ECLI:CZ:NS:2000:29.CDO.1197.2000.1
sp. zn. 29 Cdo 1197/2000
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Zdeňka Dese, v právní věci žalobkyně J. N., jako správkyně konkurzní podstaty obchodní společnosti C. k., s.r.o., proti žalovanému J. K., zastoupenému advokátem, o zaplacení částky 633.010,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 40 C 132/99, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. ledna 2000, čj. 11 Co 556/99-19, takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. ledna 2000, čj. 11 Co 556/99-19 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze svým rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4, ze dne 27.9.1999, čj. 40 C 132/99-8, kterým soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku žalobkyni částku 633.010,90 Kč spolu s 15% úrokem z prodlení od 17.12.1998 do 11.3.1999 a s 12% úrokem z prodlení od 12.3.1999 do zaplacení.
Žalovaný zastoupený advokátem podal proti rozsudku odvolacího soudu včasné dovolání, ve kterém namítá, že je dán dovolací důvod uvedený v §241 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť mu byla, dle jeho názoru, v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem a je tak dána přípustnost dovolání dle §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. Konkrétně namítá, že soud prvního stupně jednal a vydal rozsudek bez účasti žalovaného. Žalovaný neobdržel předvolání k jednání soudu ani žalobu. Nemohl se tedy jednání zúčastnit a bylo mu tak znemožněno vyjádřit se k návrhům žalobkyně a důkazům, které žalobkyně soudu předložila a účinně se hájit a předložit své důkazy.
Dovolání je přípustné dle §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř.
Odnětím možnosti jednat před soudem dle §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. se rozumí takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, která mu občanský soudní řád dává (např. právo účastnit se jednání, činit přednesy, navrhovat důkazy apod.). O vadu ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. jde přitom jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy a jestliže se takový nesprávný postup projevil v průběhu řízení a nikoliv také při rozhodování.
Jestliže účastníku řízení nebyla doručena žaloba a tento nedostatek nebyl zhojen ani tím, že byl přítomen její reprodukci při prvním jednání ve věci, byla mu nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.
Jelikož řízení je postiženo vadou podle §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř., Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil (§243b odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.) a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení podle §243b odst. 2 věty první o. s. ř.
V dalším řízení se bude odvolací soud zabývat námitkou odvolatele, že nebyl pozván k jednání soudu prvního stupně. V té souvislosti soud vyzve žalovaného, aby doplnil svá tvrzení o skutečnosti prokazující, že nebyly splněny podmínky náhradního doručení a označí důkazy potřebné k prokázání tohoto tvrzení.
V novém řízení bude rozhodnuto i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§243d odst. 1, věta třetí, o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 13. října 2000
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu