, jejíhož odškodnění se domáhal žalobou, v níž po úpravách provedených v řízení před soudem prvního stupně nárokoval odškodnění za bolest, resp. jeho zvýšení o 25.800,- Kč, což bylo zamítnuto, dále ztížení společenského uplatnění v částce 632.925,- Kč, z níž mu bylo přisouzeno 117.000,- Kč, a další hotové výdaje (úhrada za výpis ze zdravotní dokumentace a poštovné za dodání invalidního vozíku) v částce 455,- Kč, které mu byly přiznány.
K odvolání žalobce Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 10. října 2005, č. j. 44 Co 190/2005-104, změnil rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném zamítavém výroku (II.) tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci dalších 195.000,- Kč, co do částky 312.000,- Kč a ve výroku o úroku z prodlení je potvrdil, ohledně částky 34.725,- Kč s příslušenstvím a ve výroku o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky ho zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Částka 312.000,- Kč představuje náhradu za ztížení společenského uplatnění, když v tomto rozsahu nebyla žaloba shledána důvodnou ani soudem odvolacím.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání, kterým jej napadl pouze ve výroku, jímž bylo ohledně částky 312.000,- Kč a příslušenství z částky 507.000,- Kč potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně v zamítavém výroku II. S odkazem na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 350/03 tvrdí, že ani po navýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění odvolacím soudem nejde o přiměřené odškodnění za ztrátu obou končetin.
Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 25. ledna 2007, č. j. 53 C 122/2003-133, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 9. března 2007, č. j. 53 122/2003-137, žalovanému uložil uhradit žalobci částku 27.225,- Kč s příslušenstvím, do částky 7.500,- Kč s příslušenstvím žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Dne 10. 2. 2007 žalobce (po zahájení dovolacího řízení) zemřel (zjištěno z úmrtního listu ze dne 2. 3. 2007).
Městský soud v Brně usnesením ze dne 30. dubna 2007, č. j. 53 C 122/2003-149, rozhodl podle §107 odst. 2 o. s. ř., že v řízení o částku 34.725,- Kč s příslušenstvím bude soud namísto s žalobcem pokračovat s jeho právními nástupci.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že v rozhodnutí o dovolání brání překážka spočívající ve ztrátě způsobilosti žalobce být účastníkem tohoto řízení.
Podle §107 odst. 1, věty první, o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat.
Podle §107 odst. 5 o. s. ř. neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Řízení zastaví soud zejména tehdy, zemře-li manžel před pravomocným skončením řízení o rozvod, o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je nebo není, pokud zákon nedovoluje, aby se v řízení pokračovalo, řízení též zastaví, zemře-li partner před pravomocným skončením řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství; bylo-li již o věci rozhodnuto, soud současně toto rozhodnutí zruší.
Podle §579 odst. 2 obč. zák. smrtí věřitele právo zanikne, bylo-li plnění omezeno jen na jeho osobu; zanikne i právo na bolestné a na náhradu za ztížení společenského uplatnění.
Pro úvahu soudu o tom, zda v případě smrti žalobce v průběhu občanského soudního řízení o náhradu škody má být řízení zastaveno anebo má být přerušeno či v něm pokračováno (§107 odst. 1 a odst. 5 o.s.ř.), je zpravidla rozhodující, dochází-li smrtí žalobce k zániku uplatněného nároku, nebo přechází-li tento nárok na dědice (srov. např. rozsudek býv. Nejvyššího soudu ČSR ze dne 20. 4. 1973, sp. zn. 5 Cz 12/73, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 66, ročník 1973); v posuzované věci dovolatel zemřel (ztratil způsobilost být účastníkem řízení) v průběhu dovolacího řízení, a proto okamžikem jeho smrti došlo k zániku uplatněného nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění (předmět dovolacího řízení) podle §579 odst. 2, věty za středníkem, obč. zák., aniž by došlo k jeho přechodu na dědice.
Vzhledem k tomu, že povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §243c odst. l a §107 odst. 5, věty první, o. s. ř. zastavil.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. srpna 2008
JUDr. Petr Vojtek, v. r.
předseda senátu