ECLI:CZ:NS:2016:25.CDO.3944.2016.1
sp. zn. 25 Cdo 3944/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem v právní věci žalobce Ing. P. R., proti žalovanému Z. B., o 101.177 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 6 C 114/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 1. 2016, č. j. 25 Co 4/2016-284, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 28. 1. 2016, č. j. 25 Co 4/2016-284, bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 2. 11. 2015, č. j. 6 C 114/2013-252,
o zamítnutí žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení a zamítnutí jeho žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, jehož přípustnost spatřuje v řešení otázek dovolacím soudem dosud neřešených, jež podrobně rozvádí. Na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014, se domnívá, že nemusí být zastoupen advokátem.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Podle §30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.
Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014, a usnesení ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015).
V daném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl dovolateli ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Rozhodnutí soudu prvního stupně i soudu odvolacího jsou založena na závěru, že žalobce není nemajetný, neboť vlastní úspory na penzijním připojištění ve výši 150.821,89 Kč a nemovitost pro rekreační účely, o níž sám tvrdí, že její tržní cena je přes deset milionů Kč, jíž může pronajímat s vysokým výnosem. Skutečnost, že jeho majetek tíží tzv. generální inhibitorium na tomto stavu nic nemění, neboť dohledaný majetek významně přesahuje výši exekučně vymáhané povinnosti. Žalobce tyto skutečnosti záměrně zamlčel, a tedy neprokázal věrohodným způsobem své majetkové poměry. Námitky dovolatele na tomto závěru nemohou nic změnit. Na řešení otázek, které dovolatel označuje za dovolacím soudem dosud neřešené, rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá.
Pokud se dovolatel rozhodl žít z důchodu své matky a zcela se zbavit jakékoli možnosti příjmů, jedná se nepochybně o jeho svobodné rozhodnutí, avšak pak nemůže tvrdit, že splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků. I když je věcí osobního rozhodnutí každého, zda hodlá pracovat, nemůže být zohledněna nemajetnost jako důsledek skutečnosti, že nepracuje z vlastního rozhodnutí. Nebrání-li proto žadateli o osvobození od soudních poplatků v práci nebo v jiné výdělečné činnosti zdravotní důvody nebo to, že přes evidenci u příslušného úřadu práce práci nesehnal, nebo jiné objektivní okolnosti, nelze nemajetnost jako důsledek absence příjmů z pracovního nebo obdobného poměru uvádět jako důvod pro osvobození od povinnosti platit soudní poplatky (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 953 s.)
Ani skutečnost, že na majetek žadatele je vedena exekuce, není objektivní překážkou k zaplacení soudního poplatku, neboť z exekučního šetření vyplynulo, že žalobce disponuje úsporami na důchodovém připojištění, jež by k úhradě exekuované částky jakož i soudního poplatku bohatě postačovaly. Dovolací soud se ztotožňuje s názorem odvolacího soudu, že žalobce věrohodně neprokázal své majetkové poměry, a soudem zjištěné majetkové poměry neodůvodňují ustanovení zástupce hrazeného z prostředků státu.
V situaci, kdy není splněna podmínka povinného zastoupení dovolatele dle §241 o. s. ř. a není ani důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání, Nejvyšší soud podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o jeho dovolání zastavil.
Výrok o náhradě nákladů řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. listopadu 2016
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu