ECLI:CZ:NS:2006:26.CDO.475.2005.1
sp. zn. 26 Cdo 475/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobce města L., zastoupeného advokátkou, proti žalované N. G., o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 9 C 941/2003, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. září 2004, č.j. 11 Co 913/2003-35, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Lounech (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 14. 8. 2003, č.j. 9 C 941/2003-11, uložil žalované vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku byt č. 5, sestávající z jedné místnosti v domě čp. 1684 v ulici P. v L. a rozhodl o nákladech řízení.
K odvolání žalované Krajský soud v Ústí nad Labem (soud odvolací) rozsudkem ze dne 7. 9. 2004, č.j. 11 Co 913/2003-35, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (nezastoupena advokátem) včasné dovolání.
Podle čl. II bodu 3. zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. dubnem 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 7. září 2004, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 59/2005 Sb. (dále jen „o.s.ř.”).
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení (§240 odst. 1 o.s.ř.), že však nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle §241 odst. 1 o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy. Ustanovení §241 odst. 1 o.s.ř. neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (§241 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.) a je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v §21, 21a, anebo v §21b (o.s.ř.), která má právnické vzdělání (§241 odst. 2 písm. b/ o.s.ř.). Ustanovení §241 odst. 1 o.s.ř. neplatí také tehdy, je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle §26a (o.s.ř.), jedná-li jménem státu za zastoupenou obec osoba uvedená v §26a odst. 3 (o.s.ř.), která má právnické vzdělání (§241 odst. 3 o.s.ř.). Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v §241 odst. 2 písm. a/ o.s.ř., advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21, 21a, 21b, anebo v §26a odst. 3 (o.s.ř.), která má právnické vzdělání (§241 odst. 4 o.s.ř.).
Povinné advokátní zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele (v daném případě fyzické osoby, která nemá právnické vzdělání), jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno o dovolání věcně rozhodnout. Podle §104 odst. 2 o.s.ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Požadavek povinného zastoupení není naplněn jen tím, že si dovolatel zvolí zástupcem advokáta nebo notáře nebo že je mu soudem na jeho žádost takový zástupce ustanoven. Součástí povinného zastoupení je ve smyslu §241 odst. 4 o.s.ř. též to, že dovolání musí být tímto zástupcem sepsáno. Zvolí-li si dovolatel advokáta nebo je mu ustanoven až poté, co sám podal dovolání, je nezbytné ke splnění požadavku nuceného zastoupení vyplývajícího z ustanovení §241 odst. 4 o.s.ř., aby takový zmocněnec dovolatele již učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním podáním, popř. aby sdělil soudu, že se s dovolatelem učiněným podáním ztotožňuje; nestane-li se tak, nebylo požadavku povinného zastoupení vyhověno (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné pod č. 64 v časopise Soudní judikatura č. 6/2000, a dále např. usnesení ze dne 1. 10. 2003, sp. zn. 26 Cdo 332/2003).
V projednávané věci z obsahu spisu mimo jiné vyplývá, že usnesením soudu prvního stupně ze dne 20. 10. 2004, č.j. 9 C 941/2003-48, byla žalovaná vyzvána, aby si pro podání dovolání zvolila advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání, a byla poučena, že nevyhoví-li výzvě ve lhůtě patnácti dnů od doručení, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 2. 11. 2004, č.j. 9 C 941/2003-55, které nabylo právní moci dne 1. 12. 2004, byla žalované na základě její žádosti pro dovolací řízení ustanovena zástupkyní advokátka.
Usnesením ze dne 21. 12. 2004, č.j. 9 C 941/2003-63, soud prvního stupně žalovanou prostřednictvím její ustanovené zástupkyně vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení výzvy podala řádné dovolání; současně byla poučena, jak má být dovolání doplněno, a že nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, dovolací soud dovolací řízení zastaví. Usnesení bylo dne 6. 1. 2005 doručeno ustanovené advokátce. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 21. 1. 2005 zástupkyně žalované sdělila, že její opakované žádosti o spolupráci žalovaná nevyhověla a požádala o prodloužení lhůty k doplnění dovolání do 10. 2. 2005; do dnešního dne nebylo dovolání doplněno.
V posuzovaném případě tedy podala žalovaná dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, aniž byla při tomto úkonu zastoupena advokátem, a nebylo prokázáno (ani tvrzeno), že by sama měla právnické vzdělání. Žalované ustanovená advokátka neučinila úkon, jímž by se s dovoláním podaným samotnou účastnicí ztotožnila, nebo toto dovolání doplnila či nahradila vlastním podáním.
Z výše uvedeného vyplývá, že zákonem stanovená podmínka dovolacího řízení podle §241 odst. 1 věty první o.s.ř. ve spojení s §241 odst. 4 o.s.ř. (ve smyslu výše uvedeném) nebyla dosud splněna. Nejvyšší soud proto dovolací řízení pro nedostatek uvedené podmínky řízení podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 o.s.ř. zastavil.
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá situaci, kdy žalobci v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž úhradu by měl jinak právo proti žalované, která procesně zavinila zastavení dovolacího řízení (§243b odst. 5 věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 2 věta první a §151 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. března 2006
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc. v. r.
předsedkyně senátu