ECLI:CZ:NS:2021:29.ICDO.84.2021.1
KSLB 76 INS XY
76 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 84/2021-146
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka J. H. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. KSLB 76 INS XY, o žalobě pro zmatečnost podané dlužníkem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. dubna 2016, č. j. KSLB 76 INS XY, 4 VSPH XY, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. 76 ICm XY, o dovolání dlužníka, zastoupeného Mgr. Pavlem Maršálkem, advokátem, se sídlem v Liberci, Vrchlického 802/46, PSČ 460 14, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. prosince 2020, č. j. 76 ICm XY, 102 VSPH XY (KSLB 76 INS XY), takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 26. listopadu 2015, č. j. KSLB 76 INS XY, Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci (dále jen „insolvenční soud“) [mimo jiné] :
[1] Zjistil úpadek dlužníka J. H. (bod I. výroku).
[2] Povolil řešení úpadku dlužníka oddlužením (bod II. výroku).
2. Usnesením ze dne 2. února 2016, č. j. KSLB 76 INS XY, insolvenční soud mimo jiné:
[1] Schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře (bod I. výroku).
[2] Nevyhověl žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek (bod II. výroku).
[3] Uložil dlužníku, aby po dobu 5 let nebo do úplného uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů platil v určeném poměru prostřednictvím insolvenčního správce od února 2016 nezajištěným věřitelům nejpozději k 20. dni v měsíci částku určenou dle §398 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), z příjmů, které získá po schválení oddlužení (bod III. výroku), s tím, že první splátku uhradí dlužník 20. února 2016 (bod IV. výroku).
3. Odvolání dlužníka, které směřovalo jen proti bodu III. výroku usnesení insolvenčního soudu ze dne 2. února 2016, odmítl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 19. dubna 2016, č. j. KSLB 76 INS XY, 4 VSPH XY, podle §218 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako podané někým, kdo k odvolání není oprávněn.
4. Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 2. února 2016 podal dlužník dne 25. května 2016 žalobu pro zmatečnost, kterou insolvenční soud zamítl usnesením ze dne 16. října 2019, č. j. 76 ICm XY, KSLB 76 INS XY.
5. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. prosince 2020, č. j. 76 ICm XY, 102 VSPH XY (KSLB 76 INS XY), potvrdil usnesení insolvenčního soudu ze dne 16. října 2019.
6. Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle §241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
7. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel odvolacímu soudu vytýká nepřiléhavost odkazů na „R 47/2014“ [ jde o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2014, sen. zn. 29 NSČR 91/2013, uveřejněné pod číslem 47/2014 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 47/2014“), které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu ] a na usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 5. března 2019, sp. zn. Pl. ÚS 36/18, maje za to, že tato rozhodnutí řeší jiné otázky, než otázku přípustnosti odvolání dlužníka proti usnesení o schválení oddlužení z důvodů, které uplatnil v odvolání proti usnesení insolvenčního soudu ze dne 2. února 2016 .
8. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
9. S přihlédnutím k době vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka spojeného s povolením oddlužení (26. listopadu 2015), k době vydání usnesení o schválení oddlužení (2. února 2016) a době, kdy odvolací soud odmítl dlužníkovo odvolání (19. dubna 2016), je pro posouzení přípustnosti dovolání z pohledu rozhodných ustanovení insolvenčního zákona rozhodný výklad insolvenčního zákona ve znění účinném do 18. září 2016.
10. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle §237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř., odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
11. Učinil tak proto, že co do závěru, že nejde-li o odvolání proti té části výroku usnesení o schválení oddlužení, kterou insolvenční soud zamítl žádost dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek, není dlužník osobou oprávněnou podat odvolání proti usnesení, jímž insolvenční soud schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře, je napadené rozhodnutí souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu k výkladu §406 odst. 4 insolvenčního zákona v rozhodném znění i jednoznačnou dikcí označeného ustanovení . Srov. vedle R 47/2014 i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. prosince 2015, sen. zn. 29 ICdo 6/2014, uveřejněného pod číslem 51/2017 Sb. rozh. obč. Není-li odvolání dlužníka proti bodu III. výroku usnesení odvolacího soudu ze dne 2. února 2016 přípustné, pak jsou z pohledu výsledku dovolacího řízení bezcenné důvody, pro které takové (nepřípustné) odvolání podal.
12. Nejvyšší soud nepřehlédl, že insolvenční řízení v mezidobí skončilo (usnesením ze dne 3. března 2021, č. j. KSLB 76 INS XY, jímž insolvenční soud mimo jiné vzal na vědomí splnění oddlužení a přiznal dlužníku osvobození od placení zbytku dluhů), tato skutečnost však nebyla překážkou rozhodnutí o podaném dovolání.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. listopadu 2021
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu