ECLI:CZ:NS:2014:26.CDO.978.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 978/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně městské části Praha 8 , se sídlem Praha 8, Zenklova 35/1, IČO: 00063797, zastoupené Mgr. Alanem Vitoušem, advokátem se sídlem Praha 7, Dukelských hrdinů 23, proti žalované M. K. , zastoupené JUDr. Alenou Keřkovou, advokátkou se sídlem Praha8, Sokolovská 49, o obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 23 C 69/2011, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. června 2013, č. j. 72 Co 169/2013-98, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalovaná (zastoupena advokátem) podala včasné dovolání proti usnesení ze dne 25. 6. 2013, č. j. 72 Co 169/2013-98, kterým Městský soud v Praze (odvolací soud) potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 (soudu prvního stupně) ze dne 19. 9. 2012, č. j. 23 C 69/2011-84, ve výroku o zamítnutí žaloby na obnovu řízení, ve výroku II. o nákladech řízení jej změnil a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. článek II., bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., a část první, článek II. bod 2 zákona č. 293/12013 Sb.) – dále jen „o.s.ř.“, odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 - §238a o.s.ř.), což je obligatorní náležitostí dovolání (srov. §241a odst. 2 o.s.ř.), bez jejíhož splnění nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o.s.ř. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen.zn. 29 NSCR 55/2013). Z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které "ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolatelka výslovně spatřuje přípustnost dovolání v ustanovení §238 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (míněno zřejmě ve znění účinném před novelou provedenou zákonem č. 404/2012 Sb.) a ani z obsahu dovolání nelze dovodit vymezení přípustnosti dovolání takovým způsobem, aby je bylo možno podřadit pod některý z předpokladů přípustnosti dovolání podle §237 o.s.ř.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. dubna 2014
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
předsedkyně senátu