ECLI:CZ:NS:2006:25.CDO.532.2006.1
sp. zn. 25 Cdo 532/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce M. B., proti žalovanému označenému jako Ubytovacímu zařízení Firma V. H. s. r. o., o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 13 C 116/2004, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. prosince 2005, č. j. 1 Nc 908/2005-48, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před dovolacím soudem.
Odůvodnění:
Poté, co Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 10. 1. 2005, č. j. 13 C 116/2004-29, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 8 jako soudu místně příslušnému, Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. 12. 2005, č. j. 1 Nc 908/2005-48, rozhodl, že nesouhlas Obvodního soudu pro Prahu 8 s postoupením věci je důvodný.
Proti rozhodnutí Městského soudu v Praze podal žalobce „odpor“, v němž se domáhá, aby byl spor postoupen Nejvyššímu soudu ČR v Brně k rozhodnutí o dalších opatřeních ve věci žaloby proti V. H., neboť Městský soud v Praze v souvislosti se spornou otázkou místní příslušnosti nerozhodl o tom, který soud žalobu o náhradu škody v částce 27.490,- Kč projedná.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) bez nařízení jednání (§243a odst. 1, věta první, o.s.ř.) dospěl k závěru, že není k projednání podání označeného jako „odpor“ (§41 odst. 2, §243c o.s.ř.) soudem funkčně příslušným.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Podle ustanovení §105 odst. 2 o.s.ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle odstavce 3 téhož ustanovení jestliže soud, jemuž byla věc postoupena s postoupením nesouhlasí, předloží ji k rozhodnutí, pokud otázka příslušnosti nebyla již rozhodnuta soudem odvolacím, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který věc postoupil.
Pojem „nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srov. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, sp. zn. Plsn 1/96, uveřejněné pod č. 48 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1996). Rozhodl-li tedy Městský soud v Praze o důvodnosti nesouhlasu Obvodního soudu pro Prahu 8 s postoupením věci, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím soudu odvolacího, ale rozhodnutím organizačně nadřízeného soudu, jež je závazné i pro soud, který věc postoupil, a jemuž je věc vrácena, aniž by o tom bylo nutno samostatně rozhodovat. V posuzované věci sice vydání tohoto rozhodnutí předcházelo rozhodnutí soudu prvního stupně, proti němuž bylo odvolání přípustné, účastníci řízení však otázku místní příslušnosti neučinili předmětem odvolacího řízení, a proto soud, jemuž byla věc postoupena, předložil v souladu s ustanovením §105 odst. 3 o.s.ř. své nesouhlasné stanovisko s postoupením věci soudu nadřízenému.
Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 14, ročník 1997, pod pořadovým číslem 112); Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze zastavil (§104 odst. 1, §243c o.s.ř.).
O náhradě nákladů řízení o dovolání žalobce bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. l a §146 odst. 1 písm. c) o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. března 2006
JUDr. Petr Vojtek, v. r.
předseda senátu