ECLI:CZ:NS:2017:25.CDO.446.2017.1
sp. zn. 25 Cdo 446/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Vojtkem v právní věci žalobce J. D. , zastoupeného JUDr. Jiřím Urbanem, advokátem se sídlem v Praze 8, Krosenská 531/4, proti žalovanému JUDr. P. H. , advokátu se sídlem v Praze 9, Drahobejlova 1413/41, o náhradu škody, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 Cm 20/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 10. 2016, č. j. 12 Cm 192/2016-191, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 10. 2016, č. j. 12 Cm 192/2016-191, kterým bylo potvrzeno usnesení ze dne 19. 5. 2016, č. j. 37 Cm 20/2015-171, jímž Městský soud v Praze odňal žalobci se zpětnou účinností osvobození od soudních poplatků přiznané usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 3. 5. 2013, č. j. 12 C 224/2012-29, a zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce, nemá obligatorní zákonné náležitosti, které jsou předpokladem jeho projednatelnosti. Dovolání neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části).
Dovolatel otázku přípustnosti dovolání zcela pominul, formuloval sice otázky procesního práva, kterými by se podle jeho přesvědčení měl dovolací soud zabývat, aniž však vymezil a odůvodnil splnění předpokladů přípustnosti jeho dovolání, tj. zda a čím se při řešení jím předložených právních otázek odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo zda tyto otázky procesního práva v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny či jsou dovolacím soudem rozhodovány rozdílně anebo zda mají být dovolacím soudem posouzeny jinak. Ačkoli uvedl, že důvodem dovolání je nesprávné právní posouzení věci, blíže tento důvod nekonkretizoval, pouze zpochybnil závěry soudů obou stupňů, že jeho osobní a majetkové poměry neodůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení; o tuto náležitost již dovolání vzhledem k uplynutí dovolací lhůty nemůže být doplněno (srov. §241b odst. 3 věta první o. s. ř.). Vymezení přípustnosti nelze přitom dovodit ani z celého obsahu dovolání, ve kterém dovolatel především zdůrazňuje svoje přesvědčení, že splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, což odůvodňuje popisem své aktuální osobní a rodinné situace a vysvětlením povahy a rozsahu obchodního závodu, v němž má obchodní podíl. Dovolací přezkum není určen k tomu, aby dovolací soud opětovně (po posouzení soudem nalézacím a odvolacím) a bez dalšího přezkoumával osobní poměry žadatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jestliže nejde zároveň o důvod, pro který jedině zákon v §237 o. s. ř. podání mimořádného opravného prostředku připouští. Protože dovolání pro absenci zákonem vyžadovaných náležitostí nedává prostor pro posouzení přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud je podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se nerozhoduje, neboť řízení pokračuje před soudem prvního stupně, který o všech nákladech řízení rozhodne v konečném rozhodnutí ve věci .
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. února 2017
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu