ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.5255.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 5255/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobců a) K. H. , b) E. H. , zastoupených Mgr. Davidem Řehákem, advokátem se sídlem v Praze 5, Holečkova 100/9, proti žalované České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových , se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, IČO 69797111, za vedlejší účasti (na straně žalované) Státního statku hl.m. Prahy, s. p. v likvidaci , se sídlem v Praze 5, Holečkova 8, IČO 00064092, zastoupeného JUDr. Petrem Medunou, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 1044/23, a České republiky – Ministerstva financí , se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, IČO 00006947, o uložení povinnosti podat ohlášení a převést pozemek, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 34 C 258/2010, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. března 2014, č. j. 55 Co 547/2011-224, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná a vedlejší účastníci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.178 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Davida Řeháka, advokáta se sídlem v Praze 5, Holečkova 100/9.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 17. 8. 2011, č. j. 34 C 258/2010-125, uložil žalované povinnost podat písemné ohlášení osvědčující dle §10 písm. b) zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen „ZMS“), přechod práva hospodaření k nemovitosti - parcele č. 1528/9 – zastavěná plocha a nádvoří, zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území K., obec P., na listu vlastnictví, na ni a uzavřít se žalobci dohodu o bezúplatném převodu spoluvlastnického podílu ve výši 1660/24947 k témuž pozemku.
K odvolání žalované a vedlejších účastníků Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 12. 3. 2014, č. j. 55 Co 547/2011-224, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výrocích, týkajících se věci samé, i ve výroku o povinnosti žalované a vedlejších účastníků zaplatit žalobcům společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení, změnil však jejich výši; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího a dovolacího řízení. Uzavřel (shodně se soudem prvního stupně), že žalobci mají právo na bezúplatný smluvní převod spoluvlastnického podílu k předmětnému pozemku dle §60a odst. 5 písm. c) ZMS, a že povinnost s nimi tuto smlouvu uzavřít má žalovaná, jelikož dle §57 odst. 1 ZMS dosavadní státní podniky, u nichž byla funkce zakladatele přenesena na příslušná zastupitelstva obcí a které ke dni účinnosti zákona nezanikly, nejsou organizačními složkami podle uvedeného zákona a dosavadní právo hospodaření k věcem ve vlastnictví státu vykonávané takovýmito státními podniky zaniká dle §57 odst. 5 ZMS; tyto věci jsou majetkem dle §10 písm. b) ZMS, s nimiž podle §11 odst. 2 ZMS hospodaří žalovaná.
Žalovaná napadla rozhodnutí odvolacího soudu včasným dovoláním, které Nejvyšší soud projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.) - dále jen „o. s. ř.“ – a jako nepřípustné je podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu je v dovoláním zpochybněném závěru o pasivní legitimaci žalované v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit.
Otázkou pasivní věcné legitimace účastníků při bezplatném smluvním převodu pozemku podle §60a ZMS v návaznosti na ustanovení §57 odst. 5 ve spojení s ustanovením §10 písm. b) a ustanovením §11 odst. 2 ZMS při zániku práva hospodaření státního podniku, u něhož byla funkce zakladatele anebo pravomoc jej zřizovat, řídit a zrušovat přenesena na příslušná zastupitelstva obcí, se Nejvyšší soud zabýval ve svém rozsudku ze dne 16. 12. 2008, sp. zn. 28 Cdo 5387/2007 (týkajícím se totožného pozemku), a dospěl k závěru, že státní podniky a státní rozpočtové a příspěvkové organizace, které ve smyslu ustanovení §57 odst. 1 ZMS ke dni účinnosti tohoto zákona nezanikly, nejsou organizačními složkami podle tohoto zákona, právo hospodaření k věcem ve vlastnictví státu, vykonávané takovýmito státními organizacemi podle dosavadních předpisů ke dni účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) zaniká a tyto věci se stávají majetkem podle §10 písm. b) tohoto zákona. Stát je tedy s tímto majetkem oprávněn předepsaným způsobem disponovat, a to včetně případného bezúplatného smluvního převodu podle §60a odst. 5 ZMS, přičemž organizační složkou státu příslušnou k bezúplatnému převodu je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. června 2015
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu