ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.3727.2014.1
sp. zn. 29 Cdo 3727/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci žalobkyně Komerční banky, a. s. , se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33 čp. 969, PSČ 114 07, identifikační číslo osoby 45317054, proti žalované I. K. Š. , zastoupené Mgr. Martinou Holotňákovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Čechyňská 361/16, PSČ 602 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 55 Cm 312/2013, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. dubna 2014, č. j. 5 Cmo 163/2014-54, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání žalované potvrdil usnesení ze dne 5. února 2014, č. j. 55 Cm 312/2013-42, jímž Městský soud v Praze – odkazuje na ustanovení §106 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) – zamítl námitku žalované, že věc má být projednána v řízení před rozhodci.
Odvolací soud – odkazuje na ustanovení bodu 6 smlouvy o zajištění blankosměnkou uzavřené dne 15. června 2012 mezi žalobkyní a společností KOSMETIKA FM GROUP CZECH s. r. o. (dále jen „společnost“ a „smlouva o zajištění“) – uzavřel, že rozhodčí doložka obsažená ve smlouvě o zajištění žalovanou „nezavazuje“, neboť není jejím účastníkem.
Dovolání žalované proti usnesení odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Dovolatelkou zpochybněné právní posouzení věci odvolacím soudem [co do závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou rozhodčí smlouva (rozhodčí doložka) ohledně sporu o zaplacení sporné směnky uzavřena nebyla], totiž zcela odpovídá závěrům vysloveným Nejvyšším soudem v rozsudcích ze dne 30. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3613/2009, a ze dne 31. května 2011, sp. zn. 29 Cdo 1130/2011 (jenž byl uveřejněn v časopise Soudní judikatura číslo 6, ročníku 2012, pod číslem 87), jakož i v usnesení ze dne 22. ledna 2014, sp. zn. 29 Cdo 3969/2013 (rozhodnutí jsou dostupná i na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Naposledy zmiňované rozhodnutí přitom bylo přijato v typově shodné věci (v níž se žalobkyně domáhala zaplacení směnky avalované jiným směnečným dlužníkem, jehož námitka, že podle smlouvy účastníků věc měla být projednána v rozhodčím řízení, byla založena na obdobném skutkovém rámci, jako v nyní projednávané věci), přičemž Nejvyšší soud v něm uzavřel, že byť je přílohou smlouvy o zajištění blankosměnkou i „prohlášení avalisty“, podle jehož obsahu je avalista srozuměn s tím, že žalobkyně může práva plynoucí ze smlouvy o zajištění blankosměnkou uplatnit za podmínek stanovených v této smlouvě, je zcela zjevné, že uvedené prohlášení je (pouze) jednostranný právní úkon žalované (ve kterém navíc o rozhodčí doložce žádná zmínka není). Současně neměl pochyb o tom, že rozhodčí doložka sjednaná mezi žalobkyní a výstavcem směnky nezakládá pravomoc rozhodce (v poměrech dané věci stálého rozhodčího soudu) ve sporu mezi žalobkyní a žalovanou směnečnou rukojmí (potud odkázal též na závěry formulované Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 31. března 2009, sp. zn. 23 Cdo 2351/2007, uveřejněném pod číslem 2/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Srov. dále shodně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2014, sp. zn. 29 Cdo 3768/2013.
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. září 2014
JUDr. Jiří Z a v á z a l
předseda senátu