Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.09.2009, sp. zn. 28 Cdo 3059/2009 [ rozsudek / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:28.CDO.3059.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:28.CDO.3059.2009.1
sp. zn. 28 Cdo 3059/2009 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobce P. f. ČR, zastoupeného advokátkou, proti žalovanému Ing. K. H., zastoupenému advokátkou, o nahrazení projevu vůle žalovaného při uzavření kupní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 5 C 116/2008, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17.3.2009, č. j. 23 Co 43/2009-70, takto: I. Dovolání žalovaného se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení o dovolání 5.117,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právní zástupkyně. Odůvodnění: Krajský soud v Praze svým rozsudkem shora uvedeným změnil rozsudek soudu prvního stupně ze dne 12 9.2008, č. j. 5 C 116/2008-41 tak, že soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít se žalobcem kupní smlouvu č. ….. o převodu pozemku p. č. 863 v k.ú. N., obec K. na žalobce. O nákladech bylo rozhodnuto tak, že žalovaný byl povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení před soudem prvního stupně 10.591,- Kč a na nákladech odvolacího řízení 10.234,- Kč k rukám právní zástupkyně žalobce. Dále odvolací soud uložil žalovanému zaplatit České republice soudní poplatek ze žaloby a z odvolání, každý ve výši 1.000,- Kč. Odvolací soud měl za prokázané, že žalobce prodal žalovanému kupní smlouvou ze dne 17.9.2007 pozemek p.č. 863 v k.ú. N., obec K. o celkové výměře 5.539 m za kupní cenu 31.208,- Kč, a žalovaný byl z předkupního práva smluvně vázán nabídnout žalobci v případě uvažovaného zcizení pozemky ke koupi. Dopis ze dne 31.7.2007 zaslaný žalovaným žalobci pod názvem „Nabídka koupě pozemku před uvažovaným zcizením – žádost o stanovisko k využití předkupního práva“ však neposoudil jako výzvu, ale jako písemnou nabídku předmětných nemovitostí státu ke koupi za navrženou cenu, za kterou uvedený pozemek koupil, po odečtení aktuální výše zaplacených splátek. Vzhledem k tomu, že žalovaný neoznačil svůj dopis jako výzvu, nýbrž jako nabídku koupě pozemku před uvažovaným zcizením, posoudil odvolací soud tento postup jako postup provedený v souladu s ustanovením §10 odst. 2 zákona č. 95/1999 Sb., zákonné podmínky předkupního práva považoval za splněné a rozhodl, jak je výše uvedeno. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný v zákonné lhůtě dovolání, které je podle jeho názoru přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé. Důvodnost spatřoval ve skutečnosti, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Odůvodnění rozsudku považoval za zmatečné a velmi stručné. Následkem takového postupu soudu podle jeho názoru mohlo být řízení postiženo rovněž vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Žalovaný se neztotožnil s odůvodněním rozsudku odvolacího soudu ohledně zhodnocení obsahu dopisu ze dne 31.7.2007, který nelze podle jeho názoru považovat za řádný návrh kupní smlouvy, ale jen za žádost o vyjádření k využití předkupního práva žalobce k výše uvedeným pozemkům.Tuto výzvu, i když obsahuje výzvu k zaplacení kupní ceny, nelze podle jeho názoru považovat za návrh kupní smlouvy, neboť nemá náležitosti kupní smlouvy. Dále je podle něho zřejmé, že k akceptaci této nabídky nedošlo ze strany žalobce ani žalovaného. Žalobce podle jeho názoru nesplnil ani povinnost vyplatit plnou kupní cenu nemovitostí do dvou měsíců od doručení nabídky, vyplývající ze zákonné úpravy předkupního práva. Předkupní právo jako takové podle jeho názoru nezakládá kontraktační povinnost pro osobu z zavázanou z předkupního práva a v dané konkrétní věci ze strany žalovaného nebyl učiněn návrh na uzavření kupní smlouvy, který by obsahoval všechny zákonem stanovené náležitosti. Navrhl proto, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. K dovolání žalovaného podal žalobce své vyjádření. Žalobce podle svého názoru realizoval své předkupní právo řádným způsobem, byl oprávněn domáhat se uzavření kupní smlouvy a navrhl proto, aby dovolací soud dovolání žalovaného zamítl. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že žalobce, zastoupený advokátem, podal dovolání v zákonné lhůtě (§240 odst. 1, §241 odst. 1 o.s.ř.). Přípustnost dovolání lze dovodit podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a uplatněný dovolací důvod, který by dovolací soud přezkoumal v případě pozitivního závěru o přípustnosti dovolání, bylo možné podřadit pod §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., tedy pod tvrzené nesprávné posouzení věci. Dovolání není opodstatněné. Jak již bylo zmíněno výše, prodal žalobce žalovanému kupní smlouvou č. …. ze dne 17.9.2007 výše označený pozemek p.č. 863 v k.ú. N. za kupní cenu 31.208,- Kč. Následně pak pojal žalovaný úmysl pozemek prodat, ale byl na základě uvedené kupní smlouvy vázán podle §10 odst. 2 zákona č. 95/1999 Sb. povinností nabídnout za takové situace pozemky žalobci v rámci předkupního práva, neboť jak vyplývá ze zákonné úpravy, k pozemkům převáděným podle tohoto zákona má stát předkupní právo jako právo věcné a v případě uvažovaného zcizení je nabyvatel povinen státu nabídnout pozemek ke koupi za cenu, za kterou jej získal od P. f. Dopisem ze dne 31.7.2007, doručeným žalobci dne 2.8.2007, se pokusil žalovaný o realizaci předkupního práva. Žalobce této nabídky využil a dne 21.9.2007 zadal příkaz bance k proplacení částky 8.086,- Kč na účet žalovaného, což byla částka, kterou uhradil do 17.9.2007 žalovaný žalobci z celkové prodejní ceny předchozí kupní smlouvy stanovené částkou 31.208,- Kč. Úhrada tedy byla provedena v souladu s ustanovením §605 občanského zákoníku, který stanoví, že není-li dohodnuta doba, do kdy má být prodej proveden, musí oprávněná osoba vyplatit nemovitosti do dvou měsíců po nabídce. Žalobce tedy v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu nejen nabídku předkupního práva přijal, ale současně i vyplatil podíl v zákonné lhůtě (viz Právní rozhledy 2008, č. 2, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1996/2005). Podle něj: 1. K přijetí nabídky na odkoupení spoluvlastnického podílu dochází vyplacením tohoto podílu oprávněnou osobou v zákonné dvouměsíční lhůtě. Pouhé prohlášení o přijetí nabídky bez vyplacení podílu v této lhůtě nelze za účinné přijetí nabídky považovat. 2. Jestliže podílový spoluvlastník nevyužije náležité nabídky druhého spoluvlastníka na odkoupení jeho spoluvlastnického podílu, nebrání to oferentovi, aby po marném uplynutí lhůty pro akceptaci jeho nabídky, prodal svůj podíl zájemci za vyšší částku, než činila částka nabízená spoluvlastníkovi. Text kupní smlouvy datované 17.9.2007 byl zaslán žalobci dne 21.9.2007. Základní otázkou, kterou je třeba v této souvislosti zodpovědět je otázka, zda má být dopis ze dne 31.7.2007 posouzen jako pouhá výzva žalovaného za účelem zjištění, zda žalobce využije svého předkupního práva k uvedeným pozemkům nebo zda jej posoudit jako řádný návrh na uzavření kupní smlouvy. Vzhledem k tomu, že dopis je formulován jako nabídka koupě pozemků před uvažovaným zcizením a pro případ využití je v něm obsažena žádost o vyplacení kupní ceny ve výši, za jakou žalovaný pozemek získal do svého vlastnictví včetně lhůty k jejímu proplacení, posoudil Nejvyšší soud výše uvedený dopis jako řádnou nabídku předkupního práva a zákonné podmínky předkupního práva považuje za splněné. To tím spíše, že žalovaný obdržel od žalobce částku podle ujednání plynoucího z předkupního práva. Problematikou předkupního práva se Nejvyšší soud v obdobném případě již vypořádal (viz sp. zn. 28 Cdo 2728/2009). Dovolací důvod tedy nebyl naplněn a Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle §243b odst. 2 věty před středníkem o.s.ř. zamítl. Úspěšnému žalobci vznikl podle §243b a §224 odst. 1 o.s.ř. nárok na náhradu nákladů dovolacího řízení, a to podle §7 písm. c) vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášky č. 277/2006 Sb. Za jeden úkon zástupce náleží výchozí sazba odměny 8.000,- Kč, redukované na polovinu, tj. celkem 4.000,- Kč. K tomu náleží 300,- Kč režijního paušálu (§13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tedy v součtu 4.300,- Kč. S přičtením DPH pak 5.117,- Kč. Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. V Brně dne 18. září 2009 JUDr. Josef Rakovský, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/18/2009
Spisová značka:28 Cdo 3059/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:28.CDO.3059.2009.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-08