ECLI:CZ:NS:2011:29.CDO.597.2010.1
sp. zn. 29 Cdo 597/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci TARUS, s. r. o. „v likvidaci“, se sídlem v Třinci - Lyžbicích, Jablunkovská 410, identifikační číslo osoby 64 61 70 76, o zrušení obchodní společnosti s likvidací, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 29 Cm 4/2007, o dovolání podaném J. K., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. října 2008, č. j. 5 Cmo 385/2008 – 76, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 19. ledna 2007, č. j. 29 Cm 4/2007- 4, zahájil Krajský soud v Ostravě postupem dle §81 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) řízení o zrušení obchodní společnosti TARUS, s. r. o., s likvidací. Napadeným usnesením odmítl Vrchní soud v Olomouci odvolání podané J. K. proti usnesení ze dne 11. října 2007, č. j. 29 Cm 4/2007 – 33, kterým Krajský soud v Ostravě rozhodl o zrušení společnosti TARUS, s. r. o., s likvidací, jako podané osobou, která k němu není oprávněna.
Proti usnesení odvolacího soudu podal J. K. dovolání.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon (v ustanoveních §237 až 239 o. s. ř.) připouští.
Ustanovení §237 o. s. ř. upravuje podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku (a usnesení) odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé. Usnesení, kterým bylo odmítnuto odvolání proto, že jej podala osoba, která k jeho podání nebyla aktivně legitimována, však usnesením ve věci samé není. Podle §237 o. s. ř. proto dovolání přípustné není. Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §238, §238a a §239 odst. 1 a 2 o. s. ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovaných. Přípustnost dovolání neplyne ani z ustanovení §239 odst. 3 o. s. ř., neboť podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle §43 o. s. ř. odmítnuta žaloba, popřípadě jiný návrh na zahájení řízení, a nikoliv rozhodoval-li odvolací soud o odmítnutí odvolání, jak tomu bylo v posuzovaném případě.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není přípustné; Nejvyšší soud je proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení je ve smyslu ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. a §146 odst. 3 o. s. ř. odůvodněn tím, že dovolání J. K. bylo odmítnuto a tím, že u společnosti žádné prokazatelné náklady tohoto řízení zjištěny nebyly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. dubna 2011
doc. JUDr. Ivana Štenglová
předsedkyně senátu