ECLI:CZ:NS:2006:28.CDO.1865.2005.1
sp. zn. 28 Cdo 1865/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. a JUDr. Josefa Rakovského v právní věci žalobkyně J. K., zastoupené advokátem, proti žalovanému Zemědělskému obchodnímu družstvu R., zastoupenému advokátkou, o návrhu žalobkyně na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 3 C 655/98, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 4. 2005, č.j. 49 Co 52/2004-112, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.
Odůvodnění:
Výše označeným usnesením Krajského soudu v Brně bylo potvrzeno usnesení o zamítnutí návrhu žalobkyně na povolení obnovy řízení, vydané Okresním soudem ve Vyškově dne 9. 10. 2003 pod č. j. 3 C 655/98-104. Žalobkyně byla současně zavázána k náhradě nákladů odvolacího řízení, vzniklých žalovanému.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně prostřednictvím advokáta dovolání. Vytkla v něm odvolacímu soudu, že nepřihlédl k jejím skutkovým tvrzením a posléze věc nesprávně právně posoudil. Zejména s ohledem na restituční žalobu a věk žalobkyně v době odnětí zemědělského majetku jejím rodičům státem (9 let) měl uznat výslech svědka A. A. za důkaz způsobilý přivodit pro ni příznivější rozhodnutí ve věci. Po uplynutí lhůty k podání dovolání pak dovolatelka doplnila svá tvrzení poukazem na přiložené usnesení Státního notářství ve V. ze dne 5. 9. 1963, sp. zn. D 604/63, které bylo dodatečně nalezeno a které prokazuje vnos živého a mrtvého inventáře rodičů žalobkyně do tehdejšího JZD L. Dovolatelka žádala, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.
Dovolání není přípustné.
O meritu věci (o náhradách podle zákona č. 229/1991 Sb.), v níž byla navrhována obnova řízení, bylo ve druhé instanci rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 23. 4. 1997, č. j. 19 Co 286/96-113; rozsudek nabyl právní moc 8. 7. 1997.
Pro řízení o návrhu žalobkyně na obnovu řízení platí ustanovení bodu 16, hlavy I Přechodných a závěrečných ustanovení (části dvanácté) zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád („o. s. ř.“). Podle tohoto ustanovení se návrhy na obnovu řízení proti rozhodnutím vydaným mj. přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. před datem 1. 1. 2001, projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Nejvyšší soud tu zdůrazňuje, že shodné znění o. s. ř. – s ohledem na řízení provedené i před odvolacím soudem podle “dosavadních právních předpisů“ - platí též pro dovolací řízení (bod 17 týchž přechodných ustanovení).
Dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu o zamítnutí návrhu (žaloby) na obnovu řízení je přípustné až podle o. s. ř. v aktuálním znění (§238 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.), tj. ve znění po nabytí účinnosti zákona č. 30/2000 Sb. Procesní úprava předchozí, která je – viz výše - relevantní pro posouzení této věci, však nepřipouštěla dovolání proti takovému usnesení. Nedělo se tak ani v §237, ani v dalším v úvahu přicházejícím §238a o. s. ř., který v obecné rovině připouštěl dovolání jen proti takovému usnesení odvolacího soudu, jímž bylo usnesení soudu prvního stupně (i ve věci návrhu na obnovu řízení) změněno.
Dovolací soud proto dovolání žalobkyně jako nepřípustné odmítl (§243b odst. 4, §218 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. ve znění před nabytím účinnosti zákona č. 30/2000 Sb.).
Žalovanému nevznikly v řízení o dovolání žádné náklady.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 22. března 2006
JUDr. Ludvík D a v i d , CSc., v. r.
předseda senátu