ECLI:CZ:NS:2012:28.CDO.216.2012.1
sp. zn. 28 Cdo 216/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Krause a soudců Mgr. Zdeňka Sajdla a JUDr. Josefa Rakovského, ve věci žalobkyně S. B. , bytem v Bystřici u Benešova, K Líšnu 232, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 87.085,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 328/2007, o dovolání Mgr. Vladimíra Braška, bytem v Praze 1, Králodvorská 1085/12 proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. září 2011, č. j. 55 Co 248/2011-131, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozsudkem odvolací soud z podnětu odvolání žalobkyně potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. ledna 2011, č. j. 22 C 328/2007-119, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 87.085,- Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal dovolání Mgr. V. B. Subjektivní legitimaci k podání dovolání odvozoval z okolnosti, že mu žalobkyně smlouvou ze dne 26. 10. 2011 pohledávku uplatněnou v předmětném soudním řízení postoupila.
Podle §240 odst. 1 věty první občanského soudního řádu (dále jen – „o. s. ř.“) účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Dovolání může podat účastník původního řízení nebo jeho právní nástupce z důvodu univerzální nebo singulární sukcese, vůči němuž je napadené rozhodnutí ve smyslu §159a odst. 1 o. s. ř. závazné; to však neplatí, jde-li o právní nástupnictví, jež by i v předchozích fázích řízení bylo možné založit jen rozhodnutím podle §107a o. s. ř. (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I., II. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 1907). Pro rozhodnutí o dovolání je totiž rozhodující stav, jaký tu byl v době vyhlášení napadeného rozhodnutí, přičemž singulární sukcesi podle §107a o. s. ř. lze uplatnit nejpozději do vyhlášení rozhodnutí odvolacím soudem. V dovolacím řízení se pak §107a o. s. ř. neužije (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Dovolatel není účastníkem původního řízení. Tvrdí-li, že mu byla postoupena pohledávka uplatňovaná žalobkyní v posuzovaném řízení, jde o právní nástupnictví, jež by bylo možné založit pouze rozhodnutím podle §107a o. s. ř. Poněvadž takové rozhodnutí v řízení před soudy nižších stupňů vydáno nebylo a vydáno být ani nemohlo, když k postoupení pohledávky mělo dojít až po vyhlášení rozsudku odvolacím soudem, není dovolatel k dovolání subjektivně legitimován (§240 odst. 1 věty první o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věty první o. s. ř.), dovolání podané osobou, která k němu není oprávněna, odmítl (§243b odst. 5 věty první, §218 písm. b/ o. s. ř.).
Právo na náhradu nákladů dovolacího řízení nebylo přiznáno žádnému z účastníků, neboť dovolatel, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů řízení právo a žalované v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly (243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 části věty před středníkem a §146 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. února 2012
Mgr. Petr Kraus, v. r.
předseda senátu