Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.04.2002, sp. zn. 25 Cdo 637/2002 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:25.CDO.637.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:25.CDO.637.2002.1
sp. zn. 25 Cdo 637/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce P. V. proti žalovanému A. K., o vydání věci nebo zaplacení 50.000,- Kč a o zaplacení 4.200,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 15 C 1510/96, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. května 2000, č. j. 9 Co 175/2000-36, takto: Usnesení krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Ústí nad Labem k dalšímu řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Děčíně rozsudkem ze dne 22. 11. 1999, č. j. 15 C 1510/96-25, uložil žalovanému povinnost vydat žalobci hudební a světelnou aparaturu DISCO nebo zaplatit částku 50.000,- Kč, ohledně částky 4.200,- Kč žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení a o povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání, které Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 17. 5. 2000, č. j. 9 Co 175/2000-36, odmítl jako opožděné podle §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Odvolací soud dovodil, že při doručování stejnopisu rozsudku soudu prvního stupně do vlastních rukou nebyl žalovaný doručovatelem v místě doručení zastižen, stejně jako při opětovném pokusu o doručení poté, co mu byl oznámen termín dalšího doručování; zásilka byla proto dne 9. 12. 1999 doručovatelem uložena na poště, o čemž byl žalovaný vyrozuměn s náležitým poučením. Ve smyslu ustanovení §47 odst. 2 o.s.ř. považoval tedy odvolací soud zásilku za doručenou dnem 12. 12. 1999, kdy začala žalovanému běžet zákonná patnáctidenní lhůta k podání odvolání, která marně uplynula dne 27. 12. 1999; žalovaný podal odvolání až dne 28. 12. 1999, tedy opožděně. Proti tomuto usnesení podal žalovaný dovolání, v němž namítá, že soudy obou stupňů nerespektovaly skutečnost, že žalovaný je zastoupen advokátem, a právnímu zástupci žalovaného dosud nedoručovaly, ačkoli žalovaný okresnímu soudu předložil originál písemného vyhotovení příslušné plné moci. Podle dovolatele fakt, že okresní soud nezaložil do spisu originál plné moci, ale pouze fotokopii, kterou si sám pořizoval, nemůže mít na existenci právního zastoupení žádný vliv. Kromě toho rozsudek soudu prvního stupně ani napadené usnesení nebyly žalovanému doručovány do místa jeho trvalého bydliště, ale v obou případech do místa, ve kterém se nezdržoval. Dovolatel proto navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil. Vzhledem k ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) dovolání projednal a rozhodl o něm podle dosavadních předpisů, (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 1. 2001 - dále jeno.s.ř.“). Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou - účastníkem řízení a že je podle §238a odst. 1 písm. e) o.s.ř. přípustné, přezkoumal napadené rozhodnutí odvolacího soudu a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné. Podle §49 odst. 1 o.s.ř. má-li účastník zástupce s plnou mocí pro celé řízení, doručuje se písemnost pouze tomuto zástupci. Má-li však účastník osobně v řízení něco vykonat, doručuje se písemnost nejen zástupci, ale i jemu. Podle §204 odst. 1 o.s.ř. odvolání se podává do patnácti dnů od doručení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Podle §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno opožděně. Účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jehož si zvolí (§24 odst. 1 o.s.ř.). Zástupce, vybavený plnou mocí pro celé řízení, je oprávněn ke všem úkonům, které může v řízení učinit účastník (§28 odst. 2 o.s.ř.), ať je jím advokát (§25 o.s.ř.) nebo tzv. obecný zmocněnec (§27 o.s.ř.). Je rovněž oprávněn přebírat písemnosti určené jím zastupovanému účastníku; zákon soudu předepisuje, aby písemnosti adresované účastníku, pokud mu jimi není ukládána povinnost v řízení něco osobně vykonat (např. dostavit se k výslechu, ke znalci apod.), doručoval jeho zástupci. Doručení rozhodnutí jen účastníku, který je zastoupen zástupcem s plnou mocí pro celé řízení, není proto řádným doručením, je procesně neúčinné a nevyvolává účinky doručení, což znamená, že takovým nesprávným doručením nepočíná běh lhůty k odvolání, neboť její počátek je spojen toliko s doručením řádným (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 1999, sp. zn. 20 Cdo 775/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2000, pod číslem 52, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. května 1998, sp. zn. 3 Cdon 610/96, uveřejněné v čísle 17, ročník 1998 téhož časopisu, pod číslem 123). Jak vyplývá z obsahu spisu, stejnopis rozsudku soudu prvního stupně nebyl žalovanému řádně doručen. Žalovaný byl v řízení zastoupen advokátem, což sdělil prostřednictvím dožádaného soudu dne 3. 8. 1999 a doložil příkazní smlouvou o poskytnutí právní pomoci, uzavřenou dne 3. 6. 1999; plnou moc pak přiložil též k odvolání. Ačkoliv soud prvního stupně s JUDr. O. V. jednal jako s právním zástupcem žalovaného, neboť jej vyrozuměl o jednání před okresním soudem ze dne 22. 11. 1999 a uvedl jej v protokolu o jednání i v hlavičce rozsudku, v rozporu s ustanovením §49 odst. 1 o.s.ř. doručoval rozsudek ze dne 22. 11. 1999 přímo žalovanému, nikoliv jeho zástupci. Z toho je zřejmé, že doručení rozsudku soudu prvního stupně žalovanému namísto jeho zástupci bylo ve smyslu §49 odst. 1 o.s.ř. neúčinné a nezaložilo počátek běhu patnáctidenní odvolací lhůty. Závěr odvolacího soudu o marném uplynutí lhůty k podání odvolání, odvozovaný od takto neúčinného doručení dnem 12. 12. 1999, je tedy nesprávný [§241 odst. 3 písm. d) o.s.ř.]. Dovolací soud proto napadené usnesení podle §243b odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Ústí nad Labem k dalšímu řízení (§243b odst. 2 věta první o.s.ř.). Právní názor dovolacího soudu je závazný. V novém rozhodnutí rozhodne soud o náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení (§243d odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. dubna 2002 JUDr. Petr Vojtek,v.r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/25/2002
Spisová značka:25 Cdo 637/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:25.CDO.637.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§49 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18