ECLI:CZ:NS:2008:28.CDO.3246.2007.1
sp. zn. 28 Cdo 3246/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobců a) Ing. V. D., CSc., b) D. D., obou zastoupených advokátem, proti žalovaným 1) S. b. d. H., zastoupenému advokátem, 2) Ing. R. N., 3) Bc. I. B., 4) K. P., 5) Z. R. 6) M. N., 7) Ing. K. B., a 8) R. P., o určení neplatnosti usnesení, vedené u Okresního soudu v Karviné-pobočka v Havířově pod sp. zn. 109 C 73/2004, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 5. 2006, č. j. 11 Co 177/2006-210, takto:
Dovolání se odmítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě výše označeným byl ve výrocích I.-III. potvrzen rozsudek Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově ze dne 30. 5. 2005, ve znění opravného a doplňujícího usnesení téhož soudu ze dne 27. 6. 2005, č.j. 109 C 73/2004-126, 135, kterým byl zamítnut návrh na určení, že usnesení shromáždění vlastníků jednotek bez právní subjektivity v domě blok Š. D1, D2 na ulici Tichá 5/1261 a ulici Tichá 7/1262 v H., konané dne 26. 2. 2004 pod bodem 8) zápisu, je neplatné, eventuelně, že žalobci jsou povinni platit do fondu rezerv a oprav měsíční zálohové platby na správu domu se splatností od 1. 4. 2004 v částce, která činí 552,- Kč měsíčně a u garáže 28,- Kč měsíčně k rukám správce, a že žalobci nejsou povinni počínaje dnem 1. 4. 2004 přispívat na účet správce do fondu „doplňková tvorba“ částkou 494,- Kč měsíčně a do fondu „účelová tvorba“ částkou 708,- Kč měsíčně, že žalobci nejsou povinni zaplatit na účet správce společenství vlastníků jednotek jednorázový vklad ve výši 5.441,- Kč do „doplňkového fondu“ – dorovnání „doplňkové tvorby“ k 31. 12. 2003 a též jednorázový vklad do „fondu účelové tvorby“ ve výši 32.427,- Kč za období od 1. 1. 2000 do 31. 3. 2004. Žalobci byli odvolacím soudem zavázáni zaplatit společně a nerozdílně na nákladech odvolacího řízení žalovanému 1) 3.406,50 Kč (advokátu JUDr. J. J.), žalovanému 3) 187,48 Kč, žalované 5) 632,50 Kč a žalovaným 4) a 8) společně a nerozdílně 142,- Kč. Mezi žalobci a žalovanými 2), 6) a 7) nebylo nikomu přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, že dne 10. 2. 2004 byla svolána schůze družstevníků i vlastníků bytů domu na ulici Tiché na den 26. 2. 2004. Z této schůze vzešel Zápis ze shromáždění vlastníků jednotek ze dne 26. 2. 2004, jehož součástí bylo přijaté usnesení, které se týkalo mimo jiné toho, že SVJ (společenství vlastníků jednotek) schválilo úkol pro správce zajistit energetický audit, stavební posouzení projektové dokumentace na budoucí komplexní opravu domu a byly též schváleny měsíční zálohové platby do fondu Rezerv a oprav, do fondu Doplňkové tvorby a do fondu Účelové tvorby. SVJ schválilo povinnost jednorázového vkladu do doplňkového fondu též pro bytovou jednotku žalobců č. 1261/03 a povinnost úhrady jednorázového vkladu do fondu účelové tvorby pro tuto jednotku. Prezenční listinou z tohoto shromáždění bylo prokázáno, že se ho účastnili všichni žalovaní v přepočtových koeficientech na vlastníky jednotek, garáží a společných prostor. Žalobci se shromáždění neúčastnili a tedy ani nehlasovali, jejich přepočtový koeficient činil 0,1335 % celku. Shromáždění ze dne 26. 2. 2004 se účastnilo a ve prospěch napadeného usnesení hlasovalo celkem 0,8665 % vlastníků bytových jednotek. Žalobci reagovali na svolání společné schůze dne 26. 2. 2004 dopisem, ve kterém avizovali svou neúčast a který téhož dne předali na SBD H.; žalobci tedy o svolání společné schůze SVJ věděli, odmítli se jej však zúčastnit.
Odvolací soud dospěl k závěru, shodně se soudem prvního stupně, že právní vztahy mezi účastníky se budou posuzovat podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění platném k únoru roku 2004. V tomto znění však zákon neobsahuje odkaz na soudní projednání ve věci případné neplatnosti usnesení přijatého shromážděním vlastníků jednotek ve smyslu §11 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., a proto žalobci musí tvrdit a prokazovat naléhavý právní zájem na požadovaném určení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek, konaného dne 26. 2. 2004 (§80 písm. c/ o. s. ř). Žalobní požadavek změny obsahu předmětného usnesení ve vztahu k jednotlivým platbám nelze podle odvolacího soudu považovat za důležitou záležitost ve smyslu §11 odst. 3 zákona, která by opravňovala přehlasovaného vlastníka jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání. Dovodili v něm zásadní právní význam napadeného rozsudku, spočívající v oprávnění společné schůze družstevníků i vlastníků bytů podle §11 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb. rozhodnout o věcech komplexních oprav, rekonstrukcí, zástav jednotek a domů úvěrujícím bankám, platnosti a závaznosti takového rozhodnutí pro vlastníky bytových jednotek. Dovolatelé měli též zato, že věci, které jsou stanoveny předmětným usnesením, představují důležitou záležitost, o níž může na žádost přehlasovaného vlastníka jednotky rozhodnout soud. Dovolatelé navrhli, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaní se k dovolání písemně nevyjádřili.
Dovolání bylo podání ve lhůtě prostřednictvím advokáta (§240 odst. 1, §241 odst. 1 o. s. ř.) a opřeno o přípustnost podle §237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o. s. ř., tedy o přípustnost pro otázku zásadního právního významu napadeného rozsudku; dovolací důvod, který by dovolací soud přezkoumal v případě přípustnosti dovolání, byl uplatněn podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.
Dovolání není přípustné.
Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu (§8 odst. 2); spoluvlastníci jednotky mají postavení vlastníka jednotky (jeden hlas). Při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoli vlastníka jednotky soud. Jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl. Právo je nutno uplatnit u soudu do 6 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí, jinak právo zanikne (§11 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění do 26. 4. 2005, tj. do novely č. 171/2005 Sb.).
Dovolací soud již dříve zdůraznil, že text zákona č. 72/1994 Sb., akcentoval po novele č. 103/2000 Sb. (viz. §9a o rozúčtování cen služeb a další návazná ustanovení) oprávnění společenství vlastníků rozhodovat, při respektu ke spoluvlastnickému principu, o snášení nákladů vzniklých při provozu domu (ceny služeb, správa domu). Vyjadřuje to nadále i §13 odst. 1 zákona, podle něhož se vlastník jednotky podílí na správě domu v rozsahu, který odpovídá jeho podílu na společných částech domu, není-li mezi vlastníky jednotek dohodnuto jinak (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1253/2006).
Společenství vlastníků jednotek rozhoduje vedle rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky, vzniklých při obvyklém provozu domu, též o mimořádných výdajích spojených s opravami domu jako celku (srov. §11 odst. 4 zákona č. 72/1994 Sb.), přičemž k přijetí takového usnesení je třeba tříčtvrtinová většina přítomných hlasů. Pokud by však na základě zamýšlené rekonstrukce bytového domu mělo dojít ke změně účelu jeho užívání, změně stavby jako takové, jakož i k podstatným změnám týkající se společných částí domu, je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek (§11 odst. 5 zákona č. 72/1994 Sb.).
Ze skutkových zjištění soudů nižších instancí, kterými je dovolací soud vázán a není oprávněn je měnit, vyplývá, že obsahem předmětných „komplexních úprav“ bytového domu je mimo jiné výměna oken, vchodových dveří, zateplení obvodového zdiva a zateplení půdního prostoru. Jedná se tedy o opravy, které jsou s ohledem na stáří domu obvyklé a jimiž nedojde k podstatným změnám na budově tak, aby bylo třeba souhlasu všech vlastníků jednotek. Samotné provádění těchto úprav a s tím související povinnost spolupodílet se na jejich financování prostřednictvím zálohových plateb do fondu rezerv a oprav a placení příspěvků či vkladů do fondů „doplňkové tvorby“ a „účelové tvorby“ není důležitou záležitostí, o níž by měl rozhodovat soud podle shora uvedeného ustanovení.
Dovolací soud se v této souvislosti ztotožňuje se závěrem odvolacího soudu, že důležitou záležitostí - ve smyslu citovaného ustanovení - se rozumí taková skutečnost, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.
Odvolací soud tedy správně posoudil všechny relevantní hmotněprávní otázky, ty již ostatně byly judikatorně zpracovány, a tak dovolání žalobců není přípustné a bylo proto odmítnuto (§237 odst. 1 písm. c/, odst. 3, §243b odst. 5 věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
Úspěšným žalovaným vzniklo podle §243c odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, žádné jim však nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 22. října 2008
JUDr. Ludvík D a v i d , CSc., v. r.
předseda senátu