ECLI:CZ:NS:2013:29.NSCR.108.2013.1
KSPA 48 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 108/2013-B-45
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužnice E. P. , narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích pod sp. zn. KSPA 48 INS XY, o přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému insolvenčnímu soudu, takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích pod sp. zn. KSPA 48 INS XY se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci .
Odůvodnění:
Ve výše označené věci je u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích (dále též jen „insolvenční soud“) vedeno insolvenční řízení týkající se majetku dlužnice E. P.
K insolvenčnímu návrhu dlužnice ze dne 24. srpna 2010 insolvenční soud usnesením ze dne 14. září 2010, č j. KSPA 48 INS XY, (mimo jiné) zjistil úpadek dlužnice, povolil jí oddlužení a ustanovil insolvenčního správce.
Usnesením ze dne 5. dubna 2012, č. j. KSPA 48 INS XY, pak insolvenční soud zrušil „schválené“ oddlužení (bod I. výroku), prohlásil konkurs na majetek dlužnice (bod II. výroku) a určil, že konkurs bude projednán jako nepatrný (bod III. výroku).
Usnesením ze dne 19. června 2013, č. j. KSPA 48 INS XY, 3 VSPH XY, Vrchní soud v Praze zrušil usnesení insolvenčního soudu z 5. dubna 2012, s tím, že zatím (ani) nebylo vydáno řádné usnesení o schválení oddlužení, a vrátil věc insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
Podáním došlým insolvenčnímu soudu dne 17. září 2013 (B-37) navrhla dlužnice, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti jinému insolvenčnímu soudu (Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci), s tím, že změnila trvalé bydliště, nemá na cestu do Pardubic a je vedena na Úřadu práce.
Insolvenční správce s tímto návrhem 1. října 2013 souhlasil (B-38).
Věřitelé dlužnice se k výzvě insolvenčního soudu (provedené usnesením ze dne 2. října 2013, č. j. KSPA 48 INS XY), která však neobsahovala doložku dle §101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k návrhu dlužnice nevyjádřili (takže nelze dovozovat, že s návrhem souhlasí).
Podle ustanovení §12 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Nejvyšší soud zkoumal návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti jako soud nejblíže společně nadřízený Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočce v Pardubicích, u nějž je věc vedena, i Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci , jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.).
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně.
Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Okolnosti, kterými dlužnice podporuje návrh na přikázání věci, samy o sobě mohou být důvodem pro přikázání věci, se zřetelem k dalšímu obsahu insolvenční ho spisu a k tomu, že věřitelé s takovým postupem nesouhlasili, však prolomení výše popsaných ústavních principů neodůvodňují.
Ze spisu se totiž podává, že Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích již provedl (vzhledem k době, po kterou u něj již probíhá insolvenční řízení, logicky) řadu úkonů; mimo jiné vydal rozhodnutí o úpadku, rozhodl o způsobu řešení úpadku (byť toto rozhodnutí odklidil odvolací soud) a konal přezkumné jednání a schůzi věřitelů.
Za této situace nelze usuzovat, že hospodárnější a rychlejší nebo po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější by bylo projednání věci jiným než příslušným insolvenční m soudem.
Nejvyšší soud proto návrhu dlužnice nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci nepřikázal.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenční ho řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 19. listopadu 2013
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu