ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.716.2007.1
sp. zn. 29 Cdo 716/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Petra Šuka a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobkyně J. J., narozené, bytem ve, zastoupené JUDr. J. R., advokátem, se sídlem v , proti žalované JUDr. E. J., advokátce, se sídlem, jako správkyni konkursní podstaty úpadce M. J., , o stanovení povinnosti podat návrh na vklad do katastru nemovitostí, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 10 C 220/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. července 2006, č.j. 11 Co 349/2006-54, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 3.034,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 14. července 2006, č.j. 11 Co 349/2006-54, potvrdil rozsudek ze dne 29. listopadu 2005, č.j. 10 C 220/2005-23, jímž Okresní soud ve Frýdku - Místku zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen do tří dnů od právní moci rozsudku podat Katastrálnímu úřadu pro M. kraj, katastrální pracoviště N. J., návrh ve znění:
„Na základě rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 23. 3. 2005, č.j. 7 C 191/2001-132, který nabyl právní moci dne 23. 3. 2005 a kterým bylo rozhodnuto o vypořádání společného jmění manželů, se paní J. J., nar., bytem, stala výlučnou vlastnicí těchto nemovitostí:
- budova - objekt bydlení čp. na parc. č. St. - zastavěná plocha a nádvoří,
- parc. č. st. - zastavěná plocha a nádvoří,
- parc. č. - zahrada,
- parc. č. - zahrada,
- parc. č. - zahrada,
- parc. č. - ostatní plocha,
vše zapsáno na LV , katastrální území a obec F. pod R. u Katastrálního úřadu pro M. kraj, KP N. J. Výše uvedeným rozsudkem došlo ke zpeněžení nemovitostí, které připadly do výlučného vlastnictví paní J. J., čímž podle §28 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, došlo k zániku zástavních práv váznoucích na těchto nemovitostech.
Navrhuji proto, aby katastrální úřad rozhodl takto: V části C listu vlastnictví č. , katastrální území a obec F. pod R. se vymazává:
Zástavní právo pro K. b., a. s., N. J., ve výši 1.259.000,- Kč. Parcela: St. ., budova: F. pod R., čp. ., smlouva o zástavním právu podle §129 písm. c) až i), h. z. ze dne 30. 12. 1991.
Zástavní právo ze dne 30. 4. 1999 pro Finanční úřad v K. Parcela:, parcela: parcela:, parcela: , rozhodnutí správce daně o zřízení zástavního práva (§72 zák. č. 337/92 Sb.).
Zástavní právo ze dne 30. 4. 1999 pro Finanční úřad v K., Parcela: St. budova: F. pod R., čp., rozhodnutí správce daně o zřízení zástavního práva (§72 zák. č. 337/92 Sb.).
Zástavní právo o postoupení pohledávky, parcela:, parcela: parcela: smlouva V.
Zástavní právo ze dne 30. 6. 1994 pro K., s. r. o., Praha 1 (IČ) ve výši 8.355.000,- Kč, právní účinky vkladu ke dni 30. 6. 1994, parcela:, parcela:, parcela:, smlouva V.
Zástavní právo o postoupení pohledávky, parcela: St., budova: F. pod R., čp., smlouva ze dne 25. 3. 2000.
Zástavní právo ze dne 30. 6. 1994 pro K., s. r. o., Praha 1 () ve výši 8.355.000,- Kč, právní účinky vkladu ke dni 30. 6. 1994. Parcela: St., budova: F. pod R., čp., smlouva V.
Přílohy: Rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 23. 3. 2005, č. j. 7 C 191/2001-132“
Odvolací soud - cituje ustanovení §27 odst. 1 a §28 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále jen „ZKV“) - shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že „samotné vypořádání společného jmění manželů, do něhož spadá majetek tvořící konkursní podstatu, či vyplacení části na vyrovnání podílu z tohoto společného jmění manželů, není zákonem nijak považováno za zpeněžení majetku spadajícího do konkursní podstaty“. Akceptace názoru žalobkyně, podle něhož vypořádání společného jmění manželů a vyplacení vypořádacího podílu je zpeněžením věci spadající do konkursní podstaty, by totiž ve svém důsledku znamenala „zjevné obcházení“ ustanovení §27 odst. 1 a 2 ZKV a poškození práv konkursních věřitelů.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které má za přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu (i soudu prvního stupně) spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tj. uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.
S poukazem na závěry formulované v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 20/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2004, sp. zn. 29 Odo 176/2004 (jde o rozhodnutí uveřejněné pod číslem 72/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), zdůrazňuje, že rozhodnutí, kterým soud na základě požadavku obsaženého v §26 odst. 1 ZKV bezpodílové spoluvlastnictví (zaniklé prohlášením konkursu na majetek jednoho z manželů) vypořádá, je podkladem pro vyloučení věcí, jež byly přikázány manželu úpadce, z konkursní podstaty. Správce učiní u příslušných položek soupisu konkursní podstaty poznámku o výsledku řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví. Řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví je zvláštním druhem sporu vyvolaného konkursem (incidenčního sporu), kterým se vymezuje rozsah majetku konkursní podstaty a který v případě, že důvodem zařazení věci do soupisu byla jen okolnost, že nedošlo k vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví úpadce, nahrazuje spor o vyloučení věci z konkursní podstaty. Žaloba o vyloučení věci z konkursní podstaty vycházející z toho, že soud věc v rámci vypořádání již přikázal do výlučného vlastnictví manžela úpadce, není nutná. Výsledek řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví zaniklého prohlášením konkursu je správce (i jako účastník řízení), stejně jako konkursní soud, povinen respektovat; konkursnímu soudu proto ani nepřísluší vyzývat manžela úpadce po proběhnuvším vypořádání k podání vylučovací žaloby.
Vyzval-li následně správce konkursní podstaty žalobkyni k plnění podle ustanovení §27 odst. 5 ZKV a zapsal-li nemovitosti specifikované ve výroku rozhodnutí soudu prvního stupně do soupisu majetku konkursní podstaty úpadce, postupoval v rozporu s výše uvedenými zásadami, když - podle názoru dovolatelky - do soupisu majetku konkursní podstaty nelze opakovaně zapsat tytéž nemovitosti, nadto z jiného důvodu.
Konečně dovolatelka akcentuje, že měl-li správce konkursní podstaty v úmyslu sporné nemovitosti, na kterých vázlo zástavní právo, zpeněžit pro účely uspokojení odděleného věřitele, pak jím navržený způsob vypořádání (v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů) „byl učiněn se spekulativním účelem“ a žalobkyně byla uvedena v omyl.
Proto dovolatelka požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil.
Původně žalovaný správce konkursní podstaty považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.
V průběhu dovolacího řízení Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 2. dubna 2007, č.j. 24 K 11/97-563, ustanovil správcem konkurzní podstaty úpadce M. J. (namísto dosavadního správce Ing. M. M., jehož funkce zanikla smrtí) JUDr. E. J. a Nejvyšší soud k této změně v osobě správce konkursní podstaty přihlédl při označení účastníků v záhlaví tohoto rozhodnutí.
Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu, které není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř., neshledal Nejvyšší soud přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.; proto je podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Učinil tak proto, že již vzhledem k samotnému vymezení žalobního požadavku (§79 odst. 1 o. s. ř.), nemohla být žaloba shledána důvodnou. Ze žádného právního předpisu totiž nelze dovodit povinnost správce konkursní podstaty podat katastrálnímu úřadu návrh na výmaz zástavních práv, jimiž jsou zatíženy nemovitosti sepsané do soupisu majetku konkursní podstaty úpadce, z katastru nemovitostí, nehledě na to, že v poměrech projednávané věci by měl být žalovaný rozhodnutím soudu k podání takového návrhu nucen, ačkoli s názorem o zániku zástavního práva nesouhlasí.
Neakceptovatelná je ostatně i konstrukce žalobkyně, podle níž by rozhodnutím soudu o vypořádání společného jmění manželů, zaniklého prohlášením konkursu na majetek jednoho z nich, ve spojení se splněním povinnosti určené tímto rozhodnutím k „dorovnání“ podílů obou manželů, mohlo dojít k zásahu do zástavních práv svědčících třetím osobám k nemovitostem původně ve společném jmění manželů (takové účinky nemá rozhodnutí soudu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů ani v mimokonkursních poměrech).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalobkyni vznikla povinnost hradit žalované její náklady řízení. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalované sestávají ze sazby odměny za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení §8, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve výši 2.250,- Kč a z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a celkem s připočtením náhrady za 19% daň z přidané hodnoty činí 3.034,50 Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 29. října 2008
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu