ECLI:CZ:NS:2011:29.CDO.3944.2011.1
sp. zn. 29 Cdo 3944/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce STRODEN MANAGEMENT LIMITED , se sídlem Parou, 1A, P.C. 6035, Larnaca, Kyperská republika, reg. č. HE 117 862, zastoupené JUDr. Petrem Voříškem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 7, Přístavní 321/14, PSČ 170 00, proti žalovaným 1) J. S. , zastoupené JUDr. Annou Horákovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Čelakovského sady 8, PSČ 120 00 a 2) K. Č. , o zaplacení částky 625.355,75 Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 30 Cm 73/2003, o dovolání první žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. května 2011, č. j. 9 Cmo 341/2010-197, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze k odvolání první žalované usnesením ze dne 20. května 2011, č. j. 9 Cmo 341/2010-197, (mimo jiné) potvrdil usnesení ze dne 16. srpna 2010, č. j. 30 Cm 73/2003-169, ve výroku, jímž Městský soud v Praze – odkazuje na ustanovení §107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a čl. I. §11 zákona č. 191/1950 Sb. (dále jen „směnečný zákon“) – nepřipustil, aby do řízení na místo dosavadního žalobce vstoupil P. S.
Podle odvolacího soudu „nebyla osvědčena právní skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod směnky z žalobce na P. S.“. „V dané věci je požadováno zaplacení směnky na řad, proto pro převod směnky na jinou osobu je podle čl. I. §11 odst. 1 směnečného zákona nezbytný rubopis“. „Skutečnost, že předmětná směnka je uložena v soudní úschově, nebrání žalobci dostavit se na soud a rubopis na směnce vyznačit“. Přitom „není správný názor první žalované, že soud měl vyzývat žalobce k vyznačení rubopisu na směnce“, jelikož „poučovací povinnost soudu dle §5 o. s. ř. se vztahuje na procesní práva účastníků, nikoliv na hmotná práva“.
Proti tomuto výroku usnesení odvolacího soudu podala první žalovaná dovolání, které má za přípustné „ve smyslu ust. §236 o. s. ř. a násl.“, namítajíc, že soudy nižších stupňů „nesprávně právně posoudily zjištěný skutkový stav“.
Dovolatelka „je přesvědčena, že soudy nebyly oprávněny nepřipustit vstup P. S. jako nového účastníka do řízení na místo žalobce“, zdůrazňujíc, že „žalobce postoupil žalovanou pohledávku jmenovanému, což žalobce sám deklaroval ve svém podání ze dne 22. 9. 2009“ a dovolatelka „s tímto postoupením pohledávky, včetně záměny žalobce v plném rozsahu souhlasí“. K převodu směnky na řad právního nástupce žalobce podle dovolatelky nedošlo proto, že „originál směnky je uložen u soudu a nebylo tedy v možnostech žalobce ani jeho nástupce tuto formální záležitost splnit“. Současně namítá, že „soud prvního stupně měl žalobci uložit lhůtu k vyznačení převodu směnky na řad právního nástupce a umožnit provést tuto změnu na předmětné směnce“.
Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání první žalované, které je přípustné podle ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., Nejvyšší soud podle ustanovení §243b odst. 1 o. s. ř. odmítl jako zjevně bezdůvodné.
Učinil tak proto, že právní posouzení věci odvolacím soudem co do výkladu ustanovení §107a o. s. ř. plně odpovídá závěrům formulovaným Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 8. října 2003, sp. zn. 29 Odo 454/2003, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 10, ročník 2003, pod číslem 181 a v usnesení ze dne 29. září 2009, sp. zn. 29 Cdo 5052/2007. Ve shora zmiňovaných rozhodnutích přitom Nejvyšší soud dovodil, že převod směnky rubopisem je hmotněprávním úkonem účastníka a žádné ustanovení občanského soudního řádu ani jiného právního předpisu jeho provedení v průběhu směnečného řízení nebrání, jakož i to, že směnku lze převádět rubopisem i v době, kdy je uložena u soudu.
Současně nelze přehlédnout, že žalobce nepochybně mohl vyznačit na směnce rubopis i poté, kdy byl seznámen s důvody, pro které soud prvního stupně zamítl jeho návrh podle §107a o. s. ř., a to až do vydání rozhodnutí odvolacího soudu (§154 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s §167 odst. 2 a §211 o. s. ř.) [k tomu srov. dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. září 2005, sp. zn. 29 Odo 1083/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2006, pod číslem 5].
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. prosince 2011
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu