ECLI:CZ:NS:2010:29.CDO.926.2010.1
sp. zn. 29 Cdo 926/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Filipa Cilečka v konkursní věci úpadce Přerovských strojíren a. s. , se sídlem v Přerově, Kojetínská 2903/73, PSČ 750 53, identifikační číslo 00008311, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 8 K 65/97, o přihlášce pohledávky číslo 135, o dovolání konkursního věřitele OIN Development a. s. , se sídlem v Olomouci, Šemberova 66/9, PSČ 772 00, identifikační číslo 47676213, zastoupeného Mgr. Markem Gocmanem, advokátem, se sídlem v Ostravě - Mariánských Horách, 28. října 219/438, PSČ 709 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. října 2009, č. j. 2 Ko 73/2009-41, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 15. dubna 2009, č. j. 8 K 65/97, č. př. 135-24, rozhodl Krajský soudu v Ostravě (dále též jen „konkursní soud“), že účast konkursního věřitele OIN Development a. s. (dále též jen „konkursní věřitel“) v konkursním řízení úpadce (Přerovských strojíren a. s.) se co do částky 14.882.941,- Kč ukončuje.
Konkursní soud uzavřel, že v uvedeném rozsahu pohledávka konkursního věřitele zanikla na základě dohody o narovnání ze dne 18. prosince 2003; proto za přiměřeného použití §94 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) rozhodl v popsaném rozsahu o ukončení účasti konkursního věřitele v konkursním řízení.
K odvolání konkursního věřitele Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení konkursního soudu tak, že určil, že k pohledávce konkursního věřitele, přihlášené dne 12. listopadu 2008 v částce 14.882.941,- Kč, vedené pod č. sv. 135, se nepřihlíží.
Odvolací soud přitakal důvodům, pro něž měl konkursní soud pohledávku za zaniklou dohodu o narovnání. Poukázal ovšem i na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2009, sp. zn. 29 Cdo 3339/2007 (jde o usnesení uveřejněné pod číslem 46/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), podle nějž nelze ustanovení §94 odst. 4 o. s. ř. v konkursním řízení aplikovat ani přiměřeně. Upozornil dále, že podle citovaného usnesení Nejvyššího soudu konkursní soud, jenž má za to, že pro další chod řízení je nezbytné uvědomit konkursního věřitele, že jeho účast v konkursu zanikla, a že se tedy k jeho pohledávce nepřihlíží, tak může učinit usnesením, jímž se upravuje vedení řízení. Odtud odvolací soud (připojuje odkaz na §12 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání) dovodil potřebu změny odvoláním napadeného usnesení do podoby zmíněné výše.
Proti usnesení odvolacího soudu podal konkursní věřitel včasné dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 odst. 1 písm. a/ a c/ o. s. ř., ve spojení s ustanovením §238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř., akcentuje, že šlo o usnesení měnící. Dovoláním pak uplatňuje dovolací důvod uvedený v §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání odmítl podle §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř., jako objektivně nepřípustné.
Učinil tak proto, že napadené usnesení není mezi těmi, pro něž by občanský soudní řád dovolání připouštěl (v §237 až §239). Tomu, aby bylo možné založit přípustnost dovolání způsobem předjímaným dovolatelem, brání skutečnost, že napadeným usnesením nebylo změněno ani potvrzeno usnesení soudu prvního stupně „ve věci samé“ (srov. v typově obdobné věci i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2009, sp. zn. 29 Cdo 4404/2007, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Pro úplnost lze dodat, že z napadeného usnesení je zjevné, že usnesení vydané konkursním soudem podle §94 odst. 4 o. s. ř. (v intencích odvolacím soudem citované judikatury Nejvyššího soudu nesprávně) bylo napadeným usnesením beze zbytku odklizeno a že výrok, jímž odvolací soud toto usnesení nahradil, má jen povahu usnesení o vedení řízení.
Rozhodné znění občanského soudního řádu (do 31. prosince 2007) plyne z §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 20. července 2010
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu