ECLI:CZ:NS:2008:26.CDO.5002.2007.1
sp. zn. 26 Cdo 5002/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Vokřinkové ve věci žalobkyně Mgr. P. P., proti žalovanému Z. B., zastoupenému advokátem, o vyklizení nemovitosti, vedené u Okresního soudu Brno – venkov pod sp.zn. 6 C 243/2005, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. srpna 2007, č.j. 19 Co 507/2006-40, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud Brno – venkov (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne
19. 7. 2006, č.j. 6 C 243/2005-26, uložil žalovanému povinnost vyklidit nemovitosti specifikované ve výroku rozsudku (dále „předmětné nemovitosti“) do jednoho měsíce od zajištění náhradního bytu; současně rozhodl o nákladech řízení.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně (soud odvolací) rozsudkem ze dne 8. 8. 2007, č.j. 19 Co 507/2006-40, změnil rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé tak, že uložil žalovanému povinnost vyklidit předmětné nemovitosti do jednoho měsíce od právní moci rozsudku, potvrdil ho ve výroku o nákladech řízení, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu – a to výslovně proti výroku III. o nákladech odvolacího řízení – podal žalovaný (zastoupen advokátem) včasné dovolání, v němž uvedl, že „považuje povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení 1.000,- Kč za nejen nespravedlivé, ale i za věcně nesprávné“.
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
V dané věci byl dovoláním napaden výrok odvolacího soudu o nákladech odvolacího řízení. Rozhodnutí o nákladech řízení, (a to i v případě, že je součástí výrokové části rozsudku) má, jde-li o jeho formu, povahu usnesení (§167 odst. 1 ve spojení s §211 o.s.ř.).
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Dovolání není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení
o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé.
Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o nákladech řízení není mezi tam vyjmenovanými usneseními.
Dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení tedy není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu účinném od
1. ledna 2001 přípustné, a to bez zřetele k povaze takového výroku – tedy bez ohledu na to, zda jde o měnící nebo potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení před soudem prvního stupně či o rozhodnutí o nákladech řízení odvolacího (jež není rozhodnutím měnícím ani potvrzujícím) – viz k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp.zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod č. 88 v časopise Soudní judikatura, ročník 2002.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti nákladovému výroku rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto (aniž ve věci nařizoval jednání podle §243a odst. 1 věty první o.s.ř.) dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Žalovaný podáním nepřípustného dovolání procesně zavinil jeho odmítnutí, žalobkyni prokazatelné náklady tohoto řízení (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 věty první o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. června 2008
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.
předsedkyně senátu