Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.10.2000, sp. zn. 29 Cdo 2249/99 [ rozsudek / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2000:29.CDO.2249.99.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2000:29.CDO.2249.99.1
sp. zn. 29 Cdo 2249/99 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška v právní věci žalobce V. S., zastoupeného advokátem, proti žalované I. P., a. s., o 300 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod spis. zn. 6 C 115/98 - 53, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. června 1999 č. j. 22 Co 166/99-68, takto: Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. června 1999 č. j. 22 Co 166/99-68 a rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 18. ledna 1999 č. j. 6 C 115/98 - 53 se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Pardubicích k dalšímu řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 18. ledna 1999 č. j. 6 C 115/98 - 53 zamítl návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 300 000 Kč s 18 % úrokem z prodlení od 28. 5. 1998 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud vyšel ze zjištění, že žalovaná uzavřela dne 15. 7. 1997 pojistnou smlouvu s družkou žalobce L. T. o pojištění pro případ smrti nebo dožití a pro případ smrti byl oprávněnou osobou, která má nárok na pojistné plnění, ustaven žalobce. Pojištěná L. T. neodpověděla pravdivě a úplně na písemné dotazy žalované jako pojistitele, týkající se sjednávaného pojištění, jak ukládá ust. §793 odst. 1 obč. zák., o čemž se dozvěděla žalovaná z lékařské zprávy dne 19. 1. 1998 a pokud na základě této skutečnosti žalovaná dopisem ze dne 19. 2. 1998 odstoupila od předmětné pojistné smlouvy, dospěl okresní soud k závěru, že žalovaná odstoupila od smlouvy platně v určené tříměsíční lhůtě stanovené v ust. §802 odst. 1 obč. zák. Soud prvního stupně neuznal námitku žalobce, že žalovaná měla postupovat podle ust. §802 odst. 2 obč. zák., když v tříměsíční lhůtě od 19. 2. 1998 měla odmítnout plnění, které pak dnem 19. 5. 1998 bylo v analogické lhůtě tří měsíců dle ust §802 odst. 1 obč. zák. prekludováno a soud dovodil, že v daném případě nepřicházel v úvahu postup podle ust. §802 odst. 2 obč. zák., nýbrž podle ust. §802 odst. 1 obč. zák., který upravuje důsledky vědomého porušení povinností pojištěného uvedených v ust. §793 obč. zák. K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 8. června 1999 č. j. 22 Co 166/99-68 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud proti svému rozsudku připustil dovolání. Krajský soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a ztotožnil se i s jeho právními závěry. Odvolací soud se zřetelem na důvody odvolání, v němž odvolatel poukazoval na ust. §578 obč. zák. s tím, že smrtí pojištěné došlo k zániku pojistného vztahu a že odstoupení od pojistné smlouvy po tomto datu je neplatné, doplnil právní závěr v uvedené věci, a to odkazem na ust. §817 obč. zák., jehož obsahem je postoupení práv na plnění. Účastníkem pojištění se v tomto případě stává osoba, které má pojistnou událostí vzniknout právo na plnění, vstupuje do práv zemřelého pojištěného a tudíž pojistitel není oprávněn odmítnout plnění z pojistné smlouvy podle ust. §802 odst. 2 obč. zák., ale může od smlouvy odstoupit podle ust. §802 odst. 1 obč. zák. Odvolací soud dále dovodil, že je třeba vycházet i z ust. §579 odst. 1 obč. zák., jako obecné úpravy závazkového práva, podle níž smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem. Žalobce proti rozsudku odvolacího soudu podal dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust.§239 odst. 1 o. s. ř. a vytýká odvolacímu soudu nesprávné právní posouzení v aplikaci ust. §802 odst. 1 obč. zák. na danou věc. Dovolatel namítá, že ust. §802 odst. 1 obč. zák. lze aplikovat jen v případě, že o důvodech ve smyslu ust. §793 obč. zák. se dozví pojistitel před pojistnou událostí, avšak dozví-li se o těchto skutečnostech až po pojistné události, musí postupovat podle ust. §802 odst. 2 obč. zák., a to v analogické lhůtě tří měsíců podle ust. §802 odst. 1 obč. zák. Žalobce zdůrazňuje, že pokud by takto neměl být způsob aplikace ust. §802 obč. zák. chápán, byl by odstavec druhý tohoto ustanovení nadbytečný. Protože i soud prvního stupně nesprávně aplikoval na podstatu sporu ust. §802 odst. 1 obč. zák., navrhl dovolatel, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc vrátil Okresnímu soudu v Pardubicích k dalšímu řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( §10a o. s. ř. ) zjistil, že dovolání je v dané věci přípustné ( §236 odst. 1 o. s. ř. ) podle §239 odst. 1 o. s. ř ., neboť bylo podáno proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno a odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil přípustnost dovolání, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou - účastníkem řízení ( §240 odst. 1 o. s. ř.), řádně zastoupenou advokátem ( §241 odst. 1 o. s. ř. ), splňuje formální i obsahové znaky předepsané ust. §241 odst. 2 o. s. ř. a vychází z dovolacího důvodu podle ust. §241 odst. 3 písm. d) o. s. ř. Dovolací soud přezkoumal napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové v souladu s ust. §242 odst. 1 a 3 o. s. ř. a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné. Dovolacím důvodem, který žalobce uplatnil v dovolání, je nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem /§241 odst. 3 písm. d) o. s. ř./. O nesprávné právní posouzení věci či určité právní otázky se jedná v případě, že odvolací soud na zjištěný skutkový stav aplikoval nesprávný právní předpis nebo správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, případně jej nesprávně aplikoval. Předmětem dovolacího přezkumu byla otázka, zda z pohledu uplatněného dovolacího důvodu podle ust. §241 odst. 3 písm. d) o. s. ř., odvolací soud aplikoval správně na daný případ ust. §802 odst. 1 obč. zák. Podle ust. §802 odst. 1 obč. zák. může pojistitel od pojistné smlouvy odstoupit při vědomém porušení povinností uvedených v ust. §793 obč. zák., jestliže při pravdivém a úplném odpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. Toto právo může pojistitel uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil; jinak právo zanikne. Podle ust. §793 obč. zák. kdo s pojistitelem uzavírá pojistnou smlouvu, je povinen odpovědět pravdivě a úplně na všechny písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění. To platí též, jde-li o změnu pojištění. Podle ust. §802 odst. 2 obč. zák. dozví-li se pojistitel až po pojistné události, že její příčinou je skutečnost, kterou pro vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi nemohl zjistit při sjednávání pojištění a která pro uzavření pojistné smlouvy byla podstatná, je oprávněn plnění z pojistné smlouvy odmítnout; odmítnutím plnění pojištění zanikne. Dovolateli je třeba přisvědčit, že ust. §802 odst. 2 obč. zák. se aplikuje v případě, že pojistitel se dozví o důvodech uvedených v ust. §793 obč. zák. až po pojistné události. Z povahy závazku pojištění pro případ smrti vyplývá, že nastala-li pojistná událost, nemůže již pojistitel od smlouvy odstoupit, neboť v tomto případě mu již vznikla povinnost plnit podle pojistné smlouvy osobě, které pojistnou událostí vzniklo právo na plnění ve smyslu ust. §817 obč. zák. Zákon pro případ, že pojistitel se až po pojistné události dozví, že její příčinou je skutečnost, kterou pro vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi nemohl zjistit při sjednávání pojištění a která pro uzavření pojistné smlouvy byla podstatná, upravuje pouze odmítnutí plnění / ust. §802 odst. 2 obč. zák./. Možnost vyvodit důsledky ve smyslu ust. §802 odst. 2 obč. zák. je vázána na dvě důležité podmínky: předně je to požadavek, aby povinnost odpovědět pravdivě a úplně na dotazy pojišťovny byla porušena vědomě, a za druhé, aby skutečnost, kterou nemohl pojistitel pro nepravdivou nebo neúplnou odpověď zjistit, byla podstatná pro uzavření smlouvy a byla zároveň příčinou pojistné události. Z listiny na č.l. 43 soudního spisu ve spojení s listinou na č. l. 41 spisu vyplývá, že pojištěná nepravdivě odpověděla na položené dotazy pojistitele - žalované a že při pravdivém zodpovězení dotazů by pojistitel pojistnou smlouvu neuzavřel /viz č. l. 20 spisu/, přičemž o této skutečnosti se dozvěděl pojistitel až po pojistné události /viz č.l. 41 spisu/. S ohledem na nesprávný právní závěr odvolacího soudu v aplikaci ust. §802 odst. 1 obč. zák., se odvolací soud již nezabýval dokazováním, které bylo nezbytné pro oprávněnost aplikace ust. §802 odst. 2 obč. zák., a to v dané věci zjištěním, zda skutečnost, kterou nemohl pojistitel pro vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi zjistit, byla pro uzavření pojistné smlouvy nejen podstatná, ale byla zároveň příčinou pojistné události. Nejvyšší soud České republiky nepřisvědčil tvrzení dovolatele, že tříměsíční propadná lhůta stanovená v ust. §802 odst. 1 obč. zák. pro odstoupení od pojistné smlouvy, se analogicky aplikuje na odmítnutí plnění ve smyslu ust. §802 odst. 2 obč. zák., a že právo na odmítnutí plnění žalovanou zaniklo, když žalovaná v této analogické lhůtě úkon odmítnutí plnění neprovedla. Podle ust. §583 obč. zák. dochází k zániku práva proto, že nebylo ve stanovené době uplatněno, jen v případech v zákoně uvedených. Jde o tzv. prekluzi. Má-li právo zaniknout prekluzí, musí to být výslovně v právním předpise stanoveno. Na jiné než v zákoně uvedené případy nelze ustanovení o prekluzi aplikovat ani analogicky. Podle ust. §242 odst. 3 o. s. ř. lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Z této zásady vázanosti užitými dovolacími důvody představují výjimku vady řízení podle ust. §237 odst. 1 o. s. ř. a je-li dovolání přípustné i jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, ke kterým dovolací soud přihlédne z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda byly v dovolání uplatněny /§241 odst. 3 písm. b) o. s. ř./. Tyto vady řízení dovolatel nenamítá a ani z obsahu spisu se nepodávají. Nelze-li mít dovoláním napadené rozhodnutí za správné, Nejvyšší soud je podle §243b odst. 1 o. s. ř. zrušil. Protože nesprávné právní posouzení, které vedlo ke zrušení rozsudku odvolacího soudu platí rovněž pro rozsudek soudu prvního stupně, dovolací soud podle ust. §243b odst. 2 o. s. ř. zrušil rovněž rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Právní názor dovolacího soudu je pro další řízení závazný (§243d odst. l, věta druhá, o. s. ř.). V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o náhradě nákladů řízení včetně řízení dovolacího (§243d odst. 1, věta třetí, o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek. V Brně 30. října 2000 JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á , v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Ivana Navrátilová

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/30/2000
Spisová značka:29 Cdo 2249/99
ECLI:ECLI:CZ:NS:2000:29.CDO.2249.99.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Dotčené předpisy:§793 předpisu č. 40/1964Sb.
§802 odst. 2 předpisu č. 40/1964Sb.
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18