ECLI:CZ:NS:2014:26.CDO.1975.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 1975/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce Spotřebního družstva Jednota Kadaň , se sídlem Kadaň, B. Němcové, IČO: 00032051, proti žalovanému L. B. D. , A., o zaplacení částky 16.130,- Kč,- s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 34 C 54/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. července 2013, č. j. 10 Co 561/2013-26, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. července 2013, č. j. 10 Co 561/2013-26 se mění tak, že usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 12. března 2013, č. j. 34 C 54/2013-15, se mění tak, že místní nepříslušnost se nevyslovuje a věc se nepostupuje Okresnímu soudu v Chebu.
Odůvodnění:
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Chomutově se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 16.130,- Kč,- s příslušenstvím představující dlužné nájemné za užívání nebytových prostor v budově v K., kde se nacházela provozovna žalovaného.
Okresní soud v Chomutově (soud prvního stupně) usnesením ze dne 12. 3. 2013, č. j. 34 C 54/2013-15, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Chebu jako soudu místně příslušnému (výrok II.).
Krajský soud v Ústí nad Labem (odvolací soud) usnesením ze dne 22. 7. 2013, č. j. 10 Co 561/2013-26, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že soud prvního stupně správně vyslovil svou místní nepříslušnost podle §105 odst. 2 o. s. ř., neboť místně příslušným k projednání a rozhodování věci je Okresní soud v Chebu, v jehož obvodu má žalovaný trvalé bydliště (§84, §85 odst. 1 o. s. ř.). Dále uvedl, že se nejedná o situaci, kdy by vedle obecného soudu žalovaného, byl příslušný soud, v jehož obvodu se nachází organizační složka podniku žalovaného, týká-li se spor této složky, neboť žalovaný nemá v obci K. organizační složku, ale pouze provozovnu.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení §237 o. s. ř. s tím, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe (viz rozhodnutí R 50/1966, jehož právní větu cituje), neboť pominul, že provozovna podnikatele je organizační složkou jeho podniku, což zakládá alternativní příslušnost soudu. Provozovna žalovaného se nachází v obci K., tj. v obvodu Okresního soudu v Chomutově, a žalobce se této alternativní místní příslušnosti výslovně dovolával v návrhu na vydání platebního rozkazu, který se této provozovny dotýká. Navrhl, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. článek II., bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., a část první, článek II. bod 2 zákona č. 293/12013 Sb.) – dále jen „o. s. ř.“, a poté, co zjistil, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou za splnění podmínky §241 odst. 2 písm. b) o. s. ř. – dospěl k závěru, že dovolání je podle §237 o. s. ř. přípustné, neboť odvolací soud se při řešení otázky místní příslušnosti odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
Podle §87 odst. 1 písm. c) o. s. ř. vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v §85a, je k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu je umístěna organizační složka podniku fyzické nebo právnické osoby, která je žalovanou, týká-li se spor této složky.
Z rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 12. 1965, sp. zn. 5 Co 616/65, publikovaného pod číslem 50/1966 Sbírky soudních rozhodnutích a stanovisek, vyplývá, že ustanovení §87 písm. c) tehdy platného občanského soudního řádu (nyní §87 odst. 1 písm. c/ o. s. ř) lze použít i v případě, že nižší složka, které se spor týká, nemá právní subjektivitu. Judikatura dovolacího soudu je rovněž ustálena v závěru, že provozovna je ve smyslu §7 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, organizační složkou podniku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7. 9. 1999, sp. zn. 33 Cdo 1199/98, ze dne 20. 1. 2008, sp. zn. 4 Nd 402/2008, či ze dne 9. 5. 2012, sp. zn. 30 Nd 117/2012).
Pokud tedy odvolací soud dospěl k závěru, že provozovna žalovaného v K. (jež se nachází v obvodu Okresního soudu v Chomutově), není organizační složkou jeho podniku a že tudíž nelze při určení místní příslušnosti vycházet z ustanovení §87 odst. 1 písm. c) o. s. ř., je jeho rozhodnutí v rozporu s ustálenou praxí dovolacího soudu.
Dovolací soud proto postupoval podle §243d písm. b) o. s. ř. a rozhodnutí odvolacího soudu změnil tak, jak je uvedeno ve výroku.
Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. srpna 2014
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
předsedkyně senátu