ECLI:CZ:NS:2011:29.CDO.3302.2011.1
sp. zn. 29 Cdo 3302/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně Marius Pedersen a. s. , se sídlem v Hradci Králové, Průběžná 1940/3, PSČ 500 09, identifikační číslo osoby 42194920, zastoupené JUDr. Josefem Vaške, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Škroupova 957, PSČ 500 02, proti žalovanému JUDr. F. K. , advokátu, jako správci konkursní podstaty úpadkyně EZOP, s. r. o., identifikační číslo osoby 49812980, za účasti M. V. , zastoupeného JUDr. Vladimírem Špačkem, advokátem, se sídlem v Náchodě, Tyršova 64, PSČ 547 01, jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalovaného, o vyloučení věcí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 40 Cm 5/2008, o dovolání vedlejšího účastníka proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. března 2011, č. j. 13 Cmo 35/2010-170, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Vedlejší účastník je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 3.060,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.
III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 18. listopadu 2009, č. j. 40 Cm 5/2008-131, Krajský soud v Hradci Králové vyloučil ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně EZOP, s. r. o. ve výroku specifikované movité věci (stroje).
Dovolání podané vedlejším účastníkem proti v záhlaví označenému rozsudku (jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně) Nejvyšší soud podle §243b odst. 5 a §218 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odmítl.
Vedlejší účastník totiž z příčin popsaných v usnesení Nejvyššího soudu uveřejněném pod číslem 3/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (na něž se odkazuje) není osobou oprávněnou k podání dovolání, na čemž nic nemůže změnit ani to, že žalovaný k výzvě soudu, aby se vyjádřil k dovolání, uvedl, že s dovoláním (jeho právními závěry) souhlasí.
Výroky o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírají o ustanovení §243b odst. 5, 224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání podal pouze vedlejší účastník, toto podání bylo odmítnuto a žalobkyni vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (dovolací řízení), jež podle ustanovení §8, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. činí 2.250,- Kč, a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. S připočtením náhrady za 20% daň z přidané hodnoty ve výši 510,- Kč tak Nejvyšší soud přiznal žalobkyni k tíži dovolatele částku 3.060,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 26. října 2011
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu