ECLI:CZ:NS:2018:25.ND.240.2018.1
sp. zn. 25 Nd 240/2018-106
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudkyň JUDr. Ivy Suneghové a JUDr. Marty Škárové ve věci žalobkyně: ABSOLOOK s. r. o. , se sídlem Petrská 1426/1, Praha 1, IČO 24708259, zastoupená JUDr. Karlem Codlem, advokátem se sídlem U Nikolajky 833/5, Praha 5, proti žalované: Zlato a. s. , se sídlem Ovocný trh 572/11, Praha 1, IČO 04403231, zastoupená Mgr. Jurajem Kozicem, advokátem, se sídlem Prvního pluku 320/17, Praha 8, o zaplacení 1.180.970 Kč s příslušenstvím , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 15 C 175/2016, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2018, č. j. 23 Co 109/2018-61, takto:
Návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2018, č. j. 23 Co 109/2018-61, se zamítá .
Odůvodnění:
Žalovaná podala včasné dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku a navrhla, aby dovolací soud odložil jeho vykonatelnost. Uvedla, že by jí neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila závažná újma, neboť přisouzenou částku není schopná uhradit jednorázově, aniž by bylo zasaženo její podnikání, což by mohlo vést až k její likvidaci, a exekuce by mohla poškodit dobré jméno a pověst žalované.
Podle §243 písm. a) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Napadeným rozsudkem odvolací soud výrokem I potvrdil rozsudek pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 10. 2017, č. j. 15 C 175/2016-31, ve výroku, jímž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku 1.180.970 Kč s příslušenstvím, a výrokem II zrušil výrok o náhradě nákladů řízení a v tomto rozsahu věc vrátil k dalšímu řízení obvodnímu soudu. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem, že byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání podle §153a o. s. ř.
Dovolatelka napadla rozsudek odvolacího soudu ve výroku I.
Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 [(dostupném na http://www.nsoud.cz ), ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17], že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech.
V souzené věci se z obsahu dovolání reálná hrozba závažné újmy dovolatelky, k níž by mělo dojít zaplacením přisouzené částky, nepodává.
Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Dovolatelka v návrhu neuvádí své majetkové poměry, z nichž by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí. Její majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu pak nevyplývají ani z obsahu spisu.
Hrozba exekucí a její údajné difamující účinky nejsou důvodem pro odklad vykonatelnosti jednak proto, že taková hrozba je dána u každého rozhodnutí na plnění, jednak proto, že exekuci se lze vyhnout dobrovolným plněním, což ostatně v dané věci žalovaná dle tvrzení žalobkyně obsaženého ve vyjádření k dovolání učinila, a tato okolnost by byla dle citovaného usnesení sp. zn. 29 Cdo 78/2016 jen dalším důvodem k zamítnutí návrhu na odklad vykonatelnosti.
Nejvyšší soud proto žádost dovolatelky o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodnou zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 9. 2018
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu