ECLI:CZ:NS:2009:28.CDO.1618.2009.1
sp. zn. 28 Cdo 1618/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobce H. D., zastoupeného advokátem, proti žalovanému S. B., a. s. v l., o vydání nemovitostí, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 4 C 307/92, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 9. 2008, č.j. 20 Co 130/2008-94, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Brně shora uvedeným byl zrušen v celém rozsahu rozsudek Okresního soudu Brno – venkov ze dne 21. 6. 2007, č.j. 4 C 307/92-80,
a řízení, v němž se žalobce domáhal stanovení povinnosti žalovanému uzavřít se žalobcem dohodu o vydání nemovitostí v k.ú. H. tj. pozemků p.č. 4, p.č. 5, p.č. 13, p.č. 17 a p.č. 15, bylo odvolacím soudem zastaveno. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ani řízení odvolacího.
Odvolací soud zjistil, že žalovaný byl vymazán z obchodního registru k datu
15. 9. 2007 bez právního nástupce, a proto proti stejnému žalovanému nelze dále v řízení pokračovat. Odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a zastavil řízení podle §221 odst. 1 písm. c) ve spojení s §107 odst. 3 věta prvá o. s. ř. pro nedostatek jedné z podmínek řízení, který nelze odstranit (§104 odst. 1 věta prvá o. s. ř.); totiž ztrátu způsobilosti žalovaného být účastníkem řízení bez možnosti pokračovat s jeho právním nástupcem, kterého žalovaný nemá.
Proti usnesení odvolacího soudu podal právní zástupce žalobce dovolání, které odůvodnil existencí vady, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a též tvrzením, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Právní zástupce tvrdil, že odvolací soud měl řízení přerušit a následně rozhodnout o tom, s kým bude v řízení na straně žalobce pokračováno, neboť žalobce dne 3. 2. 2008 zemřel. Právní zástupce předmětné dovolání podal z opatrnosti jménem svého zemřelého klienta. Navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Dovolací soud v řízení o dovolání nejprve zkoumá, zda jsou splněny podmínky, za nichž může jednat ve věci (podmínky řízení). Jde-li o takový nedostatek podmínek řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví (§103, §104 odst. 1 věta prvá o. s. ř. ve spojení s §243c odst. 1 o. s. ř.).
K podmínkám řízení na straně účastníků patří kromě způsobilosti být účastníkem řízení (§19 o. s. ř.) a procesní způsobilosti (§20 o. s. ř.) také způsobilost být zastoupen zástupcem a udělit oprávnění k zastupování (§22 až §29 o. s. ř.). Podle
§28 odst. 1 o. s. ř. zástupci, jehož si účastník zvolil, udělí písemně nebo ústně do protokolu plnou moc buď pro celé řízení nebo jen pro určité úkony. Plnou moc udělenou pro celé řízení a plnou moc advokátovi nelze omezit (§28 odst. 2 věta prvá
o. s. ř., §25 odst. 1 věta druhá o. s. ř.). Plná moc zaniká smrtí zmocnitele, nevyplývá-li
z jejího obsahu něco jiného (§33b odst. 2 věta prvá zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – dále jen “obč. zák.”). Zemře-li zmocnitel, je zmocněnec povinen učinit ještě vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jeho právní nástupce neutrpěli újmu na svých právech. Úkony takto učiněné mají stejné právní účinky, jako kdyby zastoupení ještě trvalo, pokud neodporují tomu, co nařídil zmocnitel nebo jeho právní nástupci (§33b odst. 6 obč. zák.).
Podání někoho, kdo vystupuje jako zástupce účastníka, aniž by bylo způsobem uvedeným v ustanovení §28 odst. 1 o. s. ř. prokázáno jeho oprávnění k zastupování, nelze a priori považovat za podání neoprávněné osoby. Není tu totiž významné jen to, kdo podání učinil; podstatné je, zda sám hodlá vstoupit do procesně právního vztahu, nebo zda procesní úkon činí za jiného (za účastníka řízení) jako jeho zástupce. Učinila-li takováto osoba procesní úkon za jiného jako jeho zástupce, neuplatňuje procesní práva v řízení sama (svým jménem), ale jedná za zastoupeného. Uvedený závěr dovodil Nejvyšší soud České republiky již v usnesení ze dne 17. února 2000, sp. zn. 20 Cdo 639/98. Nedostatek plné moci prokazující toto zastoupení je – obecně – nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit; nezdaří-li se to přes vhodná opatření, která soud za tím účelem učinil, soud řízení zastaví (§104 odst. 2, §243c odst. 1 o. s. ř.). Jestliže však někdo v řízení vystupuje jako zástupce zemřelé osoby, logicky toto zastoupení do budoucna doložit nemůže a nedostatek podmínky řízení je pak nutno považovat za neodstranitelný (§104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Ani v takovém případě však uvedená osoba není někým, kdo v řízení uplatňuje (podáním dovolání) svá procesní práva; jde tu o osobu, která jedná jménem jiné osoby (v daných souvislostech je nerozhodné, že osoba, za kterou jedná, není způsobilá být účastníkem řízení). Nepřichází tak v úvahu odmítnutí dovolání podle §243b odst. 4, §218 odst. 1 písm. b/ o. s. ř., ale opět jen zastavení dovolacího řízení podle §243c odst. 1, §104 odst. 1 věty první o. s. ř. (srov. rozhodnutí uveřejněné pod č. 48/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V projednávané věci zastoupení žalobce advokátem, prokázané procesní plnou mocí ze dne 11. 7. 1995, zaniklo – v intencích §33b odst. 2 věty první obč. zák. – smrtí zmocnitele dne 3. 2. 2008, tedy před podáním dovolání. Dovolání je přitom formulováno tak, že jde o dovolání žalobce, za kterého vystupuje jako jeho zástupce advokát. Z obsahu shora uvedené plné moci však pochopitelně nevyplývá, že by zmocněnec byl oprávněn zastupovat zmocnitele i po jeho smrti. Dovolání přitom nemůže být považováno za neodkladný úkon ve smyslu §33b odst. 6 obč. zák. (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 868/2001). Jinou (novou) plnou moc právě s ohledem na úmrtí žalobce doložit nelze a dovolacímu soudu nezbývá, než dovolací řízení zastavit (§243c odst. 1, §104 odst. 1 věta první o. s. ř.).
Dovolací soud dodává, že žalobce zemřel v průběhu odvolacího řízení, a aniž by tuto skutečnost odvolací soud reflektoval – zabýval se procesní subjektivitou
a způsobilostí žalovaného – , rozhodl shora uvedeným způsobem. V úvahu by tudíž přicházel důvod zmatečnosti ve smyslu ustanovení §229 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Touto (v dovolání též tvrzenou) zmatečností by se dovolací soud zabýval pouze za předpokladu, že by byly splněny procesní podmínky pro projednání dovolání.
O nákladech dovolacího řízení soud rozhodl podle ustanovení §243b odst. 4,
§224 odst. 1, §146 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., když postup podle §146 odst. 2 věty první o. s. ř. nepřichází v úvahu vzhledem k nedostatku způsobilosti žalobce být účastníkem řízení. Žalovanému v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 19. května 2009
JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.
předseda senátu