ECLI:CZ:NS:2000:29.CDO.2029.99.1
sp. zn. 29 Cdo 2029/99
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací rozhodl v právní věci žalobkyně O. H., správce konkursní podstaty úpadce S., a. s. v likvidaci, proti žalovaným: 1) J. A., 2) L. Z., zastoupené advokátkou, 3) J. K., o zaplacení 985.124,- Kč s přísl., k dovolání 2) žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28.9.1998, č.j. 24 Co 111/97-101 takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 28. září 1998, č. j. 24 Co 111/97-101 potvrdil v části, ve které bylo uloženo žalovaným zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni 950.845, - Kč, rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 1.10.1996 č.j. 6 C 12/96-53. Odvolací soud nevyhověl návrhu na připuštění dovolání k řešení otázky, zda může způsobit neplatnost smlouvy, je-li smlouva vyhotovena ve dvojím provedení \"s platností originálu\" to, že jedno vyhotovení obsahuje podpisy smluvních stran, zatímco druhé vyhotovení nikoliv.
Dovoláním ze dne 24. 11. 1998 podaným u odvolacího soudu dne 26. 11. 1998 napadla 2) žalovaná rozsudek odvolacího soudu. Dovolání směřuje proti výroku č. I. rozsudku odvolacího soudu, kterým se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje ohledně zaplacení částky 950.845,- Kč a výroku č. III., kterým odvolací soud nevyhověl návrhu na připuštění dovolání.
V odůvodnění dovolání dovolatelka uvedla, že smlouva, z níž je žalováno, tedy \"Hospodářská smlouva o pronájmu zařízení\" ze dne 5. 12. 1991, nebyla řádně uzavřena. Dovolatelka to dovozuje z ustanovení čl. 6 odst. 4 uvedené smlouvy, kde je uvedeno, ze smlouva je vyhotovena ve dvou exemplářích s platností originálu, z nichž obdrží jeden exemplář nájemce a druhý pronajímatel. Dovolatelka předložila soudu originál druhého exempláře smlouvy, na kterém chybí její podpis. Podle názoru dovolatelky text \"Smlouva je vyhotovena ve 2 exemplářích s platností originálu, z nichž obdrží po jednom nájemce a po jednom pronajímatel\", vyjadřuje vůli smluvních stran v tom smyslu, že smlouva bude vyhotovena dvakrát a každé vyhotovení bude podepsáno všemi zúčastněnými, jinak by tato vyhotovení neměla hodnotu originálu.
Podle názoru dovolatelky má napadené rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam, přičemž důvody dovolání spočívají v tom, ze rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování a rozhodnutí spočívá v nesprávném právním posouzení věci. Dovolatelka se domáhá toho, aby dovolací soud zrušil rozsudek soudu odvolacího v rozsahu výroku označeného č. I a III. a vrátil věc k dalšímu řízení.
Žalobkyně se vyjádřila k dovolání přípisem ze dne 10. 8. 1999. Podle jejího názoru byla smlouva uzavřena řádně. Ve skutečnosti, že smlouva je vyhotovena ve dvojím provedení s platností originálu, přičemž jedno vyhotovení obsahuje podpisy smluvních stran, zatímco na druhém vyhotovení chybí podpis jednoho ze žalovaných nespatřuje otázku zásadního právního významu a navrhuje, aby dovolací soud dovolání zamítnul.
Nejvyšší soud posoudil dovolání a konstatoval, ze bylo podáno včas, oprávněnou osobou, obsahuje stanovené náležitosti a dovolatelka je zastoupena advokátkou, která dovolání též sepsala.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti rozsudku je upravena v §237 odst. 1, §238 a v §239 o. s. ř. Jde-li o rozsudek, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, připouští zákon dovolání v případech. uvedených v §237 odst. 1, §238 odst. 1 písm. b) a §239 o. s. ř.
Především je dovolání přípustné tehdy, jestliže jeho přípustnost vyslovil odvolací soud na návrh či bez návrhu podle §239 odst. 1 o. s. ř. ve výroku potvrzujícího rozsudku.
Dále je dovolání přípustné za podmínek stanovených v §238 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tehdy, byl-li potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto jinak, než v jeho dřívějším zrušeném rozsudku.
Nakonec je dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu přípustné také tehdy, nevyhověl-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§239 odst. 2 o. s. ř.).
V posuzovaném případě je zřejmé, že přípustnost dovolání není dána podle ust. 238 odst. 1 písm. b) o. s. ř., ani podle §239 odst. 1 o. s. ř.
V této věci by dovolání mohlo být přípustné jedině za podmínek stanovených v §239 odst. 2 o. s. ř. Nevyhoví-li totiž odvolací soud návrhu na vyslovení přípustnosti dovolání, je dovolací soud při splnění podmínek uvedených v §239 odst. 2 oprávněn posoudit, zda rozhodnutí odvolacího soudu má či nemá po právní stránce zásadní význam. Kladným závěrem dovolacího soudu o této otázce se dovolání stává přípustným.
Předpokladem přípustnosti dovolání ve smyslu uvedeného ustanovení je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Musí v něm tedy být řešena otázka, která má význam nejen pro rozhodnutí v konkrétní věci, ale zároveň musí jít o otázku dosud neřešenou jednotně v rozhodovací praxi soudů. Za otázku zásadního právního významu nelze posuzovat takovou otázku, která byla v napadeném rozhodnutí řešena v souladu s konformní soudní praxí i závěry právní teorie.
V dané věci navrhli žalovaní před vyhlášením potvrzujícího rozsudku odvolacího soudu vyslovení přípustnosti dovolání. Otázku zásadního právního významu spatřovali v tom, zda může způsobit neplatnost smlouvy, je-li smlouva vyhotovena ve dvojím provedení \"s platností originálu\" to, že jedno vyhotovení obsahuje podpisy všech smluvních stran, zatímco druhé vyhotovení nikoliv. Odvolací soud jejich návrhu nevyhověl, neboť podle něj nejde o otázku zásadního právního významu.
S tímto závěrem se ztotožňuje i dovolací soud. Za otázku zásadního právního významu nelze považovat v daném případě otázku platnosti smlouvy, jejíž jedno vyhotovení nesplňuje náležitosti originálu, když je k dispozici bezchybné a nezpochybňované vyhotovení smlouvy, ze kterého jasně vyplývá, že účastníci smlouvu uzavřeli a zřejmě nedopatřením nebyl druhý stejnopis smlouvy opatřen všemi potřebnými podpisy a tato skutečnost v daných souvislostech nemůže způsobit neuzavření smlouvy. Z uvedených důvodů tak nejsou naplněny podmínky přípustnosti dovolání podle §239 odst. 2 o. s. ř.
Nejvyšší soud proto podle §239 odst. 2., §243b odst. 4 v návaznosti na ust. §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. rozhodl tak, že dovolání pro jeho nepřípustnost odmítl.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na §224 odst. a §142 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na úspěch v dovolacím řízení tak, že žádný účastník nemá právo na jejich náhradu, neboť 2) žalovaná neměla úspěch v řízení a žalobkyni podle spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 24. října 2000
JUDr.Ing. Jan H u š e k, v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Lucie Žouželová