ECLI:CZ:NS:2023:29.ICDO.27.2023.1
KSPH 36 INS XY
74 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 27/2023-125
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce J. H. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Vladimírem Turkem, advokátem, se sídlem v Praze 3, Korunní 2206/127, PSČ 130 00, proti žalovaným 1/ České republice - Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, PSČ 128 10, identifikační číslo osoby 00025429, a 2/ J. K. , narozenému XY, bytem XY, o určení neplatnosti a neúčinnosti právního jednání, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 74 ICm XY jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice V. H. , narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Praze 1 pod sp. zn. KSPH 36 INS XY, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. srpna 2022, č. j. 74 ICm XY, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. listopadu 2022, č. j. 74 ICm XY, 102 VSPH XY (KSPH 36 INS XY), takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. srpna 2022, č. j. 74 ICm XY, se zastavuje .
II. Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. listopadu 2022, č. j. 74 ICm XY, 102 VSPH XY (KSPH 36 INS XY), se odmítá.
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 12. srpna 2022, č. j. 74 ICm XY, Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) – vycházeje z ustanovení §43 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jakož i z ustanovení §160 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – odmítl žalobu v části, kterou se žalobce (J. H.) domáhal vůči žalovaným [ 1/ České republice - Ministerstvu spravedlnosti a 2/ J. K. (bývalému insolvenčnímu správci dlužnice V. H.) ] určení, že doplnění původního soupisu majetkové podstaty (dlužnice) z 10. listopadu 2015, provedená druhým žalovaným 11. dubna 2019, 20. května 2019, 12. června 2019, 3. září 2019, 25. září 2019, 11. února 2020 a 31. března 2020 jsou vůči němu neúčinnými právními jednáními.
2. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 1. listopadu 2022, č. j. 74 ICm XY, 102 VSPH XY (KSPH 36 INS XY), potvrdil usnesení insolvenčního soudu. Odvolací soud s poukazem na ustanovení §160 odst. 1 a 4 insolvenčního zákona a na ustanovení §239 odst. 1 insolvenčního zákona uzavřel, že žalobci nesvědčí procesní legitimace k podání odpůrčí žaloby.
3. Proti usnesení odvolacího soudu i proti usnesení insolvenčního soudu podal žalobce dovolání, požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
4. Dovolání je ve smyslu ustanovení §236 o. s. ř. mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně podat nelze (není dána funkční příslušnost soudu k projednání takového dovolání). V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti usnesení insolvenčního soudu, proto Nejvyšší soud zastavil řízení o takovém „dovolání“ podle §104 odst. 1 o. s. ř. Srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sb. rozh. obč.
5. V rozsahu, v němž směřuje proti usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle §237 o. s. ř. odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř., když dovolatel mu v dovolání nepředkládá k řešení žádnou otázku, která by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř.
6. Co do vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. dovolání v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu pouze reprodukuje (cituje) textu ustanovení §237 o. s. ř. (K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sb. rozh. obč. , jakož i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb.).
7. Rozhodnutí Nejvyššího soudu, na něž je odkazováno (zjevně jako na ta, s nimiž má být napadené rozhodnutí v rozporu) v dalším obsahu dovolání, se pak netýkají otázky řešené usnesením odvolacího soudu a přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. tak tímto způsobem též nelze založit (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013).
8. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. března 2023
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu