ECLI:CZ:NS:2023:29.NSCR.147.2022.1
KSPL 27 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 147/2022-B-252
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka P. M. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 27 INS XY, o zrušení oddlužení, o dovolání dlužníka, zastoupeného Mgr. Pavlem Pernickým, advokátem, se sídlem v Sušici, nábřeží Karla Houry 180, PSČ 342 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. prosince 2021, č. j. KSPL 27 INS XY, 2 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 2. září 2021, č. j. KSPL 27 INS XY, Krajský soud v Plzni (dále jen „insolvenční soud“) [mimo jiné] zrušil schválené oddlužení dlužníka (P. M.) [bod I. výroku] a prohlásil konkurs na jeho majetek (bod II. výroku).
2. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 21. prosince 2021, č. j. KSPL 27 INS XY, 2 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a II. výroku.
3. Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, popřípadě právních otázek, při jejichž řešení se soudy nižších stupňů odchýlily od rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení, případně aby změnil usnesení odvolacího soudu v tom duchu, že usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a II. výroku zruší.
4. Dovolatel předkládá Nejvyššímu soudu k zodpovězení následující otázky:
[1] Může věřitel uspět s insolvenčním návrhem vůči dlužníku, když se lze domoci úhrady pohledávky za dlužníkem výkonem rozhodnutí (exekucí)?
[2] Představuje řádné a včasné podání dlužníka, jímž odporuje insolvenčnímu návrhu věřitele a v němž současně z opatrnosti navrhne řešení svého případného úpadku oddlužením, připojení se k insolvenčnímu návrhu věřitele? Je v takovém případě insolvenční soud povinen postupovat podle ustanovení §133 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a rozhodnout o insolvenčním návrhu?
[3] Může insolvenční soud rozhodnout o zrušení oddlužení a prohlásit konkurs na majetek dlužníka na základě návrhu insolvenčního správce, aniž by předtím rozhodl o dříve podaném návrhu dlužníka na vyloučení insolvenčního správce pro podjatost ve smyslu ustanovení §24 insolvenčního zákona?
5. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle §237 o. s. ř., a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř., odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
6. Učinil tak proto, že k dovolatelem položeným otázkám se Nejvyšší soud vyjádřil již v usnesení ze dne 26. května 2021, č. j. KSPL 27 INS XY, 29 NSČR 37/2021-B-162. V něm konstatoval, že za situace, kdy insolvenční soud pravomocně rozhodl o úpadku dlužníka, nelze znovu rozhodovat o insolvenčním návrhu. Usnesení o úpadku je rozhodnutím, jímž se končí insolvenční řízení ohledně určitého, relativně samostatného předmětu řízení celkového. Takové rozhodnutí, v němž se promítá výsledek dané relativně samostatné fáze insolvenčního řízení [první (přípravné), která začíná podáním insolvenčního návrhu a končí právě rozhodnutím o úpadku (není-li řízení skončeno takzvaným jiným rozhodnutím o insolvenčním návrhu)] nemůže být (bez využití opravných prostředků) změněno nebo zrušeno. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. února 2016, sen. zn. 29 ICdo 16/2016, uveřejněné pod číslem 32/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“).
7. K tomu Nejvyšší soud dodává, že jeho rozhodovací praxe je ustálena v závěru, že spočívá-li rozhodnutí odvolacího soudu na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede samostatně k výsledku dosaženému rozhodnutím odvolacího soudu, není dovolání ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř. přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno, nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v ustanovení §237 o. s. ř. Dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. ustanovení §242 odst. 3 věty první o. s. ř. a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. IV. ÚS 560/08, uveřejněného pod číslem 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Věcný přezkum ostatních právních otázek nemůže v takovém případě ovlivnit výsledek dovolacího řízení a dovolání je nepřípustné jako celek. Srov. k tomu např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2020, sen. zn. 29 NSČR 43/2018, uveřejněné pod číslem 101/2020 Sb. rozh. obč. Řečené platí tím více, jestliže dovoláním nebylo zpochybněno řešení žádné z otázek, na nichž spočívá rozhodnutí odvolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. dubna 2022, sen. zn. 29 ICdo 48/2022 a sen. zn. 29 ICdo 50/2022).
8. Poměřováno shora uvedenými předpoklady nejsou otázky č. 1 a 2 otázkami, které zpochybňují právní posouzení, na nichž spočívá rozhodnutí odvolacího soudu o zrušení oddlužení a prohlášení konkursu (tohoto právního posouzení se netýkají), a jsou naopak otázkami, jejichž zodpovězení bylo vyhrazeno řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí o úpadku dlužníka v předchozí fázi insolvenčního řízení (jen v rámci odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku bylo možné zkoumat, zda byl jeho úpadek zjištěn i na základě dalšího insolvenčního návrhu podaného jím samotným). Důvod připustit dovolání pro zodpovězení otázek č. 1 a 2 tedy dán není.
9. Ani dovolatelova argumentace (obsažená v otázce č. 3), že insolvenční soud rozhodl o zrušení oddlužení a prohlásil konkurs na jeho majetek, aniž rozhodl o návrhu na vyloučení insolvenčního správce pro podjatost, přípustnost dovolání nezakládá. Ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. jako jediný způsobilý dovolací důvod vymezuje nesprávné právní posouzení věci a naopak výslovně určuje, že dovolání nelze podat z důvodu tzv. zmatečnostních vad řízení podle §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a/ a b/ a §229 odst. 3 o. s. ř. Způsobilým dovolacím důvodem nejsou ani tvrzené „jiné vady“, k nimž Nejvyšší soud přihlíží z úřední povinnosti toliko u (jinak) přípustného dovolání (§242 odst. 3 o. s. ř.), ledaže takové (tvrzené) procesní vady zahrnují podmínku existence právní otázky procesního práva ve smyslu §237 o. s. ř. Nadto je z obsahu insolvenčního spisu (jak se podává z údajů v insolvenčním rejstříku) patrno, že návrh dovolatele, aby jeho insolvenční správce byl zproštěn funkce (též pro tvrzenou podjatost), zamítl insolvenční soud usnesením ze dne 8. prosince 2020, č. j. KSPL 27 INS XY, a odvolací soud toto usnesení potvrdil usnesením ze dne 28. ledna 2021, č. j. KSPL 27 INS XY, 4 VSPH XY, tedy předtím, než vydal usnesení napadené dovoláním v této věci.
10. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 1. 2023
Mgr. Hynek Zoubek
předseda senátu