ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.4108.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 4108/2018-373
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobců a) NARGAM, S. A. , se sídlem Ctra. D´Esplugues, 120-122, 08940 Cornella (Barcelona), Španělské království, a b) MIOR, S. L. , se sídlem Ronda general Mitre 147, Barcelona, Španělské království, obou zastoupených Mgr. Petrem Mikeštíkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Novotného lávka 200/5, PSČ 110 00, proti žalovanému J. H. , se sídlem XY, zastoupenému Mgr. Bc. Janem Spáčilem, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 2, Italská 2581/67, PSČ 120 00, o uložení povinnosti vyhotovit a zaslat zápisy z valných hromad, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 22 C 91/2015, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2018, č. j. 17 Co 107/2018-354, takto:
I. V rozsahu, v němž směřuje proti druhému výroku rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2018, č. j. 17 Co 107/2018-354, se dovolání odmítá .
II. Ve zbývajícím rozsahu se dovolání zamítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 16. 11. 2017, č. j. 22 C 91/2015-326, uložil žalovanému povinnost vyhotovit a zaslat žalobcům zápisy z valných hromad společnosti NARGAM, s. r. o., identifikační číslo osoby 27091589 (dále též jen „společnost“), konaných dne 5. 11. 2014 a 12. 2. 2015 (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
[2] Soud prvního stupně vyšel z toho, že:
1/ Oba žalobci jsou společníky společnosti NARGAM, s. r. o.
2/ Dne 5. 11. 2014 se konalo zasedání valné hromady společnosti, na němž byl žalovaný zvolen zapisovatelem. Průběh valné hromady osvědčil notář Mgr. Jiří Šindelář v notářském zápisu č. Nz 465/2014, N 512/2014. Notářský zápis byl zaslán žalobcům dne 24. 3. 2015.
3/ Dne 12. 2. 2015 se konalo další zasedání valné hromady společnosti, na němž byl žalovaný zvolen zapisovatelem. Průběh valné hromady osvědčil notář Mgr. Jiří Šindelář v notářském zápisu č. Nz 30/2015, N 35/2015. Notářský zápis byl zaslán žalobcům dne 20. 5. 2015, resp. 21. 5. 2015.
[3] Na takto ustaveném základě soud prvního stupně uzavřel, že žalovaný doposud nevyhotovil a nezaslal žalobcům zápisy z valných hromad, na kterých byl zvolen zapisovatelem, tj. nesplnil povinnosti uložené mu ustanovením §188 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále jen „z. o. k.“]. Notářské zápisy, které o průběhu valných hromad pořídil notář, žalovaného těchto povinností nezbavují, neboť tyto zápisy neobsahují všechny náležitosti vyžadované §188 odst. 2 z. o. k. (podpisy zapisovatele a předsedy valné hromady).
[4] Námitku žalovaného o nedostatku jeho pasivní věcné legitimace shledal soud prvního stupně nedůvodnou. Povinnost vyhotovit zápis z valné hromady a zaslat jej společníkům zákon ukládá zapisovateli (§188 odst. 3 z. o. k.). Bez právního významu je podle soudu taktéž argumentace žalovaného, podle níž i dříve byly z valných hromad pořizovány toliko notářské zápisy.
[5] Městský soud v Praze k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 31. 5. 2018, č. j. 17 Co 107/2018-354, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl (první výrok), a uložil žalobcům zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 17.068 Kč (druhý výrok).
[6] Odvolací soud sice přisvědčil soudu prvního stupně v závěru, podle něhož je žalovaný ve sporu pasivně věcně legitimován, žalobu však shledal nedůvodnou.
[7] Poukazuje na komentářovou literaturu (Pokorná, J. in Lasák, J., Pokorná, J., Čáp, Z., Doležil, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 1000), odvolací soud vysvětlil, že zápis z jednání valné hromady představuje významný důkazní prostředek zachycující průběh jednání valné hromady a vypovídající o tom, zda byla dodržena pravidla pro schopnost valné hromady přijímat rozhodnutí, jakož i pravidla hlasování. Notářský zápis o průběhu valné hromady podle §77 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), může být pořízen „pro případ zvýšené jistoty o obsahu valné hromady, tak jako v tomto případě bylo po řadu let obchodní zvyklostí u valných hromad společnosti, což žalobci odůvodňovali neshodami společníků“.
[8] Byl-li o průběhu obou valných hromad pořízen notářský zápis podle §77 notářského řádu a byl-li tento zápis zaslán oběma žalobcům, je podle odvolacího soudu „proti smyslu zákona požadovat ještě po žalovaném, aby si dělal poznámky a vyhotovil další zápis kopírující fakticky zápis pořízený notářem“. Na uvedeném ničeho nemění ani absence podpisů předsedy valné hromady a zapisovatele na notářském zápisu.
[9] Proti rozsudku odvolacího soudu podali oba žalobci (společné) dovolání, majíce je za přípustné podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), k řešení (v judikatuře Nejvyššího soudu dosud neřešené) otázky, zda pořízení notářského zápisu osvědčujícího průběh valné hromady (podle §77 notářského řádu) nahrazuje povinnost zvoleného zapisovatele vyhotovit zápis z jednání valné hromady a tento zápis zaslat společníkům podle §188 odst. 3 z. o. k.
[10] Podle přesvědčení dovolatelů je (zvolený) zapisovatel povinen vyhotovit zápis z jednání valné hromady a zaslat jej ve lhůtě určené §188 odst. 3 z. o. k. společníkům bez ohledu na to, zda byl průběh valné hromady osvědčen notářským zápisem podle §77 notářského řádu.
[11] Odvolací soud podle dovolatelů nevzal v potaz význam zápisu z valné hromady, jímž je „zájem společníků na včasné informace o aktuálním dění ve společnosti, aby na něj mohli adekvátně a v případě potřeby též rychle reagovat s využitím preventivních právních prostředků“. Byly-li notářské zápisy o průběhu valných hromad zaslány společníkům tři, resp. čtyři měsíce po jejich ukončení, k naplnění tohoto účelu zápisu nemohlo dojít. Dovolatelům přitom v důsledku pozdního doručení notářských zápisu vznikla škoda, což odvolací soud zcela pominul.
[12] Dovolatelé dále mají dovolání za přípustné k řešení (v judikatuře Nejvyššího soudu dosud neřešené) otázky procesního práva a to zda jsou žalobci povinni s ohledem na okolnosti projednávané věci hradit žalovanému náklady tohoto řízení.
[13] V rozsahu, ve kterém směřuje proti druhému výroku napadeného rozsudku, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů, není dovolání objektivně přípustné [§238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.]. Proto Nejvyšší soud dovolání v tomto rozsahu odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.), aniž se zabýval otázkou procesního práva uvedenou v předešlém odstavci.
[14] Ve zbývajícím rozsahu je dovolání přípustné podle §237 o. s. ř. k řešení jím otevřené otázky výkladu §188 odst. 3 z. o. k., v judikatuře Nejvyššího soudu dosud neřešené.
[15] Podle §188 z. o. k. valná hromada zvolí svého předsedu a zapisovatele; do doby zvolení předsedy a v případě, že předseda zvolen nebyl, řídí valnou hromadu její svolavatel. Nebyl-li zvolen zapisovatel, určí jej svolavatel valné hromady (první odstavec). Přítomné společníky zapíše společnost do listiny přítomných s uvedením jména a sídla nebo bydliště společníka, popřípadě i jména a bydliště nebo sídla jeho zástupce a počtu hlasů, se kterými tento společník na valné hromadě nakládá. Ustanovení §413 odst. 2 a 3 se použije obdobně (druhý odstavec). Zapisovatel vyhotoví zápis z jednání valné hromady do 15 dnů ode dne jejího ukončení a bez zbytečného odkladu ho na náklady společnosti zašle všem společníkům; zápis podepisuje předseda valné hromady nebo svolavatel, nebyl-li předseda zvolen, a zapisovatel (třetí odstavec).
[16] Podle §189 z. o. k. zápis obsahuje
a) firmu a sídlo společnosti,
b) místo a dobu konání valné hromady,
c) jméno předsedy nebo svolavatele a zapisovatele,
d) rozhodnutí valné hromady s uvedením výsledků hlasování,
e) případná odmítnutí jednatele poskytnout informace podle §156 a
f) obsah protestu společníka, jednatele, popřípadě člena dozorčí rady, je-li zřízena, týkajícího se rozhodnutí valné hromady, jestliže o to protestující na valné hromadě požádá (odstavec první)
K zápisu se přiloží předložené návrhy, prohlášení a listina přítomných (odstavec druhý).
[17] Podle §77 notářského řádu notář osvědčí průběh valných hromad v notářském zápisu, v němž uvede místo a dobu konání valné hromady, zaznamená přijatá usnesení a z průběhu valné hromady vše, co je důležité pro posouzení řádného postupu jednání (první odstavec). Notář může vyzvat předsedu valné hromady a nejvýše další dvě zúčastněné osoby, aby notářský zápis podepsali. Totožnost účastníků valné hromady nemusí být zjišťována (druhý odstavec).
[18] Účelem zápisu z jednání (zasedání) valné hromady je zachytit v písemné formě průběh jednání valné hromady, tj. vše důležité pro posouzení, zda jednání valné hromady proběhlo řádně (v souladu se zákonem a společenskou smlouvou), jaká usnesení valná hromada přijala a zda tato usnesení byla přijata v souladu se zákonem a společenskou smlouvou (zejména jde-li o jejich obsah, usnášeníschopnost valné hromady a potřebný počet hlasů odevzdaných pro přijetí návrhu usnesení). Společnosti a jejich společníkům zápisy z jednání valné hromady umožňují zachovat si přehled o přijatých usneseních, jakož i o okolnostech jejich přijetí, a v případě neshod či sporů představují (jak správně zdůraznil odvolací soud) významný důkazní prostředek o tom, kdy a jaká usnesení valná hromada společnosti přijala a za jakých okolností se tak stalo.
[19] Jakkoliv případné nedostatky zápisu z jednání valné hromady či dokonce jeho nevyhotovení zpravidla samy o sobě neodůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady v řízení podle §191 z. o. k., mohou – v důsledku možných potíží s prokázáním skutečností významných pro posouzení platnosti přijatých usnesení – k vyslovení neplatnosti těchto usnesení vést (srov. v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2002, sp. zn. 29 Odo 41/2002, uveřejněný pod číslem 25/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2011, sp. zn. 29 Cdo 585/2010). V krajním případě (při nedostatku jiných důkazních prostředků) může absence zápisu z jednání valné hromady vést k tomu, že nebude možné prokázat, zda, kdy a jaká usnesení valná hromada přijala.
[20] Společníci mají právo na to, aby společnost zápis nejen vyhotovila, ale taktéž aby jej zaslala každému z nich na adresu uvedenou v seznamu společníků (§139 z. o. k.) ve lhůtě určené ustanovením §188 odst. 3 z. o. k. Ve společenské smlouvě se společníci mohou od pravidla určeného ustanovením §188 odst. 3 z. o. k. odchýlit. Mohou si takto např. sjednat odlišnou lhůtu k zaslání zápisu, dohodnout se, že zápisy budou zasílány elektronicky či pouze umístěny na webové stránky společnosti (srov. v poměrech akciové společnosti §425 odst. 1 z. o. k.) apod.
[21] Zasílání zápisu z jednání valné hromady usnadňuje společníkům výkon jejich práv a ochranu jejich oprávněných zájmů. Mají-li k dispozici zápis z jednání valné hromady, mohou snáze podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady dle §191 z. o. k., uplatnit abandonní právo dle §164, §202 či §207 odst. 3 z. o. k., domáhat se vyplacení podílu na zisku či jiných vlastních zdrojích dle §161 z. o. k. atd.
[22] Neurčuje-li zákon jinak, společnost není povinna zajistit, aby jednání valné hromady bylo osvědčeno notářem a aby notář sepsal (k její žádosti) notářský zápis dle §77 notářského řádu. Nicméně sepíše-li notář k žádosti společnosti o průběhu jednání valné hromady notářský zápis dle §77 notářského řádu, a je-li tento notářský zápis doručen společníkům způsobem a ve lhůtě určené §188 odst. 3 z. o. k. (popř. společenskou smlouvou), je účel právní úpravy zápisu z jednání valné hromady naplněn.
[23] S ohledem na požadavky ustanovení §77 notářského řádu totiž notářský zápis osvědčující průběh jednání valné hromady obsahuje všechny náležitosti vyžadované pro (prostý) zápis ustanovením §189 odst. 1 z. o. k. Vyhotovení prostého zápisu z jednání valné hromady by bylo tudíž nadbytečné.
[24] Navíc, vzhledem k tomu, že notářský zápis je (na rozdíl od prostého zápisu dle §188 odst. 3 a §189 odst. 1 z. o. k.) veřejnou listinou [srov. §567 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a §6 notářského řádu], poskytuje společnosti i společníkům vyšší míru právní jistoty, resp. ochrany jejich práv a oprávněných zájmů (srov. §568 o. z.).
[25] Jinými slovy, zajistí-li společnost dobrovolně (aniž by jí to ukládal zákon či společenská smlouva) osvědčení průběhu jednání valné hromady notářským zápisem dle §77 notářského řádu a doručí-li tento notářský zápis společníkům v souladu s §188 odst. 3 z. o. k. (popř. v souladu s odchylnou úpravou ve společenské smlouvě), poskytne společníkům více, než jí ukládá zákon či společenská smlouva. Prostý zápis z jednání valné hromady dle §188 odst. 3 a §189 odst. 1 z. o. k. již není nutné vyhotovit.
[26] Na výše řečeném pak ničeho nemění ani skutečnost, že notářský zápis nebyl podepsán (ač by takto podepsán být mohl) předsedou valné hromady (popř. svolavatelem) a zapisovatelem. Svým podpisem na (prostém) zápisu totiž uvedené osoby toliko stvrzují, že obsah zápisu odpovídá skutečnému průběhu jednání valné hromady, a že daná listina je zápisem z jednání valné hromady. Tuto funkci v případě notářského zápisu plní notář jakožto osoba, již stát pověřil (mimo jiné) sepisováním veřejných listin (§2 notářského řádu). S ohledem na osobu notáře a povahu jím vyhotoveného notářského zápisu jakožto veřejné listiny je účel požadavku na podpis (prostého) zápisu z jednání valné hromady více než naplněn.
[27] Dovolatelům lze přisvědčit, že neodchyluje-li se společenská smlouva od §188 odst. 3 z. o. k. a zaslala-li jim společnost notářské zápisy osvědčující průběh jednání valné hromady po uplynutí lhůty určené tímto ustanovením, porušila jejich právo na včasné zaslání zápisu z jednání valné hromady. Nápravy tohoto porušení se však dovolatelé nedomůžou tím, že budou požadovat opětovné splnění této povinnosti.
[28] Zbývá dodat, že povinnost vyhotovit zápis z jednání valné hromady a zaslat jej řádně a včas společníkům svědčí společnosti. Určuje-li zákon, že tak má učinit zapisovatel, upravuje toliko otázku, která osoba tak (v zastoupení společnosti) činí. Jinak řečeno, zapisovatel vyhotovuje zápis a zasílá jej společníkům jako (zákonný) zástupce společnosti.
[29] Obdobně například zákon sice výslovně upravuje, kdo je oprávněn svolat valnou hromadu společnosti (srov. §181 odst. 1, §182, §183, a §187 z. o. k.), nicméně pozvánka na valnou hromadu je právním jednáním společnosti, jež za společnost činí k tomu oprávněná osoba (jako její zástupce). To, že jde o právní jednání společnosti, ostatně potvrzuje výslovně §193 odst. 2 z. o. k., jenž přičítá povinnost svolat valnou hromadu v souladu se zákonem a společenskou smlouvou společnosti.
[30] Nesplní-li společnost povinnost vyhotovit zápis a zaslat jej společníkům ve lhůtě uložené jí zákonem v souladu s §188 odst. 3 z. o. k. (popř. v souladu s ujednáním obsaženým ve společenské smlouvě), mohou se společníci domáhat jejího splnění žalobou podanou proti společnosti. Jde o řízení podle §9 odst. 2 písm. e) o. s. ř., v němž v prvním stupni rozhodují krajské soudy.
[31] Závěr odvolacího soudu, podle něhož je v řízení pasivně věcně legitimován zapisovatel zvolený valnou hromadou, tudíž není správný. Nicméně toto pochybení se nijak neprojevilo na výsledku řízení.
[32] Jelikož dovolací důvod dle §241a odst. 1 o. s. ř. není dán, Nejvyšší soud, který neshledal ani vady řízení, k nimž u přípustného dovolání přihlíží v souladu s §242 odst. 3 o. s. ř., dovolání žalobců zamítl podle §243d odst. 1 písm. a) o. s. ř.
[33] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když dovolání žalobců bylo částečně odmítnuto, částečně zamítnuto a žalovanému podle obsahu spisu náklady dovolacího řízení nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 3. 2020
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu