ECLI:CZ:NS:2004:26.ND.213.2003.1
sp. zn. 26 Nd 213/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Miroslava Feráka a soudců JUDr. Roberta Waltra a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. ve věci péče o nezletilou M. S., a o nezletilého J. S., oba zastoupené městem O. – Úřadem městského obvodu S. O., jako opatrovníkem, děti matky M. D., a otce M. S., u M. D., o výživné, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. P 1096/88 a u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 13 Co 730/2003, o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o.s.ř., takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. P 1096/88 a u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 13 Co 730/2003 se nepřikazuje Okresnímu (respektive Krajskému) soudu v Českých Budějovicích.
Odůvodnění:
U Okresního soudu v Ostravě probíhá řízení ve věci péče o nezletilé M. a J. S. Okresní soud vydal dne 18.12.2001 rozsudek, jímž zamítl návrh otce na snížení výživného pro oba nezletilé a rozhodl o nákladech řízení. V odvolání proti tomuto rozsudku otec požádal „o přeložení jednání do Českých Budějovic“ s odůvodněním, že cesta do O. je pro něj dosti nákladná a nemůže si to dovolit, jelikož by mohl přijít o zaměstnání. K výzvě soudu otec doplnil své podání tak, že navrhuje „delegaci vhodnou do Českých Budějovic“, neboť zde má momentálně bydliště i zaměstnání a nemůže se ze zaměstnání na řízení Krajského soudu v Ostravě dostavit, protože by přišel s ohledem na délku cesty o zaměstnání.
Okresní soud v Ostravě (na základě pokynu Krajského soudu v Ostravě) vyzval ostatní účastníky řízení, aby se k návrhu otce na přikázání věci (delegaci) a k jeho důvodům vyjádřili ve lhůtě sedmi dnů od doručení výzvy.
Matka se k výzvě soudu nevyjádřila.
Opatrovník nezletilých s návrhem na delegaci nesouhlasil. Poukázal na to, že děti i matka mají trvalé bydliště v O., odvolání podával otec, je tedy na něm, aby se k odvolacímu soudu dostavil. Vzhledem k tomu, že se jedná o soudní jednání, může zaměstnavatele požádat o mimořádné volno, popř. odůvodněnou dovolenou. Lze jej také vyslechnout u soudu v Českých Budějovicích a výslech zaslat k soudu v Ostravě.
Nejvyšší soud České republiky – poté, co mu Krajský soud v Ostravě postoupil Okresním soudem v Ostravě předložený spis - jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o.s.ř.), návrh otce na přikázání věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou dány zákonné podmínky pro přikázání věci z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Podle §88 písm. c) o.s.ř. je k řízení ve věcech péče o nezletilé příslušný soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností své bydliště.
Podle §177 odst. 2 o.s.ř. změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost ve věcech péče o nezletilé, může příslušný soud přenést svou příslušnost na jiný soud, jestliže je to v zájmu nezletilého.
Ustanovení §177 odst. 2 o.s.ř. je zvláštním ustanovením, které umožňuje změnit místní příslušnost soudu poté, co byla založena ve smyslu §11 odst. 1 věty druhé o.s.ř. Předpokladem přenesení příslušnosti je změna okolností významných pro určení místní příslušnosti ve smyslu §88 písm. c) o.s.ř. a zároveň respektování zájmu nezletilého dítěte. Tato zvláštní (speciální) úprava má přednost před ustanovením §12 odst. 2 o.s.ř., které tudíž ve věcech péče o nezletilé nelze použít, a nelze proto z důvodů vhodnosti takovou věc přikázat jinému soudu. Ve prospěch tohoto názoru svědčí úvaha, že rozhodujícím hlediskem pro případnou změnu místní příslušnosti (a koneckonců pro každé rozhodnutí ve věcech péče o nezletilé) je zájem nezletilých dětí, nad nímž důvody vhodnosti, jichž se dovolává některý z rodičů, nemohou převážit. Tento závěr odpovídá i judikatuře uveřejněné pod č. 85/1970 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v níž se uvádí, že změna jednou určené příslušnosti soudu péče o nezletilé je zásadně možná jen postupem podle §177 odst. 2 o.s.ř. Konečně nelze přehlédnout důsledky opačného výkladu, kdy přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti by problematizovalo možnost přenesení příslušnosti v dalším průběhu řízení, neboť by vznikly pochybnosti o tom, zda změna okolností významných pro určení místní příslušnosti (které pro založení příslušnosti postupem podle §12 odst. 2 o.s.ř. nebyly významné) by mohla odůvodnit postup podle §177 odst. 2 o.s.ř.
Nejvyšší soud České republiky proto návrhu otce na přikázání věci Okresnímu respektive Krajskému soudu v Českých Budějovicích podle §12 odst. 2 o.s.ř. nevyhověl.
Pro úplnost lze k důvodům návrhu na přikázání věci podotknout, že soudní jednání je zákonnou překážkou v práci, pro kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnance uvolnit, že nelze jednostranně upřednostňovat zájmy otce a přehlížet, že i pro matku by bylo obtížné a nákladné cestovat k soudu do Českých Budějovic a že případný výslech otce (pokud jej vůbec procesní soud bude považovat za nutný) lze provést prostřednictvím dožádaného soudu v Českých Budějovicích.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. února 2004
JUDr. Miroslav F e r á k , v.r.
předseda senátu