ECLI:CZ:NS:2016:28.ND.359.2014.1
sp. zn. 28 Nd 359/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Miloše Póla a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobkyně Home Credit a.s., IČ: 26978636, se sídlem v Brně, Nové sady 996/25, zastoupené JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem se sídlem v Brně, Havlíčkova 127/13, proti žalovanému J. N. , P., o zaplacení částky 6 954,02 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 541,81 Kč , vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 214 C 60/2012, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 214 C 60/2012 projedná a rozhodne Okresní soud v Pardubicích.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 21. února 2012 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6.954,02 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty 541,81 Kč, a to na základě úvěrové smlouvy ze dne 25. dubna 2008.
Městský soud v Brně usnesením ze dne 18. srpna 2014, č. j. 214 C 60/2012-31, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu.
V odůvodnění uvedl, že Městský soud v Brně zvolila žalobkyně na základě prorogační dohody ve smyslu §89a o. s. ř., uzavřené v rámci úvěrové smlouvy. Prorogační dohoda je však v této spotřebitelské smlouvě absolutně neplatná. Z evidence obyvatel je zřejmé, že žalovaný je spjat od roku 1998 s okresem Chrudim a ve smlouvě uvedl svou adresu v P., a proto nemůže být místně příslušným Městský soud v Brně v situaci, kdy je žalovaný neznámého pobytu.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podmínky pro určení místní příslušnosti stanoví §84 a §85 odst. 1 o. s. ř., podle nichž je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak, přičemž obecným soudem fyzické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje - bydlištěm se přitom rozumí místo pobytu fyzické osoby, kde se zdržuje s úmyslem se tam zdržovat trvale. Jestliže bydliště nelze tímto způsobem určit, je jejím obecným soudem okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje v době zahájení řízení. Podmínky místní příslušnosti pak nelze zjistit v případech, v nichž by nebyly použitelné nebo v nichž byly vyčerpány všechny prostředky pro zjištění skutečností zakládajících místní příslušnost soudu, ale k jejich zjištění nedošlo. Musí jít o procesně „definitivní“ stav s neodstranitelným deficitem ve zjišťování rozhodných skutečností (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 33 Nd 252/2013). Z obsahu spisu přitom vyplývá, že v této věci patřící do pravomoci českých soudů, se nepodařilo zjistit, kde měl žalovaný v době zahájení řízení bydliště či kde se v té době fakticky zdržoval.
Jelikož v projednávané věci již bylo Městským soudem v Brně pravomocně rozhodnuto o tom, že není místně příslušným a o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení soudu místně příslušného dle §11 odst. 3 o. s. ř., rozhodl Nejvyšší soud tak, že místně příslušným soudem pro projednání a rozhodnutí dané věci je Okresní soud v Pardubicích, v jehož obvodu se nachází adresa, jež byla jako faktické bydliště žalovaného uvedena v úvěrové smlouvě, na základě níž se žalobkyně domáhá požadovaného plnění. Naopak k soudu, u něhož bylo řízení zahájeno, aktuální vztah žalovaného zjištěn nebyl, neboť ten byl dán toliko sjednáním prorogační doložky podle ustanovení §89a o. s. ř., jejíž platností (viz Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2013 k výkladu ustanovení §89a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, o prorogačních doložkách sjednaných ve spotřebitelských smlouvách, zejména ve smlouvách o spotřebitelských úvěrech, sp. zn. Cpjn 200/2011, publikované pod R 79/2013) se pak Nejvyšší soud, s ohledem na procesní situaci danou předložením mu věci k rozhodnutí dle §11 odst. 3 o. s. ř., nemohl zabývat (obdobně srov. kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2014, sp. zn. 30 Nd 211/2014). Stejně tak neměl Nejvyšší soud za případné přihlížet k adrese trvalého pobytu, neboť jde fakticky o adresu ohlašovny MěÚ Chrudim, na níž se nepochybně žalovaný nezdržuje.
S ohledem na shora uvedené Nejvyšší soud podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určil, že místně příslušným soudem pro projednání a rozhodnutí dané věci je Okresní soud v Pardubicích, v jehož obvodu je adresa bydliště žalovaného, kterou uvedl v předmětné úvěrové smlouvě.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. září 2016
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.
předseda senátu