ECLI:CZ:NS:2012:28.CDO.757.2012.1
sp. zn. 28 Cdo 757/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Josefa Rakovského a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně J. B. , zast. Mgr. Danielem Procházkou, advokátem se sídlem v Olomouci, Božetěchova 9, proti žalované Mgr. E. K., zast. Mgr. Martinem Lorencem, advokátem se sídlem v Olomouci, Krapkova 38, o žalobě na obnovu řízení , vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 12 C 113/2007, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. ledna 2011, č. j. 8 Co 532/2010-247, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením odvolací soud z podnětu odvolání žalobkyně potvrdil usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne 4. 11. 2010, č. j. 12 C 113/2007-232, jímž byla odmítnuta žaloba na obnovu řízení podaná žalobkyní, směřující proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 26. 10. 2009, č. j. 12 C 113/2007-150 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 3. 2010, č. j. 8 Co 80/2010-182. Odvolací soud vyšel ze zjištění, že žalobkyně byla usnesením soudu prvního stupně ze dne 11. 10. 2010, č. j. 12 C 113/2007-224, doručeným dne 14. 10. 2010, poučena o tom, že podaná žaloba na obnovu řízení je neúplná, a vyzvána, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vylíčila skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohla použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení §205a občanského soudního řádu (dále jen – „o. s. ř.“) v odvolacím řízení, nebo označila důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně či za podmínek uvedených v ustanovení §205a o. s. ř. v odvolacím řízení a aby vylíčila skutečnosti nasvědčující tomu, že žaloba je podána včas, označila důkazy, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána a uvedla, čeho se domáhá. Současně byla poučena o tom, že nebudou-li vytčené vady žaloby bránící jejímu věcnému projednání včas odstraněny, bude žaloba odmítnuta. Poněvadž žalobkyně přes výzvu soudu obsahující náležitosti vyžadované ustanovením §43 odst. 1, §232 odst. 1 o. s. ř. uvedené vady neodstranila a ze žaloby, jejímž obsahem je toliko polemika s právními závěry soudů učiněnými v původním řízení, nadále není zřejmé, jaký důvod obnovy řízení uplatňuje a čeho se domáhá, ztotožnil se odvolací soud se závěrem soudu prvního stupně, že vytčené vady žaloby brání jejímu věcnému projednání a žalobu je proto nutno odmítnout (§43 odst. 2 o. s. ř.).
Proti usnesení odvolacího soudu podala dovolání žalobkyně. Vytýkala, že ač splňuje majetkové předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, nebyl jí v řízení před soudy nižších stupňů k ochraně jejích zájmů ustanoven zástupce (§30 o. s. ř.). Navrhla, aby dovolací soud usnesení soudů nižšího stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaná se k podanému dovolání nevyjádřila.
Dovolání je přípustné (§239 odst. 3 o. s. ř., ve znění účinném od 1. 7. 2009), bylo podáno oprávněnou osobou (účastnicí řízení) zastoupenou advokátem (§241 odst. 1 o. s. ř.) a ve lhůtě stanovené §240 odst. 1 o. s. ř., není však důvodné.
Žalobkyně podanou žalobou na obnovu řízení brojí proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 26. 10. 2009, č.j. 12 C 113/2007-150 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 3. 2010, č.j. 8 Co 80/2010-182, jimiž byla zamítnuta její žaloba, kterou se vůči žalované soudkyni domáhala náhrady škody, jež měla být způsobena usnesením o nařízení exekuce, které žalovaná vydala. Soudy v původním řízení dospěly k závěru, že ve sporu o náhradu škody způsobené vydáním soudního rozhodnutí není dána pasivní věcná legitimace žalované soudkyně, nýbrž státu (§1 odst. 1, §5 písm. a/ zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti /notářský řád/). Jelikož jsou tedy napadené rozsudky založeny výlučně na právních závěrech, je zřejmé, že žalobkyně se žalobou na obnovu řízení, jakožto mimořádným opravným prostředkem sloužícím toliko k nápravě skutkových závěrů soudů, úspěšná být nemohla. V takovém případě ovšem nebyly naplněny ani předpoklady pro ustanovení zástupce žalobkyni, neboť se z její strany jednalo o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (§30 odst. 1, §138 odst. 1 o. s. ř.). Soudy nižších stupňů tudíž nepochybily, jestliže žalobkyni nepoučily o možnosti požádat o ustanovení zástupce (§30 odst. 1 o. s. ř.). K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2005, sp. zn. 25 Cdo 218/2005, uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 3443.
Jiné vady řízení dovolatelka nenamítá a z obsahu spisu se ani nepodávají.
Jelikož usnesení odvolacího soudu je z hlediska důvodu uplatněného dovolatelkou (§242 odst. 3 o. s. ř.) správné, Nejvyšší soud dovolání, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), zamítl (§243b odst. 2 věta první o. s. ř.).
Podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 části věty před středníkem a §142 odst. 1 o. s. ř. má v dovolacím řízení plně úspěšná žalovaná právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Jelikož jí v tomto stádiu řízení náklady nevznikly, nepřiznal dovolací soud právo na náhradu nákladů dovolacího řízení žádnému z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. dubna 2012
Mgr. Petr K r a u s, v. r.
předseda senátu