ECLI:CZ:NS:2011:28.CDO.847.2011.1
sp. zn. 28 Cdo 847/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Brožové a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobkyně PHL-G.E.N., spol. s r. o. , IČ 28162684, se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1062/58, zastoupené JUDr. Michalem Žižlavským, advokátem se sídlem v Praze 1, Žitná 1, proti žalované Kai Xia Ke, s. r. o. , IČ 27629490, se sídlem v v Praze 1, Václavské náměstí 2074/37, zastoupené JUDr. Janou Ventovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Tichá 3/1224, o zaplacení částky ve výši 216.825,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 117 EC 53/2009, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2010, č.j. 68 Co 402/2010-112, takto:
Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. 6. 2010, č. j.
117 EC 53/2009-102, jakož i usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2010, č. j.
68 Co 402/2010-112, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
A. Předchozí průběh řízení
Žalobkyně se na žalované návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 29. 10. 2009, domáhá zaplacení částky ve výši 216.825,- Kč s odůvodněním, že žalovaná od 1. 10. 2007 do 30. 9. 2009 užívala bez právního důvodu prostory v budově, kat. území N., obec P., městská část P., ve spoluvlastnictví žalobkyně (dále jen „předmětný dům“)..
V podání ze dne 27. 5. 2010 navrhla žalobkyně přistoupení dalšího účastníka na straně žalované, a to JUDr. J. V. V návrhu uvedla, že JUDr. J. V. (která současně zastupuje žalovanou) je menšinovou spoluvlastnicí předmětné budovy. Jakožto menšinová spoluvlastnice nebyla oprávněna pod sankcí neplatnosti uzavírat nájemní smlouvy, ani přijímat platby za užívání předmětné nemovitosti. Jestliže pak žalovaná v projednávané věci uvedla, že nebytové prostory užívala na základě nájemní smlouvy, kterou uzavřela s JUDr. J. V. a té také hradila nájemné, žalobkyně z procesní opatrnosti proto navrhla rozšířit žalobu i vůči této osobě a to tak, že požaduje zaplatit žalovanou částku buď po dosavadní žalované nebo po nově přistoupivší žalované.
Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 7. 6. 2010, č. j. 117 EC 53/2009-102, rozhodl tak, že přistoupení JUDr. J. V. , P., do tohoto řízení jako dalšího žalovaného se nepřipouští. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo ke koncentraci řízení ve smyslu §118b odst. 1 o. s. ř., přičemž dosud označené předložené důkazy neprokázaly existenci nájemní smlouvy mezi JUDr. J. V. a žalovanou, ani to, že by žalovaná hradila JUDr. J. V. nájemné. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že připuštění dalšího účastníka na straně žalované by za dané situace vyvolalo nutnost dalšího dokazování a tím i oddálení rozhodnutí ve věci, což je v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.
K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 7. 9. 2010, č. j. 68 Co 402/2010-112, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že není přípustné, aby institut záměny účastníka byl obcházen tím, že žalobce nejprve navrhne, aby do řízení přistoupil další účastník na straně žalované,
a pak po jeho přistoupení vezme zpět žalobu proti původním účastníkům, čímž je vyloučena nezbytnost souhlasu původního žalovaného se záměnou účastníků podle ustanovení §92 odst. 2 o. s. ř. Dále odvolací soud vytkl žalobkyni i formulaci žalobního petitu, který byl formulován tak, aby soud uložil povinnost buď prvé nebo nově přistoupivší žalované. Odvolací soud dospěl k závěru, že původní skutková tvrzení neodůvodňují přistoupení JUDr. J. V. do řízení jako další žalované. Z uvedeného důvodu nejenže přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že připuštění další žalované do řízení je v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení, ale rovněž dospěl k závěru, že navrhovanému přistoupení nelze vyhovět z důvodu rozporu návrhu s ustanovením §79 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobní petit nelze formulovat tak, aby soud uložil povinnost buď prvé nebo nově přistoupivší žalované.
B. Dovolání a vyjádření k němu
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost spatřuje v ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř. Jako dovolací důvod uvedla, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Namítla, že v předmětném případě je namístě postup dle §92 odst. 1 o. s. ř., neboť rozhodnutí ve věci samé nelze předvídat a v této fázi sporu není ani zřejmé, která z žalovaných by měla být povinna k úhradě žalované částky. Nejedná se tedy o případ, kdyby bylo již v době zahájení řízení zřejmé, že žalovaná není pasivně věcně legitimována. Dovolatelka dále uvedla, že navržené přistoupení nelze chápat jako obcházení institutu záměny účastníka, když jejím cílem je především procesní opatrnost. Z uvedených důvodů dovolacímu soudu navrhla, aby napadená usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
K dovolání žalobkyně nebylo podáno vyjádření.
C. Přípustnost
Napadeným usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o přistoupení dalšího účastníka podle §92 odst. 1 o. s. ř. Dovolání je tedy přípustné podle §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř.
D. Důvodnost
Podle §242 odst. 3 o. s. ř. „[j]e-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3,
jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,
i když nebyly v dovolání uplatněny.“
Podle ustanovení §32 odst. 2 o. s. ř. „[z]ástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.“
Zastupoval-li účastníka zástupce, jehož zájmy byly v rozporu se zájmy zastoupeného účastníka, trpí řízení jinou vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.); k této vadě je soud povinen kdykoliv za řízení přihlédnout.
V souzené věci vystupovala jako právní zástupkyně žalované JUDr. J. V., která byla žalobkyní navržena, aby do zahájeného řízení vstoupila jako další žalovaná. Žalobkyně přitom svůj návrh na přistoupení ze dne 27. 5. 2010 zdůvodnila tak, že jej podává z procesní opatrnosti, neboť nemá po právní stránce postaveno na jisto, zda je ve vztahu k žalobou uplatněnému nároku pasivně věcně legitimovanou žalovaná jako neoprávněný uživatel předmětného domu či JUDr. J. V. jako minoritní spoluvlastnice předmětného domu. Z daného stavu věci je zjevné, že žalovaná a její zástupkyně JUDr. J. V. jsou ve vzájemném konkurenčním postavení, neboť v rozsahu, v němž by byla shledána pasivní legitimace jedné z nich, by mohla být vyloučena pasivní legitimace druhé. Jinými slovy zájmy žalované jsou v rozporu se zájmy její zástupkyně (§32 odst. 2 o. s. ř.).
Jelikož je řízení postiženo jinou vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, ve smyslu §242 odst. 3 o. s. ř., Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), napadené usnesení odvolacího soudu zrušil (§243b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř.). Jelikož důvody,
pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i pro rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolací soud zrušil i toto rozhodnutí a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta druhá o. s. ř.). K uplatněným dovolacím námitkám se pak dovolací soud z důvodu předčasnosti nemohl vyjádřit.
Právní názory vyslovené v tomto usnesení jsou závazné (§243d odst. 1 o. s. ř. v souvislosti s §226 odst. 1 o. s. ř.) s tím, že na soudu prvního stupně bude, aby popsanou vadu řízení odstranil. O nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 23. srpna 2011
JUDr. Iva B r o ž o v á
předsedkyně senátu