ECLI:CZ:NS:2011:26.CDO.4206.2010.1
sp. zn. 26 Cdo 4206/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce Pozemkového fondu České republiky , se sídlem Praha 3, Husinecká 1024/11a, zastoupeného JUDr. Charlottou Hanzlíkovou, advokátkou se sídlem Zlín, Na Výsluní 5351, proti žalovanému V. S. , o zaplacení částky 35.907,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 11 C 93/2003, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. června 2009, č. j. 14 Co 534/2008-173, ve znění opravného usnesení ze dne 25. června 2009, č. j. 14 Co 534/2008-178, a usnesení ze dne 25. června 2009, č. j. 14 Co 534/2008-180, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.383,- Kč k rukám JUDr. Charlotty Hanzlíkové, advokátky se sídlem Zlín, Na Výsluní 5351, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Břeclavi (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 30. 5. 2007, č. j 11 C 93/2003-128 (poté, co jeho rozsudek ze dne 11. 2. 2004, č. j. 11 C 93/2003-46, byl k odvolání žalovaného zrušen usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 23. 11. 2006, č. j. 14 Co 189/2006-97, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení), zamítl žalobu na zaplacení částky 35.907,50 Kč spolu se zde specifikovanými úroky z prodlení (výrok I.); současně nepřiznal účastníkům právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.), rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobci (výrok III.) a přiznal odměnu právnímu zástupci žalovaného (výrok IV.).
Krajský soud v Brně (odvolací soud) rozsudkem ze dne 25. 6. 2009, č. j. 14 Co 534/2008-173, ve znění opravného usnesení ze dne 25. 6. 2010, č. j. 11 C 93/2003-178, a usnesení ze dne 25. 6. 2009, č. j. 14 Co 534/2008-180, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 35.907,50 Kč spolu se zde specifikovanými úroky z prodlení; dále rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný – nezastoupen advokátem – dovolání, v němž vyjádřil nesouhlas s uvedeným rozhodnutím odvolacího soudu.
Žalobce se ve svém dovolacím vyjádření ztotožnil s rozhodnutím odvolacího soudu, vyvracel námitky žalovaného na navrhl, aby dovolání bylo odmítnuto, případně zamítnuto.
Podle čl. II bodu 12. věty před středníkem zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 25. června 2009, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (dále opět jen „o.s.ř.”).
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o.s.ř.), že však nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Z ustanovení §241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 o.s.ř. plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat.
Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno o dovolání věcně rozhodnout. Jak vyplývá z ustanovení §241 odst. 4 o.s.ř., požadavek povinného zastoupení není naplněn jen tím, že si dovolatel zvolí zástupcem advokáta (popř. je mu ustanoven soudem). Součástí povinného zastoupení je i to, že dovolání musí být sepsáno tímto advokátem. Jestliže si dovolatel zvolí advokáta (popř. jestliže je mu advokát ustanoven soudem) až poté, co sám podal dovolání, je nezbytné ke splnění požadavku povinného advokátního zastoupení, aby advokát již učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním podáním či se s původním podáním alespoň písemně nebo ústně do protokolu ztotožnil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp.zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné pod číslem 64 v časopise Soudní judikatura 6/2000). Pokud se tak nestane, podmínka povinného advokátního zastoupení není splněna.
Podle §104 odst. 2 o.s.ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
V posuzované věci podal žalovaný dne 6. 10. 2009 včasné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu. Ustanovený advokát Mgr. Martin Pisarovič ve dvouměsíční dovolací lhůtě (§240 odst. 1 ve spojení s ustanovením §241b odst. 3 věty druhé za středníkem o. s. ř.), počítané od 5. 12. 2009 (právní moc usnesení odvolacího soudu ze dne 26. 10. 2009, č. j. 11 C 9/2003-195) dovolání sepsané samotným žalovaným nenahradil vlastním podáním, jeho podání nedoplnil a ani se s ním písemně či ústně do protokolu neztotožnil (byť k tomu byl navíc vyzván usnesením soudu prvního stupně ze dne 12. 1. 2010, č.j. 11 C 93/2003-197). K doplnění dovolání podanému přímo u soudu prvního stupně (takřka po šesti měsících od právní moci napadeného rozhodnutí odvolacího soudu) dne 15. 2. 2010 nelze přihlížet (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2006, sp.zn. 30 Cdo 2858/2006).
Z uvedeného vyplývá, že zákonem stanovená podmínka dovolacího řízení podle §241 odst. 1 věty první o.s.ř. ve spojení s ustanovením §241 odst. 4 o.s.ř. nebyla přes opatření provedené soudem prvního stupně ve dvouměsíční lhůtě podle §241b odst. 3 o.s.ř. splněna (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2010, sp.zn. 26 Cdo 853/2010 /ústavní stížnost podanou proti citovanému usnesení Ústavní soud České republiky odmítl usnesením ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. II. ÚS 2794/10/). Nejvyšší soud proto řízení o dovolání proti rozsudku odvolacího soudu pro nedostatek uvedené podmínky řízení podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 o.s.ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 2 o.s.ř. a zavázal žalovaného, který zavinil zastavení dovolacího řízení, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobci vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 3.352,- Kč (§2 odst. 1, §3 odst. 1 bod 4. ve spojení s §10 odst. 3, §15 ve spojení s §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. §2 odst. 1, §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů), a z částky 730,- Kč představující 20 % DPH (§137 odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 21. července 2011
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
předsedkyně senátu