ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.5552.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 5552/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobců a/ J. S. a b/ JUDr. V. H. , zastoupených JUDr. Zbyňkem Pražákem, advokátem se sídlem v Krásné Lípě, Jugoslávská 112/23, proti žalovanému Společenství vlastníků v domě č.p. 537, Dejvice , se sídlem v Praze 6, Thákurova 16/537, IČO: 27446743, zastoupenému JUDr. Ing. Soňou Sedláčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 7 – Holešovicích, V Háji 1153/29, o zrušení bodů č. 2 a č. 3 usnesení shromáždění žalovaného ze dne 2. října 2012, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 Cm 68/2014, o dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. září 2015, č. j. 6 Cmo 147/2015-74, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.114,- Kč k rukám JUDr. Ing. Soni Sedláčkové, advokátky se sídlem v Praze 7 – Holešovicích, V Háji 1153/29, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobců (dovolatelů) proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. září 2015, č. j. 6 Cmo 147/2015-74, odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII zákona č. 293/2013 Sb./ – dále opět jen „o. s. ř.“), neboť v něm neuplatnili (způsobilý) dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle §241a odst. 1 a 3 o. s. ř. (ve spojení s ustanovením §241b odst. 3 o. s. ř.), nýbrž ve skutečnosti nezpůsobilé důvody, jejichž prostřednictvím jednak namítli vady (odvolacího) řízení (nenastolili totiž žádnou otázku výkladu procesního předpisu a takovou otázku nelze dovodit ani z obsahu dovolání) a jednak brojili proti skutkovým zjištěním, resp. proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž odvolací soud čerpal svá skutková zjištění rozhodná pro posouzení otázky, zda rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek, přijatá pod body č. 2 a 3 napadeného usnesení (dále též jen „rozhodnutí shromáždění“), jsou v souladu s veřejnoprávními předpisy. Pro podle nich správné řešení uvedené otázky totiž v dovolání nabídli vlastní verzi hodnocení důkazů a v závislosti na tom také vlastní verzi toho, co měl podle jejich názoru odvolací soud z provedených důkazů zjistit, tj. vlastní verzi skutkového stavu rozhodného pro právní závěr, že rozhodnutí shromáždění svým obsahem neodporují obecně závazným předpisům veřejného práva. Na kritice správnosti (úplnosti) skutkových zjištění pak založili také dovolací výtku, že z užívání střechy konkrétního domu nelze (platně) vyloučit část vlastníků jednotek nacházejících se v tomto domě, jak to (podle nich nesprávně) činí napadená rozhodnutí shromáždění, neboť takové omezení se protiví vlastnímu smyslu hlavní funkce střechy jako krytu chránícího shora (zvenčí) vnitřek určité stavby. K tomu lze – vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu – jen podotknout, že rozhodnutí shromáždění nelze pokládat za zásah do funkce střechy jako krytu chránícího zvenčí vnitřek určité stavby, neboť se týkala především využití vnějšího povrchu střechy, resp. prostoru nad tímto povrchem, jenž nepochybně může sloužit (a to i v případě tzv. nepochozí střechy) i k dalším účelům, než ke krytí vnitřku stavby (zejména lze uvažovat o jeho využití pro účely umístění různých zařízení jako např. televizních či rozhlasových antén, fotovoltaických panelů, klimatizačních jednotek apod.).
Se zřetelem k řečenému lze uzavřít, že v dovolání nebyl – způsobem uvedeným v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. – vymezen způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle §241a odst. 1 o. s. ř. Přitom tuto vadu (nedostatek vymezení /způsobilého/ dovolacího důvodu), pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolatelé včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranili (§241b odst. 3 o. s. ř.). Z toho současně vyplývá, že vylíčení, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až §238a o. s. ř.), nepřípustně vztáhli k vadám řízení, resp. jinému skutkovému stavu věci, než jak byl zjištěn odvolacím soudem.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 2. června 2016
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu