ECLI:CZ:NS:2017:27.CDO.3150.2017.2
sp. zn. 27 Cdo 3150/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně Mgr. D. K. , zastoupené Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem, se sídlem v Ostravě, Josefa Skupy 1639/21, PSČ 708 00, proti žalovaným 1) M. Š. , a 2) A. Š. , o zaplacení 10.000 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobkyní proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. června 2014, č. j. 116 C 31/2012-223, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 116 C 31/2012, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. prosince 2016, č. j. 71 Co 271/2016-413, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 18. června 2014, č. j. 116 C 31/2012-223, nevyhověl žádosti tehdejší zástupkyně žalobkyně o zproštění zastupování (výrok I.), uložil první žalované zaplatit žalobkyni 5.000 Kč s příslušenstvím ve výroku blíže určeným (výrok II.), zamítl žalobu vůči první žalované co do zbývající výše 5.000 Kč s příslušenstvím (výrok III.), zamítl žalobu o zaplacení 10.000 Kč s příslušenstvím vůči druhé žalované (výrok IV.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok V.), o odměně ustanovené zástupkyně žalobkyně (výrok VI.) a o nákladech státu (výrok VII.).
Usnesením ze dne 22. srpna 2014, č. j. 71 Co 443/2014-244, Krajský soud v Ostravě odmítl odvolání žalobkyně proti rozsudku soudu prvního stupně (výrok první) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok druhý).
Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně 30. července 2014 žalobu pro zmatečnost.
Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 11. února 2016, č. j. 116 C 31/2012-337, zamítl žalobu pro zmatečnost ze dne 22. července 2014 podanou žalobkyní proti rozsudku soudu prvního stupně (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 9. prosince 2016, č. j. 71 Co 271/2016-413, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
Nejvyšší soud předesílá, že rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Přípustnost dovolání je upravena v §237 o. s. ř., avšak podle §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v §120 odst. 2 o. s. ř.; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Peněžitý limit uvedený v §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. se uplatní i v případě dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost v řízení ohledně peněžitého plnění nepřevyšujícího 50.000 Kč (srov. v poměrech žaloby na obnovu řízení závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 1420/2013, uveřejněného pod číslem 85/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. 26 Cdo 4184/2014, ze dne 30. července 2015, sp. zn. 29 Cdo 2866/2015, či ze dne 1. července 2016, sp. zn. 26 Cdo 93/2016, jež se prosadí obdobně i v poměrech řízení o žalobě pro zmatečnost - k tomu viz i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. srpna 2014, sp. zn. 21 Cdo 2085/2014; uvedená rozhodnutí jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách tohoto soudu; www.nsoud.cz ).
V projednávané věci dovolatelka podala žalobu pro zmatečnost proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o žalobě o zaplacení 10.000 Kč s příslušenstvím, tj. částky nepřevyšující 50.000 Kč, přičemž nejde o žádnou z výjimek upravených v §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že dovolání je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. srpna 2017
JUDr. Filip C i l e č e k
předseda senátu