ECLI:CZ:NS:2017:28.ND.349.2017.1
sp. zn. 28 Nd 349/2017-536
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Miloše Póla ve věci žalobců: a) T. R. , P, a b) L. R. , P., zastoupených JUDr. Jiřím Matznerem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Praze 2, Anny Letenské 7/34, proti žalovanému J. L. , V, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 17 C 104/2013, o náhradu ušlého zisku a zaplacení částky 839 040 Kč s příslušenstvím , o návrhu žalobců na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Řízení o návrhu žalobců (ze dne 21. 8. 2017) na přikázání věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 17 C 104/2013 Obvodnímu soudu pro Prahu 1 se zastavuje .
Odůvodnění:
V řízení, vedeném u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 17 C 104/2013, se žalobci domáhají uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobcům určené částky z titulu náhrady ušlého zisku a vzniklé újmy.
Písemným podáním ze dne 21. 8. 2017 žalobci opětovně navrhli, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána soudu v místě bydliště žalobkyně v Praze (v návrhu nepřesně označenému jako „MS pro Prahu 1“); návrh odůvodnili nepříznivým zdravotním stavem žalobkyně, jakož i okolnostmi, pro něž mají za to, že soudci Okresního soudu ve Frýdku-Místku, včetně soudkyně pověřené projednáním a rozhodnutím této věci, jsou podjatí (a jsou tedy vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci).
Žalovaný s přikázáním věci jinému soudu nesouhlasil.
O předchozím návrhu žalobců na přikázání věci z důvodu vhodnosti (§12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“) – podaném u soudu prvního stupně dne 25. 5. 2016 a doplněném písemným podáním žalobců ze dne 3. 6. 2016, odůvodněném okolnostmi o nepříznivém zdravotním stavu žalobkyně, podjatostí soudců a neutěšenou finanční situací – Nejvyšší soud rozhodoval již usnesením ze dne 25. 10. 2016, č. j. 33 Nd 301/2016-444, jímž návrhu nevyhověl.
Přitom i v nyní (dne 21. 8. 2017) písemně podaném návrhu odůvodňují žalobci navrhovaný postup (dle §12 odst. 2 o. s. ř.) shodnými důvody, jež se od doby předchozího rozhodnutí o návrhu na delegaci vhodnou kvalitativně nezměnily (a kdy nebyla shledána opodstatněnou ani žalobci opětovně uplatněná námitka podjatosti vůči soudkyni pověřené projednáním a rozhodnutím věci – viz usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 4. 2017, č. j. 16 Nc 5/2017-490).
Jelikož se tedy žalobci podaným návrhem domáhají přikázání věci jinému soudu ze shodných důvodů jako ve svém předchozím návrhu, kterému nebylo rozhodnutím Nejvyššího soudu vyhověno a jehož výrok je závazný jak pro účastníky řízení, tak i pro soud (srov. §159a odst. 1 a 3, 167 odst. 2 o. s. ř.), je zřejmé, že novému rozhodnutí (o obsahově shodném návrhu) na přikázání věci jinému soudu brání překážka věci pravomocně rozhodnuté podle §159a odst. 4 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2005, sp. zn. 21 Nd 127/2005, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 25 Nd 298/2015).
Uvedený nedostatek podmínky řízení nelze odstranit, a proto Nejvyšší soud řízení o návrhu žalobců na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti dle ust. §12 odst. 2 o. s. ř. zastavil (§104 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. října 2017
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu