ECLI:CZ:NS:2018:26.CDO.1737.2018.1
sp. zn. 26 Cdo 1737/2018-238
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v právní věci žalobkyně městské části Praha 6 , se sídlem v Praze 6, Čs. armády 601/23, IČO 00063703, proti žalovanému Mgr. J. Č. , zastoupenému JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem v Praze, Archangelská 1568/1, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 27 C 344/2007, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. listopadu 2017, č. j. 68 Co 230/2017-210, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 6. 11. 2017, č. j. 68 Co 230/2017-210, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 (soud prvního stupně) ze dne 9. 3. 2017, č. j. 27 C 344/2007-193, kterým zamítl žalobu žalovaného na obnovu řízení (v němž mu byla uložena povinnost vyklidit byt) a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Nejvyšší soud dovolání žalovaného proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Dovolatel neuvádí, v čem spatřuje přípustnost dovolání (§237-238a o. s. ř.) a tento údaj, jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), nelze zjistit ani z jeho obsahu. Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhá citace ustanovení
§237 o. s. ř. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam alternativně uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolatel jen polemizuje se závěry odvolacího soudu, aniž by zároveň bylo z jeho podání zřejmé, kterou judikaturu při svých úvahách nerespektoval, popř. která by měla být postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb. překonána, ani nevymezuje žádnou právní otázku, na které napadené rozhodnutí spočívá a jež by doposud nebyla v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu řešena.
Námitkami, jimiž zpochybňuje právní posouzení věci prostřednictvím skutkových námitek, dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 1. 10. 2018
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu