ECLI:CZ:NS:2020:25.CDO.727.2020.1
sp. zn. 25 Cdo 727/2020-245
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem v právní věci žalobce: J. J. , narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Marií Nedvědovou, advokátkou se sídlem Jižní 1820/37, Česká Lípa, proti žalovaným: 1) Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group , IČO 47116617, se sídlem Pobřežní 665/21, Praha 8, 2) M. H. , narozená XY, bytem XY, 3) E. H. , narozený XY, bytem XY, 4) J. H. , narozený XY, bytem XY, o obnovu řízení pro 20 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 60 C 277/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2019, č. j. 23 Co 336/2019-227, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů dovolacího řízení žalovanému 1) 300 Kč a žalovaným 2), 3) a 4) rovněž 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 5. 8. 2019, č. j. 60 C 277/2008-196, rozhodl, že se v přerušeném řízení o obnově pokračuje (výrok I), připustil zpětvzetí návrhu na změnu žaloby ze dne 25. 11. 2018 (výrok II), zamítl žalobu na obnovu řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod spisovou značkou 60 C 277/2008 (výrok III) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok IV).
Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 11. 2019, č. j. 23 Co 336/2019-227, usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích III a IV potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výroky II a III).
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním.
Žalovaná 1) ve svém vyjádření uvedla, že dle jejího názoru není dovolání přípustné a navrhla jeho odmítnutí.
Žalovaní 2), 3), a 4) ve svém vyjádření uvedli, že pro obnovu předmětného soudního řízení a pro nové projednání této pravomocně skončené věci nejsou splněny zákonné podmínky. Navrhli odmítnutí, případně zamítnutí dovolání.
Nejvyšší soud odmítl dovolání žalobce podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje zákonem požadované údaje, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.) a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
Žalobce nevymezil, od konkrétně jaké ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se odvolací soud při řešení které právní otázky odchýlil, která konkrétní právní otázka, na níž je napadené rozhodnutí založeno, v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, je rozhodována rozdílně anebo má být posouzena jinak. Může-li být přitom dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu tohoto ustanovení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16). Předpoklad přípustnosti v daném případě nelze seznat ani z obsahu dovolání, navzdory jeho rozsáhlosti.
Napadl-li žalobce dovoláním usnesení odvolacího soudu rovněž ve výroku o náhradě nákladů řízení, není dovolání v tomto rozsahu podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. přípustné.
Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly žalobcem v zákonné lhůtě odstraněny (§241b odst. 3 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými bylo rozhodnuto podle §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o. s. ř. Žalovaný 1) i žalovaní 2), 3) a 4) mají právo na paušální náhradu nákladů za svá vyjádření k dovolání ve výši 300 Kč podle §151 odst. 3 o. s. ř. a §2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 10. 2020
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu