ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.2952.2016.1
sp. zn. 29 Cdo 2952/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně A. B. , zastoupené Mgr. Romanem Stoškem, advokátem, se sídlem v Opavě, Horní nám. 286/55, PSČ 746 01, proti žalovanému Bytovému družstvu Opavská 16 , se sídlem ve Vítkově, Opavská 16, PSČ 749 01, identifikační číslo osoby 28629001, zastoupenému JUDr. Vlastimilem Vezdenkem, advokátem, se sídlem v Opavě, Hauerova 725/3, PSČ 746 01, o určení členství v družstvu a práva nájmu družstevního bytu, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 26 Cm 2/2014, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. listopadu 2015, č. j. 8 Cmo 287/2015-100, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 13. května 2015, č. j. 26 Cm 2/2014-45, určil, že (původní) žalobci A. B. a L. B. jsou společnými členy žalovaného a současně společnými nájemci ve výroku blíže specifikovaného družstevního bytu (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
K odvolání žalovaného Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. ve vztahu k L. B., zemřelému 7. srpna 2015, a řízení v tomto rozsahu zastavil (první výrok), ve vztahu k žalobkyni rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že určil, že žalobkyně je členkou žalovaného a nájemkyní ve výroku blíže specifikovaného družstevního bytu (druhý výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně a řízení odvolacího (třetí výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
Závěr odvolacího soudu, podle něhož členství žalobkyně v dovolateli, zaniklé v důsledku pravomocného nařízení výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, se zastavením výkonu rozhodnutí z důvodu uvedeného v §268 odst. 1 písm. c) o. s. ř. podle §231 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, obnovilo, neboť výkonem rozhodnutí vymáhaná povinnost nebyla ani zčásti splněna z prostředků získaných postižením členských práv a povinností, je plně v souladu se závěry rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 20. května 2015, sp. zn. 31 Cdo 2827/2012, uveřejněném pod číslem 109/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek [jeho závěry, přijaté pro poměry exekuce vedené podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu), se v tomto směru uplatní v i řízení o výkon rozhodnutí vedeném podle občanského soudního řádu].
Zpochybňuje-li dovolatel uvedený závěr argumentací, podle níž byla vymáhaná povinnosti zčásti (co do 5.600 Kč) splněna z prostředků získaných postižením členských práv a povinností, vychází z jiného než soudy zjištěného skutkového stavu věci; skutková zjištění, ze kterých vyšel odvolací soud, však nelze v dovolacím řízení s účinností od 1. ledna 2013 zpochybnit pro absenci k tomu způsobilého dovolacího důvodu (viz §241a odst. 1 o. s. ř.).
Dovolání, jež vychází z jiného než soudy zjištěného skutkového stavu věci, není podle §237 o. s. ř. přípustné.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. srpna 2016
JUDr. Filip C i l e č e k
předseda senátu